Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
U¾ dávno tuhle ulitu opustil poslední nájemník a nový ji nena¹el asi proto, ¾e le¾ela napùl zasypaná v písku pod okrajem korálového útesu jakéhosi malinkatého ostrùvku, kam lidská noha málokdy zabloudila...
|
Poèátkem osmdesátých let jsem se prvnì tak trochu opravdu grafomansky zbláznil a pokou¹el jsem se udat nìkteré své výplody do televize. Tak jsem si napøíklad troufl poslat panu Jaroslavu Dietlovi synopsi a návrh nìkterých scén na televizní inscenaci "Oblast...
|
Problémy na nás s Danem dolehly, kdy¾ jsem mìli splnit to, proè jsem to psisko vlastnì dostal. V ka¾dém mysliveckém sdru¾ení musel být pøedepsaný poèet lovecky upotøebitelných psù. Dan se mìl stát jedním z nich. Ale jak, to u¾ nikoho nezajímalo...
|
Ahojky ®o¾ko, koneènì mám za sebou taky ultrazvukem vy¹etøenou ¾ilní soustavu pravé nohy a to jen proto, ¾e jsem vèera ráno musela k mojí opravdu milé a vstøícné doktorce, abych ji po¾ádala o zmìnu objednaného vy¹etøení na chirurgii z 8.8. t.r. kamkoliv jinam. Vyhovìla mi...
|
Kdy¾ byly Monice Køí¾kové ètyøi roky, zaèala být zamlklá a zasmu¹ilá. Pøestaly ji bavit hraèky i panenky, netì¹ila se na výlety do pøírody ani na koupání v øece. Rodièe nakoupili spoustu nových hraèek, jeli s ní k moøi, pak ji vodili po doktorech, ale nic nepomáhalo. Co jí mù¾e chybìt...
|
Tuto pøíhodu, jsem za¾ila hodnì dávno. Chodila jsem do desáté tøídy bývalé jedenáctiletky. Do ¹koly jsem dojí¾dìla tramvají, na ni¾ jsem to mìla z domova dost daleko. Bylo nìkolik cest, kudy jsem mohla jít, ale já jsem si vybrala tu, která se mnì zdála nejhezèí, byla i...
|
Na¹i lidé si ve svìtì dokázali poradit... Právì v èervenci je to dvacetpìt let od na¹í cesty Kanadou. Za v¹echno "mohl" Josef Èermák, který ná¹ ¹táb do Kanady pozval, a který s námi tu dlouhou cestu absolvoval. Poznávali jsme neskuteènì krásnou...
|
Vzpomínky jsou prevít, jako rozsypané støípky pamìti se snad ka¾dému vybavují velmi "neorganizovanì" a není tedy divu, ¾e opìt váhám, kam následující "jazzové" vzpomínky zaøadit. Koncem padesátých let jsme velmi fandili novému Studiu 5 Luïka...
|
Tak tohle heslo platí u psychologa. Pøesné zadání zní: "Namaluj jakýkoli nejehliènatý strom." Podle toho, jestli nakreslíte strom i s titìrnými detaily, nebo naèmáráte kontury a fláknete s tu¾kou na stùl, se pak psycholog rozhodne, jestli vás pustí domù se ¹templem nebo vás rovnou umístí do svìrací...
|
Kdy¾ se stane, ¾e èlovìk propadne kouzlu zemìpisu, pøekousá se pøes v¹echny ty poledníky, rovnobì¾ky a stupnì a prstem po globusu pak sjezdí v¹echny zemì svìta. Nav¹tíví tøeba Grónsko v dobì, kdy je¹tì skuteènì bylo zelenou zemí, pustí svoji...
|
Kdy¾ jsem mìl v prosinci roku 1983 podepsat v Kolínì nad Rýnem pracovní smlouvu s panem Hansem Schirmerem, netu¹il jsem vùbec, ¾e bude mùj ¾ivotní osud s tímto mimoøádným èlovìkem na více jak dvacet let dost úzce...
|
Na jednom královském dvoøe ¾ili star¹í man¾elé, ona byla dvorní dáma, on nìjaký rada, kteøí nemohli mít dlouho dìti. Kdy¾ se jim koneènì narodila dcera, dali jí vzne¹ené jméno Viktorie, ale mìli o ni velký strach a rodièovskou péèi nemo¾nì pøehánìli. Chovali ji jako ve vatì, jíst smìla...
|
Dan byl nìmecký krátkosrstý ohaø velikosti men¹ího telete. Pes nesmírnì dobrý a oddaný hlavnì na¹emu malému Honzíkovi. Dostal jsem ho u¾ jako star¹ího pána od kastelána Sedlecké kostnice v Kutné Hoøe.
U¾ to, jak pochopil, kam patøí, nebylo...
|
Èekárna praktického lékaøe. Ko¾enková sedadla, co s takovou chutí pøilínají k sedince, jsou do posledního místa obsazená. Hned dvì zabírá jedna prostorovì výraznìj¹í dáma. U dveøí stojí hejno supù laèných dobývat zemi zaslíbenou - sesternu...
|
Záøez do pøedloktí. Vymìnila jsem svou pulzující indiánskou krev s krásnou, spoøádanou bledou tváøí. Ona se jmenovat Ta, co mì mít ráda. Spojila nás rodná pùda, ústav pro vzdìlávání a Manitou, je¾ se nám nejèastìji zjevoval v podobì Michaela Jacksona...
|
