Taky u¾ jen býval. Podlehl potøebám vojákù. Zavezením Boreèky vznikl sice vìt¹í prostor, ale zmizelo kouzlo Kamejka. Byl právì mlýnskou strouhou, Boreèkou, oddìlen od levého bøehu. Tam byla chaloupka, kde jsme bydleli. Za ostrovem ¹umìla ¹lajsna...
|
Znám pøátelství, která pøetrvávají od spoleèné náv¹tìvy mateøské ¹koly, znám lidi, kteøí se zúèastòují setkávání spolu¾ákù ze základní ¹koly, nespornì se u¾iteèná profesní pouta a lobby vytváøejí pøi vysoko¹kolských studiích, ale nejhojnìj¹í a nejtrvalej¹í jsou...
|
Tak jako vìt¹inu èeských rodin i tu na¹i poznamenala dekáda od roku 1939 do roku 1948 nìkolika inflacemi, tak¾e rodinné úspory vèetnì tatínkova velmi slu¹ného penzijního pøipoji¹tìní pøi¹ly vniveè. Nemohu si ale ztì¾ovat, mnozí na tom byli podstatnì hùøe a zaplatili v...
|
Ve výloze jakéhosi butiku jsem náhodou spatøil kus dámské garderoby s oznaèením "punèochové kalhoty". Vlo¾il jsem tedy tento zajisté odborný název do titulku "Chvála punèochových kalhot!" ale pak jsem radìji pou¾il slova výrazovì emotivnìj¹í. Ano...
|
Hodnì nepøesné vzpomínky mám na mlýn, ve kterém dìda stárkoval. Podle máti jsem se tam uèil chodit na násypce v obilí. Abych si nenatloukl.
Dal¹í si vybavuji dìdovu od mouky zaprá¹enou mlynáøskou k¹iltovku. Kdy¾ se s ní kleplo, krásnì se zaprá¹ilo do bìla...
|
Nyní bych chtìl - jak se øíká z jedné vody naèisto - zaznamenat, co v¹echno jsme my, tehdej¹í "náctiletí" v tìch prvních pováleèných letech stihli. Na rozdíl od angliètiny mù¾eme tohoto termínu u¾ívat u¾ od jedenácti let, ale slovo teenager jsme tehdy stejnì neznali...
|
Príchod nového roka bol v¾dy vítanou a radostnou príle¾itos»ou vzájomne si zablaho¾ela» veµa zdravia a v¹etko najlep¹ie v novom roku. Nielen v rodinnom kruhu, ale aj medzi priateµmi, známymi, najbli¾¹ími susedmi...
|
Tam jsem rostl do ¹esti let. Dvùr byl majetkem pana Zemana, statkáøe a vá¾eného obèana kdysi Královského mìsta, Kamýku nad Vltavou. Právì u nìho a¾ do pøedèasného odchodu do dùchodu zapøíèinìného anginou pectoris a záduchou pracoval dìda jako...
|
Za mého útlého dìtství býval vánoèní stromek samozøejmì úplnì jiný, ne¾ na pøilo¾eném obrázku. Vìt¹inou to byla pomìrnì velká jedlièka a na ní kromì vánoèních ozdob i malá jablíèka, oøechy a rùzné cukrovinky-honzíky. Matnì si pamatuji, ¾e o Vánocích v roce 1938...
|
A byly Vánoce a bylo plno peèení voòavého cukroví. To byla doba, kdy se Car zpod stolu v kuchyni, kde si vybral svoje místo nehnul. Jednak si tam nahøíval záda na topení, jednak sem tam nìco ze stolu upadlo. ©tìdroveèerní veèeøi se v¹í...
|
Tak takhle TO zaèalo! A radìj hned napí¹u, ¾e z malé holèièky, která se bála psù víc ne¾ výprasku a tento strach si pøinesla s sebou do dospìlosti, se stala psí máma, která si vùbec nedovede pøedstavit, ¾e by ji ráno na dvorku nepøivítali vrtící se...
|
Asi, ¾e jsme byli mladí (to si myslíme, ¾e poøád jsme) nebylo v¾dycky nejhùø. Jeden ze spolutvùrcù mé ¾ivotní filosofie a pro mne, kluka bez táty od malièka, dìda Kamejckej, mì utì¹oval. "Kluku nebul, mohlo to bejt hor¹í!" A kdy¾ se to potom...
|
Kdy¾ tak o tom dnes pøemý¹lím, tak jedinou chmurou tìch let bylo, ¾e mùj tatínek, aè naprosto apolitický, krátce naletìl stejnì jako témìø polovina národa na sliby komunistù a pøispìl tak k jejich vítìzství ve volbách v roce 1946. Jinak to pro mne ale...
|
Panenko skákavá, co nám to teï svítí z oblohy?! Z pøívìtivého Sluníèka se stalo grilovací zaøízení, kterému není zatì¾ko ¾havit ro¹t v dobì, kdy vìt¹ina populace má je¹tì spánkem zalepená víèka a kohoutovi ani nenapadne, ¾e by mìl vyletìt z kurníku...
|
Tak tenhle potok jsem znal do posledního podemletého bøehu, nebo kamene, pod kterým se mohlo nìco schovat. Oficiálnì jsme tam chodili se sáèkem na rýbata. Vìt¹inou se do plechovky pøipletl nìjaký ten pstruh. K na¹í cti jsme tam nechodili na...
|