Obèas se zatoulám do ménì známého prùchodu mezi Vodièkovou a Jungmannovou ulicí. Vìt¹inou mne tam pobaví moderní replika proslaveného pajzlu Jedová chý¹e, kterou snad detektivové rady Vacátka kdysi nav¹tìvovali...
|
Moje nenechavé prsty mi obèas zpùsobí nemalé trable. No... tahle formulace není zrovna nej¹»astnìj¹í. Mo¾ná pøesnìj¹í by bylo øíct, ¾e rád strkám prsty, kam nemám (aè ani tohle nezní o moc lépe). Prostì nevydr¾ím chvíli...
|
Pokud se nìkdy zatouláte procházkou na Ol¹anské høbitovy, hned v prvním oddíle narazíte na nevelký, ale dùstojný pomník neprávem zapomínaného èeského vlastence, který za svou víru sice nezaplatil ¾ivotem, ale zdravím...
|
Kdy¾ si tady s vámi trochu povídám o obrození, ale i revoluèním roce 1848, uvìdomil jsem si, ¾e k pochopení té doby by ètenáøùm mo¾ná pomohlo rozklíèování zvlá¹tní vzpoury z roku 1849. Pøipomeòme si je¹tì, ¾e v prosinci...
|
Vzpomínka na otce - malíøe a grafika Jana Máchu, oèima jeho syna. Ahoj táto, pøemý¹lím, co mám o Tobì napsat. O cizích se mi pí¹e dobøe, by» znám jejich ¾ivot a slabosti z hlediska mého povolání daleko ménì ne¾ Tvoje. S Tebou jsem pro¾il...
|
S medvìdy nejsou ¾erty. ®e se kvùli nim mù¾ete dostat do úzkých nìkde v divoké kanadské pøírodì, to asi nikoho nepøekvapí. Vá¾ný problém, pøi kterém pùjde o ¾ivot, mù¾e v¹ak s takovým urostlým chlupáèem nastat dokonce i na Pøíkopech...
|
Kdo se rád vzdìlává a chce se dozvìdìt, jak to bude se zásobami vody ve svìtì v pøí¹tích letech, co je to diabetes insipidus, anebo jestli se Benátky definitivnì potopí do moøe, ten se to tu nedozví a odkazuji ho na známého svìtového spisovatele Googlea...
|
Já malé poupì, musím státi v koutì. Byla jsem moc nedobrá, mamince jsem odmlouvala, svoje hraèky nesklidila, polívku na stùl vylila, no¾ièkama dupala a pìknì se vztekala. Teï si tady pofòukávám, trucuju a just hodná nebudu! Mamèa mnì na zadek lepla a do kouta poslala...
|
Napadlo mne to u¾ na poèátku psaní o obrození. Nebyli jenom pánové v èamarách i na barikádách. Byly také dámy, vlastenky. O Nìmcové i Svìtlé jsem u¾ psal. Psal jsem i o jejich pozdìj¹ím sporu - zdá se, ¾e Svìtlá byla v mnohém ¾ena tvrdá...
|
V rozhlase probíhá pùlhodinový poøad - rozhovor se zajímavou osobností. K té zajímavosti - vezme-li se to oznaèení doslovnì, mám pøedstavu, ¾e pùjde o charismatickou osobu s výraznou schopností nám nìco zajímavého sdìlit, pronést nev¹ední my¹lenky a zá¾itky, zjednodu¹enì...
|
Kdy¾ se tak obèas toulám Palackého (døíve Pasíøskou) ulièkou, která spojuje vìt¹í a významnìj¹í ulici Vodièkovu s Jungmannovou, obèas se zastavím pøed prùèelím u¾ trochu zastavìného pozdnì barokního paláce. Tady se v pøíjemném prostøedí...
|
"Matièko, co kdybychom si poøídili je¹tì jednoho psa?" "®e by? A od koho?" "Ále, mluvil jsem s jednou paní z toho nového domu naproti a ona si stì¾ovala, ¾e mají malého psíèka a její tøíletý syn ho neustále bije a kope do nìj." "To snad nemù¾e být pravda! Copak ona nedoká¾e...
|
Pøi ètení o Posázavském pacifiku se mi té¾ tu a tam vyrojilo pár vzpomínek z mládí. I kdy¾ se to stále zdá jako vèera, tak opak je pravdou. Ne ¾e bych tehdy zrovna chodil venèit malé dinosaury, to ne, ale pamatuji je¹tì, jak nám kolikrát vlétla i jiskra z parní lokomotivy do oka. Na èundry...
|
Seniorský vìk dostihl i mne a vìnoval mi ÈAS - èas na odpoèinek po hektickém pracovním období, èas na vnouèata, na relaxaci nad záhony v zahradì, na knihy bìhem let kupované a odkládané bez ètení na dobu, a¾ na nì zbude èas. Dal mi také mo¾nost seznámit...
|
Franti¹ka Palackého (1798 - 1876) jsme opou¹tìli na prahu padesátky. Z literatury je známo, ¾e kdy¾ své padesátiny slavil v roce 1903 Jaroslav Vrchlický, byla to velká událost a gratulanti ho oslovovali - ctihodný kmete. Palacký mìl mít oslavy...
|