Vzpomínku bych situoval do druhé poloviny padesátých let. Vr¹ovická periferie, lemovaná støíbropìnným Botièem, v okolí je¹tì øada ohrad i rùzných provizorií. Pøímo u bøehu na¹eho veletoku byla rozsáhlá zahrada, nìkomu tenkrát zabavená a v dobì na¹eho dìtství volnì pøístupná. Se spoustou stromù, které...
|
I kdy¾ je to k nevíøe, leto¹ní Vánoce byly skuteènì bílé - tedy aspoò u nás. Sice jen trochu, ale byly! Ten bílý popra¹ek mi trochu vylep¹il náladu, která na ©tìdrý den ráno nebyla právì nejlep¹í díky tomu,¾e v noci u mne propukly s plnou silou následky dvou hodin strávených v promrzlém kostele...
|
Ten rok jsme na vánoce èekali babièku, aby po dìdovì smrti nebyla tak sama. Ale i tak po v¹ech stránkách to byly vánoce zcela výjimeèné. Bylo nìkolik mìsícù po vpádu bratrských vojsk do zemì, my jsme s mu¾em sice je¹tì pracovali jako novináøi, ale bylo jasné, ¾e u¾ to nebude nadlouho. A tak z jakéhosi vzdoru proti osudu...
|
Musím se pochlubit, moji ho¹i, moji bývalí spolupracovníci na mne nezapomínají. U¾ je to bezmála 20 let, co jsem opustil jejich øady, ale pøed Vánocemi mì poka¾dé pozvou na malé pøedsváteèní posezení u malého poho¹tìní, hrnku kávy nebo èaje, sklenièky vína...
|
Za dveømi je ©tìdrý den. Pøed chvílí jsem se vrátila od syna, kde jsem si v altánku na zahradì prohlédla stromeèek, který nám letos doma provoní Vánoce. A tento pohled probudil vzpomínky na to, jak to u nás v¾dycky se stromeèkem bylo. V mém nejranìj¹ím dìtství jsme mívali malý smrèek. Bydleli jsme tehdy...
|
Kdo z nás star¹ích by si je nepamatoval! Usedly s námi v malém divadle pra¾ských seniorù U Val¹ù a povídaly, vzpomínaly, vyprávìly, my nestaèili tleskat, proto¾e Saskia Bure¹ová, Marie Tomsová a Milena Vostøáková, stále televizní dámy...
|
Co se dá s dìtmi dìlat ve ¹kole pár dní pøed vánoèními svátky? No, skoro nic. A» zaènete s èímkoliv, v¾dycky skonèíte u Je¾í¹ka. Dneska jsme napøíklad øe¹ili problém "mezinárodní". Chudáci dìti v jiných zemích, kde nosí dárky Santa Klaus. Jezdí na saních a teï, kdy¾ není sníh... Je¹tì¾e my máme Je¾í¹ka, ten si poradí v¾dycky...
|
Vyjdìme z faktu, ¾e dva èeské betlémy vyjely pøed Vánoci roku 2004 do Londýna a poté do skotského Edinburghu. Jeden z nich vyøezal Ladislav ©tichauer z Rychnova nad Knì¾nou, ten druhý vytvoøila Anna Vítová z Vysokova u Náchoda. Ani jeden...
|
Snad ka¾dé dítì si pøeje mít psa, nebo koèièku, nebo skoro cokoliv co by mìlo rádo. No já jsem byla odjak¾iva "psová" a dokonce jsem i nìjakého mìla, jako dospìlá a nìjak to ale nikdy moc nedopadlo. Mùj vùbec první byl v Jeseníkách na dovolené v Rejvízu. Vlastnì nalezenec, který si mne volil a dr¾el se vìrnì....
|
Jistì to není jen moje zku¹enost. Je a bylo takových sousedek v domì víc. Ale já i mé dìti jsme v ¾ivotì poznaly nìkoho, kdo byl jako nejbájeènìj¹í druhá máma. Shodou okolností obì bydlely v domech na¹eho dìtství v pøízemí. A to k nim bylo v pøípadì nouze blí¾. Ta moje v Olomouci se jmenovala "paní Hrbáèková"...
|
Ve ètvrtek probìhla tøídní schùzka. Pozná se na první pohled. Pøed ¹kolou vládne nezvyklý ruch, ulice se mìní v pøeplnìné parkovi¹tì. Dokonce i jedna maminka, její¾ dcerka nebyla ve ¹kole, kdy¾ jsme si termín zapisovali a já jí zapomnìla...
|
Víte, co je radost z práce? Pravda, nìkdo se cítí silný a ¹»astný, kdy¾ rozmáchle zatne sekeru právì tam, kam zku¹ené oko vymìøilo - ale on mìl pocit høejivé radosti, kdy¾ za celý dlouhý bìh ¾ivota na¹el ka¾dé ráno strohou kanceláø v bezvadném poøádku, kdy¾ kolem sebe nakupil
hromady lejster a bìhem dne jimi prorostl a¾ na holá prkna...
|
Prvouka je uèební pøedmìt o pøírodì a spoleènosti. Uèíme ji v 1.-3.tøídì pøed pøírodovìdou a vlastivìdou. Nìkterých témat se v¾dy tak trochu obávám. Kdy¾ neznáte, jak to v které rodinì chodí, pak napø. pøi vyprávìní o zdravém ¾ivotním stylu mù¾ete lehce narazit. Povídáte si tøeba s dìtmi o tom, jak je kouøení èi pití alkoholu nezdravé a mù¾e...
|
V Plzni jsme pro¾ili kus ¾ivota, byla to na¹e první pøíle¾itost spolu opravdu ¾ít, pøedtím jsem já s dìtmi bydlela v Mostì a Jan dojí¾dìl na víkendy z Prahy, kde uèil na KU, tak jsem jásali, ¾e se na¹el pro nás spoleèný byt v Plzni, kdy¾ v Praze ne a nebyl. A stalo se tam nìco
nevídaného. Z panelákù jsou lidé zvyklí, ¾e se sotva pozdraví...
|
Kdy¾ nejstar¹ímu synovi byly asi dva roky, ukradli nám auto. Pøijeli jsme odnìkud a proto¾e v na¹em domì nebyly gará¾e, musely jsme parkovat auto o nìkolik ulic dál.U¾ tenkrát nebylo mo¾né nechat auto pøes noc na ulici. Ale ten veèer...
|