Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
Jako pozdrav jara posílám pár fotek z mé procházky po Obolcích u Chotìboøe. Je to jen pár krokù za mìstem. Podél cesty kvetou nejen bledulky ale i snì¾enky. Po lese se prohánìjí zajíci, jsou asi zamilovaní, proto¾e jim vùbec nevadí, ¾e jsem nablízku. Rozkvétají jívy...
|
Nevím, nevím, zda se mi podaøí se svou nepøíli¹ poetickou náturou vychválit krásné prostøedí jako je les tak, abych nikoho neurazil. Nesahám na¹im "literárním pánùm lesa" - Klostermannovi, Vrbovi èi Tìsnohlídkovi ani po kotníky...
|
Ná¹ táta mìl zakódované, ¾e domácí práce nejsou pro mu¾e, radìji pil pivo, sekal trávu, opíral se o plot a debatoval se sousedem. Vaøit neumìl a mámu se sna¾il pøesvìdèit, ¾e si nemá na co stì¾ovat: "Nevaøí¹ ty...
|
První slovo v nadpisu, které nezní zrovna noblesnì, vzniklo jistì v dobì, kdy záchody na¹ich domácností doplòovala hromádka nastøíhaného Rudého práva. Autorka paní Marta Urbanová se nedávno zamyslela...
|
Jestli¾e se mi podaøilo horko-tì¾ko vychválit nì¾né pohlaví - tedy ®eny s velkým "®", je jasné, ¾e u mu¾ù to pùjde je¹tì horèeji-tì¾èeji! Chválit Mu¾e s velkým "M" mou malièkostí by toti¾ mohlo být podezøelé hned z nìkolika dùvodù, co¾ radìji nebudu rozvádìt...
|
Peèu králíka. Voní z trouby tak líbeznì, ¾e vyvolal vzpomínky, nakonec a¾ pøekotné. V¹ak posly¹te. Dìtství - doma jsme mívali velkou králíkárnu; o králíky se staral dìda Gross a králíèek èasto vonìl na talíøi. Mívali jsme i slepice, krùty i husy a jednou dokonce...
|
Je jasné, ¾e kromì nìkolika málo procent mu¾ù, kteøí o to nestáli, snad ka¾dý poznal ve svém ¾ivotì ®enu s velkým "®" a jistì je nemálo ¹»astných jedincù, kteøí takových "jedinek" poznali více. O tìch nejznámìj¹ích jako je Casanova èi Don Juan byla napsána spousta knih a o velkých ®enách jak by...
|
Mo¾ná znáte chvástavou reklamu - zázraky ihned na poèkání, nemo¾né do tøí dnù (nebo je to obrácenì)? A tak po vychválení zázrakù pøichází na øadu opìt chvála dosti kuriózní - chvála nemo¾ného a jen doufám, ¾e to nebude chvála nemo¾ná. Samotné...
|
Ve Zlínì, kde rodilý Plzeòák Miroslav Zikmund (14. 2. 1919) pøebývá od nepamìti, potkáte jej zøídka. Kdy¾ v¹ak spatøíte rychle se pohybující støíbrný oblak bohaté høívy, lehce ironický úsmìv vysokého hubeného chlapiska s jiskrou v oku, bez náznaku módních výstøelkù...
|
Ráda je kupuji, mám jich za svùj ¾ivot na kontì bezpoèet, pár jich je¹tì poøád chovám ve své skøíni v bláhové nadìji, ¾e je jednou, a¾ bude èas i pøíle¾itost, budu i nosit. Dìje se mi toti¾ zvlá¹tní vìc. Pøesto, ¾e klobouk, který se mi zalíbil, nejdøíve peèlivì posoudím, vyzkou¹ím...
|
Do mno¾iny záhad mù¾eme zaøadit opravdu leccos. Od malièkých záhad typu záhadnì zatoulaných vìcí, pøes záhady kouzelníkù a magie, záhady pøírody, záhady umìní, záhady vìdy a techniky, a¾ po nejvìt¹í záhady lidské du¹e èi prvotní záhady stvoøení...
|
Je to smutné, ale jen pro nás, co tady zùstáváme. Pro nì je to naopak urèitì hezký zá¾itek. Pochopila jsem to nejen z vyprávìní lidí, kteøí pro¾ili tzv. blízkost smrti, ale hlavnì, kdy¾ mi umøela moje milovaná babièka ve vìku 91 let. Pøi¹la jsem za ní ráno...
|
Chválit zázrak bude jistì snadné a navíc to asi bude i poøádné no¹ení døíví do lesa. I kdy¾ má tìlesná konstrukce ani zdaleka nepøipomíná urostlé stìhováky a o mé svalovinì se témìø nedá...
|
Do snu mi proniká hluk mìsta. Ne je¹tì oèi neotevøu. Jedu dnes k babièce. Jen ta my¹lenka mi vyvolá emotivní obrazy... bìloskvoucí budovy statku na kopci. ©tìkot psa. Babièku, která nás zase vítá. Má vlhké oèi a øíká nám: chaso, kde jste se zdr¾eli! Neptá se. Jakoby hubovala...
|
U¾ jsem na sebe prozradil, ¾e jsem spí¹e teplomilec a létomil ne¾ chladomilec a zimomil, ale musím pøiznat, ¾e i zima a nìkteré chladné vìci mají nìco do sebe. Tak tøeba zmrzlinu mám samozøejmì rád, tøeba¾e mi mile zastudí pouze na jazyku, nìkdy naopak nemile pøipomene...
|
