Kdy¾ jsem si tak krásnì poradil se Saturninem, pustil jsem se nìkdy v polovinì osmdesátých let drze do "zmuzikalizování" ©vejka. Hrdì a poslu¹nì tedy hlásím, ¾e i zde jsem poøádnì pøedbìhl dobu, ale svého ©vejka mám opìt pouze schovaného v...
|
Podzimní vítr peèlivì proèesával vìtve stromù. Sedìl jsem doma pøed poèítaèem u otevøeného okna své pracovny a chystal se koneènì zaèít psát, kdy¾ vtom sly¹ím vzdálené volání. "Fendóóó!" "Fendóóó!" "Fendóóó!"... A hned vzápìtí pøi¹la od mého...
|
"Vyprávìj mi nìjakou bajku," zafòukal jednou pøed spaním mùj Kolja. "Bajku? A o èem?" "Tøeba o tom pavoukovi! Beztak jsi mi slíbil pokraèovaní, a sliby se mají dodr¾ovat!" ¾adonil jako malé ¹tìnì. "A vùbec - proè nenapí¹e¹ taky bajku o mnì...
|
"Nikdy neslibuj, co nemù¾e¹ splnit," øíká v jedné chvíli Vito Corleone, mafiánský boss v knize Maria Puza s názvem Kmotr. Kdy¾ jsem osudy famílie Corleonù èetl podruhé (a nikoli naposledy), zaèal jsem si...
|
Dne 31.ledna 2017 bylo tomu padesát pìt let, co zemøel ná¹ nejvìt¹í komik, Vlasta Burian. Narodil se 9. dubna 1891 v Liberci v rodinì Antonína a Marie Burianových jako Josef Vlastimil Burian. Otec Antonín byl krejèí, vlastenec a ochotník...
|
Netradièní rozhovor se spisovatelkou Renatou ©indeláøovou. O èem? O jejích rukách. Mám ráda ruce. ®enské. Tu èást od zápìstí ke koneèkùm prstù. Nìkdy cítím, ¾e bych je chtìla pohladit a pøeèíst tak z nich, èeho v¹eho se za svùj ¾ivot dotkly. Èím...
|
Mìl jsem pár týdnù po operaci srdce. Trojitý bypass se tomu øíká. Sedìl jsem v èekárnì v kladenské nemocnici. Nebyl jsem tam sám. Naproti mnì sedìly dvì star¹í dámy. V mých letech. Mìl jsem divné my¹lenky. Radost se mísila s pro¾itkem kardiochirurgického sálu....
|
Bìhání jsem v¾dycky nenávidìla. Èlovìk se u toho nevhodnì potí, nepøíjemnì zadýchává, flekatí jak dalmatin. Navíc je to èinnost nekulturní, nedá se u ní ladnì sedìt s nohou pøes nohu, pít víno ani tlachat o nových zázraèných tabletkách na hubnutí. Bìhání je toti¾ aktivita...
|
Dovolte mi pøedstavit úvodem Josefa Hlinomaze, jako (ne)vzdìlance. Jistì jste ji¾ postøehli, ¾e tento kum¹týø, který hrál skvìle loupe¾níky, vandráky a darebáky, má tendenci pøedstavovat se jako blbec...
|
Od dìtství rád ètu a vdìèím za to svým rodièùm, kteøí mne a bratra Jiøího k lásce ke knihám cílevìdomì vedli. Pøeèetl jsem jich za svùj ¾ivot jistì stovky, tì¾ko bych to spoèítal a v¹echny mi daly na mé pouti svìtem mnoho rad a zku¹eností, které...
|
Bìhem dal¹ích ètyø dnù, co jsme ukrajovali na¹im známým ze soukromí, po¹tìstilo se pomocí Goèeho najít bydlení. Samozøejmì, jak jinak, nedaleko od nich. Men¹í domek ve Springvale v Edmont ulici. Budil dojem tmavého...
|
V rámci opravy na¹í hájenky bylo rozhodnuto, ¾e dostane nový kabát. Ten drobný ¹indel ve tvaru rybích ¹upin se bude natírat. Jak jinak, ne¾ na zeleno! Jen¾e ten ¹indel sahal a¾ do ¹títu. Baráèek nebyl ani nijak vysoký, ale pøesto bylo potøeba dost dlouhý ¾ebøík...
|
Vysokohorská turistika je na výmaz mozku, který právì nutnì potøebuji, nejlep¹í léèebný prostøedek. Zprvu se no¾kám nechce, ale jakmile se dostanu do rytmu, tak jdu a jdu a pøipomínám spí¹ robota ne¾ èlovìka...
|
Mùj starý kamarád Kotelenský mi jednou v hospodì na Køivoklátì vyprávìl zajímavý pøíbìh. Po okolí jezdívala pøed mnoha lety malá kapela, jakýsi ¹raml, která hrála na tancovaèkách, svatbách, hasièských bálech, pohøbech a v¹emo¾ných jiných veselicích. Jezdili ve slo¾ení buben...
|