Název je mo¾ná zavádìjící, ale osamìlý znìlcový vrch Boøeò v Èeském støedohoøí, strmící ji¾nì od Bíliny témìø z roviny do vý¹ky 539 m, mù¾e z nìkterého úhlu pøipomínat sedícího lva. Poprvé mì napadlo toto pøirovnání...
|
Jednoho dne se na stránkách Seniortipu, Rozhledny a Èeského dialogu zaèaly objevovat nové fejetony, které okam¾itì vzbudily rozruch. Byly vtipné, svi¾né a originální. Autorka? Terezie Èerbáková. A zaèaly padat...
|
Je to ji¾ pøes tøicet let, kdy jsme se pøistìhovali do Arizony. Brzy jsme zjistili, ¾e tento stát má více tváøí. Mimo horkých pou¹tních ji¾ních oblastí, kde my jsme zakotvili, se na severu ve vy¹¹í...
|
Sebìhl jsem schody. Poslední souprava metra pøed pùlnocí stála je¹tì ve stanici. Èekalo se na pozdní pasa¾éry. Opøel jsem se o futrál s kytarou a pochopil jsem, proè se na mne cestující pokradmu i zcela nepokrytì dívají. Ráno jsem se opaloval u otevøeného okna v paneláku...
|
Kdy¾ jsem si tak krásnì poradil se Saturninem, pustil jsem se nìkdy v polovinì osmdesátých let drze do "zmuzikalizování" ©vejka. Hrdì a poslu¹nì tedy hlásím, ¾e i zde jsem poøádnì pøedbìhl dobu, ale svého ©vejka mám opìt pouze schovaného v...
|
Podzimní vítr peèlivì proèesával vìtve stromù. Sedìl jsem doma pøed poèítaèem u otevøeného okna své pracovny a chystal se koneènì zaèít psát, kdy¾ vtom sly¹ím vzdálené volání. "Fendóóó!" "Fendóóó!" "Fendóóó!"... A hned vzápìtí pøi¹la od mého...
|
"Vyprávìj mi nìjakou bajku," zafòukal jednou pøed spaním mùj Kolja. "Bajku? A o èem?" "Tøeba o tom pavoukovi! Beztak jsi mi slíbil pokraèovaní, a sliby se mají dodr¾ovat!" ¾adonil jako malé ¹tìnì. "A vùbec - proè nenapí¹e¹ taky bajku o mnì...
|
"Nikdy neslibuj, co nemù¾e¹ splnit," øíká v jedné chvíli Vito Corleone, mafiánský boss v knize Maria Puza s názvem Kmotr. Kdy¾ jsem osudy famílie Corleonù èetl podruhé (a nikoli naposledy), zaèal jsem si...
|
Dne 31.ledna 2017 bylo tomu padesát pìt let, co zemøel ná¹ nejvìt¹í komik, Vlasta Burian. Narodil se 9. dubna 1891 v Liberci v rodinì Antonína a Marie Burianových jako Josef Vlastimil Burian. Otec Antonín byl krejèí, vlastenec a ochotník...
|
Netradièní rozhovor se spisovatelkou Renatou ©indeláøovou. O èem? O jejích rukách. Mám ráda ruce. ®enské. Tu èást od zápìstí ke koneèkùm prstù. Nìkdy cítím, ¾e bych je chtìla pohladit a pøeèíst tak z nich, èeho v¹eho se za svùj ¾ivot dotkly. Èím...
|
Mìl jsem pár týdnù po operaci srdce. Trojitý bypass se tomu øíká. Sedìl jsem v èekárnì v kladenské nemocnici. Nebyl jsem tam sám. Naproti mnì sedìly dvì star¹í dámy. V mých letech. Mìl jsem divné my¹lenky. Radost se mísila s pro¾itkem kardiochirurgického sálu....
|
Bìhání jsem v¾dycky nenávidìla. Èlovìk se u toho nevhodnì potí, nepøíjemnì zadýchává, flekatí jak dalmatin. Navíc je to èinnost nekulturní, nedá se u ní ladnì sedìt s nohou pøes nohu, pít víno ani tlachat o nových zázraèných tabletkách na hubnutí. Bìhání je toti¾ aktivita...
|
Dovolte mi pøedstavit úvodem Josefa Hlinomaze, jako (ne)vzdìlance. Jistì jste ji¾ postøehli, ¾e tento kum¹týø, který hrál skvìle loupe¾níky, vandráky a darebáky, má tendenci pøedstavovat se jako blbec...
|
Od dìtství rád ètu a vdìèím za to svým rodièùm, kteøí mne a bratra Jiøího k lásce ke knihám cílevìdomì vedli. Pøeèetl jsem jich za svùj ¾ivot jistì stovky, tì¾ko bych to spoèítal a v¹echny mi daly na mé pouti svìtem mnoho rad a zku¹eností, které...
|