C. a k. disident. Titulek jsem si vypùjèil z knihy Jiøího Moravy, z ní¾ budu také hodnì vycházet. Pokusím uvést trochu na pravou míru jednu vlasteneckou legendu, tentokrát legendu o národním muèedníkovi. Nebyl mu dopøán moc dlouhý èas. Ve vìku nedo¾itých tøiceti pìti let ode¹el èlovìk...
|
Tak u¾ jsem se tím proplakala, zanechala láteøení a proklínání souèasné mladé generace. Jako ka¾dá babièka jsem se tì¹ila na dobu, kdy moje první, draze milovaná vnuèka pùjde do taneèních. Jak rostla do krásy,ztrácela drobné nedostatky puberty...
|
Minule jsem tu vyprávìla, jak jsem se se¹la s Yvettou Simonovou. Bylo s ní krásné popovídání, a to je¹tì ve vedlej¹í ¹atnì odpoèíval pan Zíma, s ním¾ mi paní Yvetta domluvila setkání. Proto¾e ona jako host vystupovala v první èásti koncertu, pan Zíma, který byl hlavním aktérem...
|
Èiperný Fricek. Bedøicha Smetanu v tom Frickovi mo¾ná nepoznáte, nejspí¹ budete pøekvapení, ¾e úplnì správnì èesky prý nikdy neumìl. Byl sice èeský vlastenec, ale jako vìt¹ina lidí kolem nìj, i on vyrùstal v dvojjazyèném prostøedí a nìmèina...
|
Na¹i staøíèek byli moc ¹ikovní. Narodili se v Trojanovicích pod Radho¹tìm, pro¾ili tam celý svùj dlouhý ¾ivot a tam také v roce 1959 v zimì zemøeli. Vìt¹inu èasu trávili v lese jako døevorubec a na kamenitém poli, které rodilo hlavnì brambory, u¾ ménì zrní, ale nejvíc se na nìm zelenaly louky...
|
Kdy¾ jsem si na plakátech na¹eho èáslavského divadla pøeèetla, ¾e se chystá koncert Josefa Zímy, kde bude jako host zpívat Yvetta Simonová, nemìla jsem stání. Jestli jsem nìjaká redaktorka èasopisu pro seniory, rozhovor s nimi prostì nesmím zme¹kat. V¾dy» vìt¹inu ètenáøù v dobách jejich mládí...
|
Jak jsem u¾ dopøedu slíbil, nebudu vám o na¹ich významných osobnostech vyprávìt pøíli¹ pateticky, spí¹e dodám trochu laskavých "drbù". A tak nechci pøíli¹ zdùrazòovat fakt, ¾e Josef Kajetán je autorem textu k na¹í národní hymnì, jejím¾ autorem hudby je trochu neprávem zapomínaný...
|
V pøedsíni huèí automatická praèka, zavíráme se s vnouèaty do pokoje a dr¾íme èernou hodinku. Tak, milá vnouèátka, co si budeme povídat dnes? Pondìlní veèer mne vrací do daleké minulosti. Pondìlí bylo toti¾ dnem...
|
Je pøíjemné sedìt ve vytopeném pokoji a pøedstavovat si blí¾ící se jaro, teplé slunce i první kvìtiny, deroucí se pøes zvlhlou trávu k nebesùm. Na slunných místech u¾ sem tam vyrá¾í zelená travièka, hustá a mìkká, jako ko¾í¹ek. Na je¹tì holých stromech poskakují...
|
Nedávno se mi dostaly do rukou docela vzácné dokumenty. Trochu ji¾ opotøebovaná a zaprá¹ená magnetická páska, zvukový záznam jednoho dnes ji¾ historického televizního poøadu a k ní...
|
Stává se vám nìkdy, ¾e nemù¾ete spát, a v tìch nekoneèných hodinách si promítáte události ¾ivota? Nìkdy i takové témìø bezvýznamné, ale tím, ¾e se vcítíte do tehdej¹í role, máte tu najednou pøíle¾itost a mo¾nost spatøit vìci dávno minulé z...
|
Kdy¾ jsme se kdysi ve ¹kole uèili o èeském národním obrození, bylo pojato tak trochu romanticko-historicky. Já bych se k nìmu rád vrátil spí¹e s laskavým a humorným nadhledem. I na¹i obrozenci byli pøedev¹ím...
|
Sledovali jste v televizi poøad- seriál- o starých památných stromech, kterým provázel ka¾dou nedìli Ludìk Munzar? Dívala jsem se pravidelnì, staré stromy mám moc ráda. Kdy¾ jsem za¹la...
|
Dopis, který pøi¹el hned po vysílání prvních Lovù beze zbraní spolu s mnoho dal¹ími, v jednom v¹ak nemìl pravdu. Tento poøad se udr¾el na televizní obrazovce více ne¾ dvì desítky let. A k prvním vypravìèùm pøibývali dal¹í a dal¹í, ale ti první se mezi...
|
Jo, ale od teïka se poèíná fabule. On by si toho ani nikdo nepov¹iml, proto uèiòme tak my a teï: Ta první vìta, kterou zaèneme, je ze soudnièky rychnovského rodáka Karla Poláèka Celá maminka...
|