![]() K vesnici pøijel fábory opentlený vùz a na ovìnèeném kozlíku posvícení. Køehké koláèe seskoèily a doprovázely vùz zpovzdálí. K zástupu makových, tvarohových a povidlových koláèù se pøidaly kypré buchtièky. Témìø poslední se batolila bábovka a rmoutila se, ¾e jí posvícení nedopøálo èestného místa na voze. Do zlatova upeèená husa...
|
![]() Bylo to o svátcích vánoèních léta Pánì 1948. V hospodì U Buckù na Malé stranì bylo veselo. Se¹li se tam k obvyklému popití pan Brouèek, povoláním majitel realit, se svými pøáteli. Pan Tlamicha, povoláním syn velkostatkáøe, vypravuje, jaký sestrojil betlem a jakou radost z nìho mìla jeho dvoumìsíèní holèièka...
|
![]() Stromeèek stojí a je to fe¹ák. Barborèin dìda nám vybral krásný smrèek a na¹e vlastnoruèní ozdoby spolu s dìtmi pøinesenými svìtýlky se na nìm bájeènì vyjímají. Nálada ve tøídì je èím dál ménì na uèení a èím dál víc na jásání. Ráno si zhasneme...
|
![]() Byl to takový neskuteèný èas. Stále je¹tì jsme mìli srdce sti¹tìné z pøíchodu "spøátelených" vojsk, ale stále je¹tì jsme nevìøili, ¾e je to definitivní. Poøád je¹tì jsme v sobì rozdmychávali tu jiskøièku víry, ¾e "se nedáme".
Pracoval jsem tehdy v redakci Veèerní Plznì a mìla jsem na starosti ¹iroký zábìr...
|
![]() Kalnì ¾lutavý pruh mraèen se pøivlekl nad krajinu. Vítr za lesem se probudil hromovým dunìním. Jak vozy nalo¾ené kamením oblaka huèí a valí se. Náhle jakoby démoni neviditelnými stromy tøásli, sypou se kroupy na zemi a poskakují. Tluèou do dveøí, oken a bijí v obilí. Hrom z dálky duní a hrùza v¹ude vniká. Pøírodní ¾ivel stupòuje svou...
|
![]() Èervnová louka rozkvetla tisíci kvìty. Zlaté pryskyøníky svítily jasnì mezi èerveným kohoutkem a modré oko pomnìnky u vlhké stru¾ky závodilo v nì¾nosti barvy s fialovými zvonky. Kopretina bílým krajkovým klobouèkem kývala na hnìdonachové hlavièky a na okraji louky sousedícím s potùèkem vykvétaly du¾naté...
|
![]() Ale ano, Bechynì je krásné mìsteèko, vìøím, ¾e dodnes tam labutì z rybníka za støední ¹kolou chodí sedat k malé radosti automobilistù doprostøedka silnice, stále jsou romantické procházky krásným okolím, poøád si èlovìk mù¾e øíct - dneska bude k obìdu houbovka a zaskoèit si pøes námìstí do parku...
|
![]() Cestou do ¹koly klou¾u po ledovce, cestou ze ¹koly èvachtám v lou¾ích. Nemù¾u se rozhodnout, co je lep¹í. Dìti se tím netrápí. Koulují se v rukavicích èi bez nich - a¾ do úplného promrznutí, "válèí" ve snìhu a to, ¾e...
|
![]() Jak rádi vzpomínáme se svými potomky na na¹e ¹kolní léta, a co¾ teprve, kdy¾ uvidí na¹e ¹kolní se¹ity:"Tohle jsi psal? A takový rukopis jsi tenkrát mìl? A proè jsou u podpisu pana uèitele hned tøi známky...?" Rád vysvìtluji:první známka byla za sloh, druhá za èe¹tinu a tøetí za celkovou úpravu slohové práce. Dneska? Pøedná¹el jsem...
|
![]() Kdy¾ jsem nedávno èetla èlánek Petra Chalupy, kde tak pìknì - a právem - vzpomíná na Bechyni, málem jsem mu do komentáøe napsala "...ale ty stovky talíøù, které jsem tam v tìch láznièkách poumývala po vás, co jste sedìli v jídelnì ..."
A ¾e jich bylo! A umývací linka neúprosnì jela od okýnka, které...
|
![]() Advent dorazil i do na¹í tøídy. Lucèina maminka pro nás vyrobila nádherný vìneèek, Báøina zdobené perníèky. "Procítìnì" jsem mluvila o tom, jak máme zejména v tomto období myslet na své blízké, dìlat jim radost, doma pomáhat a nezlobit. ®áèci také rozjímali, ale o snìhu...
|
![]() Budoucí slavný spisovatel Karel Poláèek dostal na vysvìdèení z chování hodnocení ménì zákonné pro vzdorovité chování. Tedy 4 z mravù. Bylo to na konci druhého pololetí kvinty na gymnáziu v jeho rodném Rychnovì nad Knì¾nou ve ¹kolním roce 1907...
|
![]() Asi je to tak, ¾e Pán Bùh kouká do takové knihy, co ji sv. Petr vede o andìlíècích strá¾níècích a kdy¾ tam mají u¾ tìch klukovin a høí¹kù nìjak tuze, tak knihu sklapne, zatváøí se vyèítavì a: nedá se nic dìlat, bude¹ si to muset napravit a tak ti pøidìluji dì»átko, co se právì narodilo a ví se o nìm dopøedu, ¾e...
|
![]() Kdyby nìkdo tvrdil, ¾e ho pøítomnost inspektorù ve ¹kole nemù¾e rozházet, urèitì by pøehánìl.
"Jsou tu." Z okna jsme sledovali pøijí¾dìjící auta a vystupující inspektory. Dìti vzornì zdravily- první den hodnì, pak u¾ trochu míò. Navenek úsmìvy, uvnitø trochu tíseò...
|
![]() Nedávno jsem s potì¹ením èetla rozhovor s pìta¹edesátníkem Va¹kem Neckáøem a vzpomínal tam na své volné dìtské chvilky u táty v Mostì, jak rád spával na hùøe, tì¹il se s koòmi. A na ten jeho èas já si vzpomínám taky ráda. Jeho tatínek se po rozvodu a v problémech v ústeckém divadle uchýlil k takovému kamarádovi...
|