Dobré rady
04.10 - Dobré rady, jak uèinit rodinný ¾ivot ¹»astnìj¹í
JAK RYCHLE UÈINIT KA®DÉHO ©«ASTNÝM
"Vìt¹ina mu¾ù, kdy¾ si hledá ¾enu," øíká Paul Popenoe, øeditel Ústavu pro otázky rodiny v Los Angeles, "nehledá ¾enu emancipovanou, ale pùvabnou a ochotnou lichotit mu¾ské marnivosti a je¹itnosti. Snad pozve nìjakou úøednici na obìd. Ale proto¾e ta bude pøitom ohøívat zbytky svých ¹kolních vìdomostí o "hlavních proudech moderní filozofie" a mo¾ná i mermomocí chtít platit svou útratu, bude u¾ podruhé obìdvat sama.
Naproti tomu nestudovaná písaøka vy¹le pøi takové schùzce na svého prùvodce horoucí pohled a øekne dychtivì: "A teï mi povídejte o sobì". Výsledek: on se svìøí svým kolegùm, ¾e "ona sice není právì krasavice, ale dovede se dobøe bavit!"
Mu¾i by mìli ocenit ¾eninu snahu o pìkný zevnìj¹ek a nále¾ité obleèení. V¹ichni mu¾i zapomínají, pokud si toho vùbec v¹imli, jaký zájem mají ¾eny o ¹aty. Napøíklad potkají-li mu¾ se ¾enou na ulici jiného mu¾e se ¾enou, podívá se ¾ena na druhého mu¾e jen zøídka, zato si v¹imne, jak obleèena byla to druhá ¾ena.
Pøed nìkolika lety mi umøela babièka, bylo jí 98 let. Nedlouho pøed smrtí jsme jí ukázali její fotografii, poøízenou pøed více ne¾ tøiceti lety. Podobu rozeznala velice ¹patnì, zato se optala: "Co jsem mìla tehdy na sobì?" Pova¾te! Stará ¾ena nad hrobem, upoutaná na lù¾ko, se¹lá vìkem, málem stoletá, sotva u¾ poznávající vlastní dcery a je¹tì se zajímá o to, jaké ¹aty nosila pøed tøetinou století! Na tu její otázku do smrti nezapomenu.
Mu¾i, kteøí budou èíst tyto øádky, si jistì nepamatují, jaké ¹aty nebo ko¹ile nosili pøed pouhými pìti lety a ani netou¾í, aby si to pamatovali. U ¾en je tomu v¹ak jinak a my mu¾i bychom to mìli uznat. mladíci z vy¹¹ích vrstev francouzské spoleènosti jsou vedeni k tomu, aby se obdivovali toaletì neb klobouku ¾eny ve spoleènosti ne jednou, ale nìkolikrát za veèer. A padesát miliónù Francouzù se pøece nemù¾e mýlit!
Mám mezi výstøi¾ky jednu anekdotu - je sice vymy¹lená, ale proto¾e dobøe dokresluje skuteènost, uvedu ji:
Jedna hospodynì pøedlo¾ila mu¾ùm k veèeøi po velké døinì kupku sena. Kdy¾ se jí rozzlobenì ptali, nezbláznila-li se, odpovìdìla: "Copak jsem mohla vìdìt, ¾e si toho v¹imnete? Vaøím vám mu¾ským u¾ dvacet let, ale za celou tu dobu jsem od vás ani jednou nesly¹ela, zda víte, ¾e nejíte seno!"
To zhýèkaní moskev¹tí a petrohrad¹tí ¹lechtici mìli vybranìj¹í zpùsoby. V carském Rusku bývalo u vy¹¹ích vrstev zvykem, ¾e po labu¾nickém obìdì jim musili pøivést do jídelny kuchaøe a oni mu blahopøáli.
Proè nebýt zrovna tak uznalý k vlastní ¾enì? Pochvalte ji, a¾ vám pøedlo¾í sma¾ené kuøe. Dejte jí najevo, ¾e víte, co jste jedli.
A kdy¾ u¾ jsme u toho: nebojte se dát ji najevo, ¾e bez ní byste nebyli ¹»astní.
Kdy¾ jsem onehdy prohlí¾el jeden èasopis, na¹el jsem tento úryvek z interviewu s Eddiem Cantorem:
"Jsem své ¾enì zavázán víc, ne¾ komukoli jinému na svìtì. Byla mou nejlep¹í kamarádkou v dìtství. Pozdìji mi pomáhala k uplatnìní. A kdy¾ jsme se vzali, uspoøila kdejaký dolar a dobøe ho investovala. Vydìlala mi jmìní. Máme pìt roztomilých dìtí. Zaøídila mi pøekrásný domov. Mám-li nìco, je to její zásluha."
V Hollywoodu je man¾elský svazek takovým rizikem, ¾e by se ho zalekl i sám londýnský Lloyd. A pøesto i zde bylo jedno man¾elství opravdu ¹»astné - bylo to man¾elství Warmera Baxtera. Paní Baxterová, za svobodna Winifred Brysonová, se po sòatku vzdala skvìlé divadelní dráhy. Ale to nikdy nezkazilo její man¾elské ¹tìstí. "Chybìl jí potlesk hledi¹tì", øíká Warner Baxter, "vynasna¾il jsem se v¹ak, aby jí nechybìl potlesk mùj. Má- li být ¾ena v man¾elství ¹»astná, musí jí být man¾el oddán a k ní uznalý. Je-li k ní opravdu uznalý a jí oddán, je také sám ¹»asten."
Takové to je. A proto, chcete-li být v rodinì ¹»astni, dbejte jedné dùle¾ité rady èíslo 4:
Buïte opravdovì uznalí.
Milada