První ¹lechtická deklarace ze 17.9.1938
Prohlá¹ení èlenù starých èeských rodù k nedotknutelnosti území Èeského státu. Pøesto, ¾e se první republika ke své vlastní aristokracii nezachovala dobøe, ¹lechta se ke své zemi zády neobrátila. Naopak, kdy¾ byla vlast v ohro¾ení reagovala èestnì a...
|
Sedím u stolu, pracuji na ilustraci k jedné povídce. Kresba mu¾e je témìø hotová. Zbývá dokonèit u¾ jen jeho boty. Pøemý¹lím, jaké budou nejvhodnìj¹í. Vtom mi letmý pohled z okna vyrazí dech! Po chodníku bì¾í chlap. Má na sobì klobouk, kostkované sako, pruhované kalhoty...
|
Do koleèkové ta¹ky zvané Andula nalo¾ila jsem knihy pro antikvariát a vydala se na na¹e døevìné nádra¾í. Místo vlaku pøijel ¾lutý autobus - tra» se opìt opravuje. Radost cestujících upøímná. V Jílovém usedli jsme do motoráèku, ta¾eném obludnou...
|
Mùj ¾ivot s vlèí smeèkou je podtitul knihy VLÈÍ STOPY èeské autorky ¾ijící v zahranièí, Tanji Askani. Tato ostravská zootechnièka ¾ije v Nìmecku, kde v prostøedí Wildparku peèuje o skupinu vlkù. Pozoruje a s¾ívá se s vlky ji¾ mnoho let. Nìkteré z nich vypiplala od narození a cítí proto k vlèí rodinì obrovské...
|
Docela urèitì radost, po¾itek, nová poznání, ale bohu¾el musím pøiznat, ¾e nyní také starost. Proè? Nezastavíme se toti¾ v nakupování dal¹ích knih, tak¾e stále pøibývají a tady právì zaèíná ta starost, co nyní s nimi. Jsou takové knihy, kterých bychom...
|
Jistì jste si toho také v¹imli. V letních mìsících je cesta do práce ménì strastiplná, sice o chvilku déle èekáte na autobus, tramvaj èi metro, ale pøesto máte pocit, ¾e vám nìco chybí. Je to prvek mládí, dìti s batohy a s...
|
Charitativní bìh se v areálu ostravské zoologické zahrady uskuteèní ji¾ poètvrté! Po outloních, langurech a lemurech tentokrát bì¾ci podpoøí záchranný program pro gibony støíbrné na Jávì v Indonésii...
|
Nyní v¹ak ji¾ bude na èase je¹tì jednou navázat na kdysi jednotné dìjiny Izraele druhou vìtví, která vycházela z trojice prvních izraelských králù, ze Saula, Davida a ©alomouna, a sídlila v Jeruzalémì. Na tamìj¹ím trùnu se za sebou vystøídala následující øada panovníkù...
|
Kdy¾ se øekne ¹kola - ka¾dý si pøedstaví budovu a v ní mnoho místností-tøíd. V ka¾dé z nich pak tabuli a je¹tì více lavic a rùzných uèebních pomùcek. Tøídu na obrázku z Wikipedie si u¾...
|
Lidu¹ko, buï mù¾e¹ jet na ty hory ty, nebo já. Já jsem pro to, abys rozhodnì jela ty! Má¹ na to, abych tak øekl, vìt¹í nárok. Hory - to je nádhera, Lidu¹ko. Prvnì jsem tam byl s Boøivojem u¾ pøed válkou. Boøivoj tenkrát zabloudil ve vánici a na¹li ho a¾ za týden úplnì zmrzlého. Jo...
|
Témìø po deseti letech jsem se rozhodl, pøedev¹ím na naléhání ¾eny Máni, nav¹tívit rodnou zemi. Obávám se, ¾e zøejmì naposled. Ne, ¾e bych proti ní nìco mìl, to rozhodnì ne, ale pomy¹lení na nìjakých dvaadvacet hodin v letadle mnì v¾dycky nahánìlo hrùzu a od náv¹tìvy odrazovalo. Nejinak tomu bylo i tentokrát...
|
S kolegou Bohumilem jsme se dostali v diskuzi k otázce: Jak hledat knihu ve své knihovnì? Ka¾dý ji hledá jinak. On má v pamìti, jak knihy kdysi ukládal, v kterých místech by asi ta která mohla být a na tu èást se soustøedí. Já jsem kdysi knihu také tak hledala, a¾ mì napadlo seøadit knihy...
|
Asi jsem mìla být spí¹ zahradník. Miluji kvìtiny! Na ka¾dé z nich, i na té nejobyèejnìj¹í pampeli¹ce, je nìco nádherného, co mì roznì¾òuje, co mì uvnitø rozru¹uje a nutí mì to se podívat znovu a znovu a dokonce si...
|
Pøijde to jako blesk z èistého nebe. Najednou ta holka od sousedù, kterou jste vídali letmo pøes plot, jak si hraje s panenkami, samá ruka, samá noha, s copánky jako my¹í ocásky a s mezerou mezi pøedními zuby, nìjak vyrostla a zkrásnìla. Panenky zùstaly opu¹tìny...
|