Tuhle rù¾i z na¹í zahrady posílám jí v¹em lidem dobré vùle. V¹em tìm, kteøí se zajímají i o druhé a ne jen o sebe a doká¾í pochopit, ¾e vlastnì ka¾dý èlovìk ¾ije trochu jinak, ¾e ho mo¾ná tì¹í jiné vìci a ¾e na to má právo, pokud tím nìjak ostatní lidi neomezuje a ne¹kodí jim...
|
Tým psychologù se po diskusích shodl na pravidlech ¹»astného ¾ivota - Láska - Vìnujte maximální pozornost vztahùm s lidmi, buïte co nejèastìji ve styku s tìmi, které milujete. Milovat a být milován, to je vrchol lidské bla¾enosti...
|
Jedete-li v Holandsku po dálnici od Maastrichtu smìrem na Eindhoven, minete v blízkosti mìsteèka Born benzinovou stanici, pojmenovanou Swentibold. Kdy¾ jsme s man¾elem u¾ pøed více ne¾ deseti lety uvidìli takhle podezøele slovanské jméno, zaèali jsme se pídit po tom, kdo ¾e to ten Swentibold vlastnì byl. Dotazy u kolegù a pøátel nepøinesly mnoho podstatného...
|
Proto¾e jsem v nìkterých ètenáøích mo¾ná vzbudila dojem, ¾e jsme si v té emigraci jen jezdili na dovolenou a tam si nezøízenì u¾ívali, musím zase napsat nìco o své práci. Nejen proto, abych ten mylný dojem napravila, ale pøedev¹ím proto, ¾e jsem mìla neobyèejné ¹tìstí, a práce, kterou jsem mohla dìlat , mne a¾ do poslední chvíle, kdy jsem ode¹la do pense, na 100 % bavila...
|
Naprosta vetsina emigrantu do Ameriky zvlada po par letech anglictinu technicky perfektne, ale vetsine zustava v mluvene anglictine neco, cemu se tady rika "accent" neboli prizvuk. Sila prizvuku se lisi od osoby k osobe a od jednoho narodnostniho puvodu k druhemu. I rodili Americani maji prizvuk a uz podle reci poznate...
|
Korsika je ostrov velmi mnohostranný a kdo se tam jede jen válet na plá¾i, o mnoho pøijde. Pøeèetli jsme si u¾ doma o její bohaté historii, která sahá a¾ hluboko do doby bronzové (menhiry, objevené u Filitosy, jsou staré více ne¾ 3500 let) a do¹li tak a¾ k relativnì moderní dobì, která, pro malý èasový odstup, vypadá znaènì zamotanì a nepøehlednì...
|
Obávám se, ¾e jsem si rozhnìvala nìkteré ètenáøe, kteøí se domnívají, ¾e nemám psát o vìcech dávno minulých a pr nì nezajímavých, jako je ta episoda se ¹piony a následným odebráním obèanství z trestu. Za na¹e zlé èiny proti republice. Mo¾ná, ¾e se najdou i tací, kteøí se domnívají, ¾e se nám dobøe stalo, nemìli jsme se do nièeho motat...
|
Setkání se ¹piony si vìt¹ina lidí pøedstavuje dobrodru¾né a napínavé, jako ve filmu, tøeba v tìch známých o Bondovi. To je zásadní omyl. Proto¾e ¹pion musí být pøedev¹ím nenápadný, jinak by toho moc nevyzvìdìl. Také si nedává v¹ade suché Martini, "jen zamíchat, netøepat", jak to znáte z filmu...
|
Mo¾ná ¾e si je¹tì nìkdo i dnes, kromì znalcù, vzpomene na jméno Ema Destinová, která se vlastnì pùvodnì jmenovala Ema Pavlína Kittlová a svìtlo pozemského svìta spatøila v Praze dne 26. února v roce 1878. Pùvodnì chtìla být "houslistkou" a ji¾ ve svých osmi letech vystupovala na koncertech...
|
Pøes urèitou nepøízeò osudu, jako¾ i nedostatek èasu, jsme se dál vìnovali práci pro èasopis Okno, a dal¹í "podvratné emigrantské èinnosti". Brzy jsme za to mìli být po zásluze odmìnìni. Nìjak jsme toti¾ pozapomnìli, ¾e paøáty bol¹evického re¾imu mohou stále zasáhnout kamkoliv ve svìtì a také to s úspìchem dìlají...
|
Nevím, jak je to mo¾né, ale právì na tøinácté pokraèování vzpomínek mi vy¹lo povídání o nepøíjemnostech , které nás tehdy potkaly, a které by se daly s úspìchem oznaèit jako smùla. ®e by ta tøináctka fungovala i nìjak zpìtnì? Mo¾né je v¹echno. Co se tedy tenkrát vlastnì stalo...
|
Tak jsme se pøeplavili pøes moøe, tentokrát hladké jako zrcadlo a byli jsme zase zpátky v na¹em placatém království, které na¹tìstí v tom cípku, kam nás osud zavál, zase tak moc placaté není, jak vidíte na obrázku. Kdy¾ jsme se vraceli unavení a nevyspalí od Amsterodamu smìrem Weert a na¹ím jediným pøáním byla teplá sprcha...
|
Nìkteøí lidé v Èeskoslovensku se tehdy domnívali, podle toho, co nám psali, ¾e emigrant, který se nestal v krátké dobì milionáøem, se na to mohl vyka¹lat a zùstat doma. Jen¾e ono je to o nìèem jiném, proè kdo ode¹el. My jsme mezitím docela obyèejnì ¾ili a pracovali a tì¹ili se z drobných radostí, které ¾ivot pøiná¹el. Já jsem se napøíklad nesmírnì radovala z toho...
|
Moje nová práce mi ¹la dobøe, ale asi proto, abych mìla pøíle¾itost poznat, ¾e jsou lidé v¹ude stejní, zaèala fungovat obyèejná lidská závist. Docela nenápadnì. Kolegové z litografie se na mnì chodili stále èastìji dívat, co ¾e to tam vlastnì dìlám. Ptali se pøehnanì starostlivì, kdy pøijdu zase k nim dolù. Man¾ela litovali, ¾e mne u¾ nemá...
|
Mo¾ná, ¾e se moje vzpomínání mìlo radìji jmenovat: "Jak jsme ¾ili." Proto¾e budu stále víc psát o obyèejném ¾ivotì. Ov¹em i o tom, jak jsme se s¾ívali s holandským okolím, na co jsme si zvykli rychle, co nás pøekvapilo a o také tom, co nám trochu vadí dodnes. Pøesto¾e se tu cítíme opravdu doma. Hodnì zvlá¹tností jsme poznali pøi náv¹tìvách v rodinách...
|