"Táto, vstávej! Co to tam je?" Nemilosrdnì burcuje maminka. Je desátého ledna, pùl sedmé ráno. Den se rodí velmi pomalu. V¹e je zastøeno ¹erem. Skrz okno pokojíku, které tvoøí nevýslovnì ostrou hranici mezi pohodou vytopené svìtnice a slotou venku...
|
Tak to vidíte! Pán mì stále uhání, u¾ jen abych zaèal psát, a» u¾ se prej do toho pustím, a sotva¾e opravdu zaènu, tak - no pøece ho sly¹íte? Zavrtal se do svýho pelechu a odfukuje, a¾ se hory zelenají. Urèitì se mu teï zdá, ¾e je v jiným svìtì, kde je v¹echno v poøádku, nikdo...
|
Byl jednou jeden chlapeèek, anebo to byla holèièka, ono se to v tomto vìku tì¾ko pozná, kdy¾ je vidìt jenom hlavièka, tak radìji øekneme, ¾e to bylo dítì, no a to dítì velice rádo poslouchalo pohádky. Je¹tì neznalo písmenka, ale zato mìlo bujnou...
|
K napsání fejetonu vás mù¾e inspirovat cokoli. Vìt¹inou se jedná o bì¾né vìci, nìco úplnì v¹edního, nad èím se jiní ani nepozastaví, ale vám to v ten moment pøijde zajímavé. Pøíklad: komáøí bzuèení. Ve tøi hodiny ráno. Komáry nemám ani trochu rád a pijí mi...
|
Èas je neúprosný a tak se stalo, ¾e po dvou letech úmorné døiny ve slévárnì Vladimír mìl v¹eho dost. Smluvil si schùzku s nadøízeným a poprosil ho, a» ho vyhodí. Ten se divil, co ho to napadlo za nesmysly. Vladimír mu vysvìtlil...
|
Aèkoliv to zní paradoxnì, dalo by se øíct, ¾e jeho i mùj vnitøní svìt je svìtem samoty. Jeden chlapec se mi svìøil: Aèkoliv jsem mezi lidmi, pøesto jsem stále sám, mezírkou svìtla váben, noèními mùrami obetkán. Vzala jsem ho v duchu za ruku...
|
Poèet èeských dùchodù zasílaných ÈSSZ do zahranièí roste. Od roku 2010 se zvý¹il o více ne¾ polovinu.
Èeské dùchody míøily v loòském roce do celého svìta, exotické destinace nevyjímaje. Èeská správa sociálního zabezpeèení (ÈSSZ) v prosinci...
|
Dal¹í postavou z poèátkù na¹eho filmu, kterého jsem mìl èest osobnì poznat, byl sedmdesátník Jan Kolár. Sedmdesát let, celý lidský vìk, z nìho¾ èasový odstup vytøídil u¾ dávno v¹echny bláhové sny mládí. A pøece Janu Kolárovi byly dopøány vavøíny, solidnost a posvìcení...
|
Kniha lékaøky Marlo Morgan podávající svìdectví o kmeni australských domorodcù, který aè ¾ije zcela primitivním zpùsobem ¾ivota, je duchovnì nejvyzrálej¹í rasou na planetì Zemi. Marlo Morgan se do divoké bu¹e dostává ve svých padesáti letech a zpoèátku vùbec netu¹í, o co jde...
|
Opìt pøi¹la sobota a k ní vá¾ící se otázka "kam tentokrát?" ®elízy, snad tisíckrát jsem jimi projí¾dìla, ale co tam? Pouèena, ¾e jsou tam krásné vycházky /i kdy¾ jsem pøemý¹lela kde, ®elízy se nachází v údolí serpentin mezi Dubou a Mìlníkem/, se opìt pøihlásila moje nedokonalá znalost území èeské...
|
Dìji¹tìm tohoto skoro neuvìøitelného pøíbìhu je Nuselský most, py¹nì se vypínající nad stejnojmenným pra¾ským údolím. Hlavním hrdinou, mù¾eme-li zde tohoto oslovení pou¾ít, je mùj dlouholetý kamarád Ale¹. Ale¹ova pøítelkynì zdìdila po babièce Marii...
|
Klisna Aranka mìla jiskrnou, èernou srst, bujnou krev arabských pøedkù a rychlost anglického plnokrevníka. Byla velkou nadìjí dostihové stáje, proto o ni v¹ichni v¹emo¾nì peèovali. Nejvíc její stájník Pavel. Jednou na¹el v jejím boxu kotì, takového mourovatého kocourka. Vynesl ho...
|
Díky starostlivé mamince, která, abych snad o nìco nepøi¹el, mnì v 22 letech podstrèila populární pøíruèku "Kdy¾ dospíváte v mu¾e", jsem si umínil, ¾e je na èase, abych zjistil, jestli ztrátou panictví se podstatnì zmìní mùj pohled na ¾ivot. Pouèná...
|
Vítr Fujavák pøifièel nad les, hvízdal a povykoval, ¾e zaléhalo v u¹ích, a nad korunami stromù se toèil v bujarém tanci, a¾ je v¹echny rozkymácel. Ètvrtjadýrko se hned vyklonil z okna smrkové svìtnice, hrozil na nìj prstem a volal pøísnì: "®e tì to baví, obracet les vzhùru...
|