Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
Hotelu, kam pravidelnì jezdíváme opíjet se nádherou okolní pøírody a nìkdy i ¹ampaòským, je pøesnì na den sto padesát let. Úspì¹ný majitel pozval stovky hostù, kteøí se tu cítí témìø jako doma. Konají se oslavy. Velkolepé oslavy! Kam oko pohlédne, uzøí hory cukroví...
|
Miloslava ©vandrlíka jsem osobnì poznal více jak pøed pìtadvaceti léty, kdy mi dovolil otiskovat svoje povídky na stránkách internetu. Od té doby nebylo snad jediné náv¹tìvy Prahy, abych se s ním v jeho domku na Chodovì nesetkal a spolu si nezavzpomínali...
|
Nejvìt¹í monolit svìta Ayers Rock- ULURU dosahuje v nejvy¹¹ím bodì a¾ 348 metrù. Barva na monolitu se mìní podle zemské atmosféry a sluneèních paprskù. Letìli jsme s kamarády z Canberry na Velikonoce roku 1999 pøímo na leti¹tì "Ayers Roc". Na¹e pokoje v Pionýr...
|
"Souhlasíte s návrhem na rozvod, který podal vá¹ man¾el?" otázala se soudkynì paní, kterou jsem v tomto øízení zastupoval. "Já,...toti¾..." - z oèí jí vytryskly slzy, co¾ se nìkdy v soudní síni stává, zejména pokud si man¾el najde jinou, mlad¹í, a to byl i...
|
Kdy¾ mi bylo deset let, sbírala jsem v okolí na¹eho bydli¹tì v Podolí v¹echny volnì pobíhající psy a vodila je domù s tím, ¾e jsou sirotkové, ¾e nemají nikoho. Rodièe v¹ak v¾dycky brzy na¹li majitele, nebo se on sám pøihlásil. Podolí byla malá ètvr» a ka¾dý se znal s ka¾dým i o psech bylo jasné...
|
Jak zní otøepaná fráze "èas trhnul oponou" a pro mì nastal (témìø pøed deseti lety) èas uva¾ovat o odchodu do penze a souèasnì pravý èas uskuteènit dlouho plánovanou Velkou Cestu, na kterou bìhem pravidelného zamìstnání nebyl nikdy èas. I zasedl jsem k...
|
Bajka o brnìnském drakovi. Povìsti nabízí nìkolik variant kdo ¾e byl ten ná¹ drak a kde bral proviant. Tajemné, nepoznané, záhadné jsou povìsti o brnìnském drakovi. U¾ asi...
|
Není mnoho chvályhodných triumvirátù, které se tak bájeènì doplòují, jako jsou tekutiny, hospody a ¾ízeò! Tekutiny jsem vychválil u¾ pøed del¹ím èasem a hospodu nedávno, a je jasné, ¾e ¾ízeò nemohu vynechat. A jako obyèejnì pùjdu na to od lesa - tedy pøesnìji øeèeno - od...
|
Jistì, v¾dy je co oslavovat, nejkrásnìj¹í svátky jsou jistì Vánoce a vìøme, ¾e nikdy tìmi nejkrásnìj¹ími svátky nepøestanou být. Kdy¾ slavíme Vánoce tedy také slavíme Velikonoce a copak je¹tì rùzná výroèí. Jsou dùle¾itá výroèí historická, ale také milá výroèí osobní...
|
"Mám bezva nápad," øekl kamarád Milan. "Co si takhle zajít ke Tøem bratøím na pivko? Dáme si jedno a pokecáme." "Ví¹, co je nejvìt¹í le¾ na svìtì?" namítla jsem. "Nu¾e?" vyzval mì, a» mu to prozradím. "Jdeme na jedno a do toho zhubnu," dozvìdìl...
|
Pisatel jednoho èlánku v nejmenovaných novinách si upøímnì povzdechl nad absencí slu¹nosti v na¹í spoleènosti. Výkladový slovník definuje slovo absence jako nepøítomnost osoby, vlastnosti èi jevu. Pokud jsem dobøe pochopila souvislosti, tak pouhý povzdech je, v pøípadì...
|
Mí milí mladí rodièe mìli plno stejnì mladých a roztomilých pøátel a známých. Nìkteøí z nich za námi jezdili na náv¹tìvy na letní byty. Byla to jednak teta Bo¾ka, tatínkova sestra se svým man¾elem Ev¾enem, dále pak man¾elé Berounských a man¾elé Mlejnských. Chodili s...
|
Na tra» Posázavského Pacifiku padla ve vìtru velká vìtev. Motoráèek zastavil. Prùvodèí bìhal po vagónku a rozèilenì volal: "Co budeme dìlat, co budeme dìlat? Musíme zavolat hasièe! My zas do tý Prahy, bó¾e, nedojedem!" Ve vagónku sedìlo nìkolik udìlanejch mu¾ù v pracovních mundùrech. Kdy¾ poklidnì...
|
Muselo to být nìkdy v kvìtnu 1946, kdy¾ pøi¹el tatínek se zprávou, ¾e ¹védský Èervený køí¾ zve dìti ze zemí posti¾ených válkou k pùlroènímu pobytu v jejich, válkou nedotèené zemi. Nevím, kde moji rodièe v sobì na¹li odvahu, mne, jedenáctiletého a znaènì...
|
