Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
Co mají slova v nadpisu spoleèného? Nìkdo z vás mo¾ná tu¹í - ano, dostali jsme se ve Slabikáøi k písmenku "c". Jaký je rozdíl mezi copem a culíkem? Holèièky mají jasno, kluci mi otrávenými pohledy dávají najevo, ¾e téma úèesù je vùbec nezajímá...
|
Koneènì se mi naplnil sen mého dìtství - v lese jsem na¹la zatoulané, nebo mo¾ná odlo¾ené ¹tìnì. Mùj bezmocný miláèek! Jak rostl, byl stále krásnìj¹í, i kdy¾ jsem zprvu neumìla øíct, co to je za rasu. Na obvyklá plemena nevypadl, spí¹ se podobal plavì zrzavému høívnatému lvu. Teprve o mnoho let pozdìji...
|
Skloòovací ètvrthodinky na zaèátku ka¾dé hodiny zaèaly nést svoje výsledky a Tai se vyjadøuje vìt¹inou u¾ podstatnì lépe ne¾ po prázdninách pøed dvìma mìsíci. Tedy aspoò co do správných koncovek. Ponìkud jiné u¾ je to s jeho slovní zásobou...
|
Mám ráda øíkanky pro dìti a tahle, od Jiøího ®áèka, patøí k mým favoritùm.Kouzelný svìt dìtské fantazie mì v¾dycky zahøeje, potì¹í;jak to napsat, aby to nevyznìlo moc pateticky.
Èasto dìti provokuji otázkou:Co myslíte, proè to tak udìlal? Jak to, ¾e se to a to stalo? Na ukázku na tabuli je vìta: Jana nemá kolo. Zeptala jsem se...
|
V technickém muzeu mìsta Brna se pøed desetiletími rok co rok konaly tzv. Listovské rozpravy, malé vìdecké konference pro ¹ir¹í energetickou veøejnost, vìnované památce brnìnského energetika svìtového formátu Prof. Vladimíra Lista. Pøipomenu drobnou...
|
Historie ochotnického divadla "Berani" v Tì¹kovicích se zaèala odvíjet v roce 1897. Tehdy do Tì¹kovic s pohostinským veseloherním pøedstavením zavítal ochotnický krou¾ek ze Slatiny. I v Tì¹kovicích si tehdy zaèali...
|
Já mìla opravdu bájeèného mu¾e toho druhého. Laskavìj¹ího èlovìka nenajde¹. Ale jednu chybu mìl pøece, stra¹nì rád jedl. A podle toho taky vypadal. A tak jsme mu v rodinì støídavì nadávali, ¾e nás taky dìlá tlustými - to se vá¾nì nedalo vydr¾et nejíst a koukat, s jakým nádherným potì¹ením sedí nad talíøem...
|
Po tøech týdnech únavné práce, kdy jsem na Taie musela být jako pes, Tai koneènì pochopil, ¾e se urèité mluvnické vzory musí prostì "na¹rotit", proto¾e jeho oblíbené "já uèil, ale mnì neleze do hlavy" mu k úspìchu nepomù¾e, a zaèal se poøádnì uèit. A tak jestli¾e jsme jeho vìdomosti spoleènì...
|
Èím více mnì rokù pøibývá, tím èastìji se ve vzpomínkách vracím do svého mládí a pøitom se mi v hlavì vybavují pøíbìhy, které mám stále pøed oèima jako by to bylo vèera. Po jedné stranì zelená bukovina, po té druhé hustý smrkový les a uprostøed a¾ na samém konci malebná dìdinka zvaná Nový svìt. Dolù z dìdiny vedla tenkrát køivolatá...
|
Jestli¾e se vám spojitost mezi krávou a poèítaèem zdá podivná, uji¹»uji, ¾e jde o souvislost promy¹lenou a zcela zdùvodnìnou. Pøesto¾e poèítaè roku kolem roku 1970, kdy se pøíbìh který vám chci vyprávìt odehrál, byl nìco zcela jiného, ne¾ máte dnes pøed sebou. Byl ho plný sál s klimatizací, moderním osvìtlením...
|
"Tak Tai se nám vrátil do pravìku," chmurnì pronesla Taiova èe¹tináøka, kdy¾ jsme se pøed nìkolika dny setkaly na koncertì. Nemohla jsem udìlat nic jiného, ne¾ souhlasit. Byla jsem toti¾ èerstvì zedøená z hodiny, v ní¾ jsem se sna¾ila z Taie vymámit aspoò jednu správnou koncovku...
|
Napsala jsem jednou, ¾e na Ol¹ana u¾ nechodím a místo rozptylu - no, na¹la bych ho, ale opravdu si myslím, ¾e to místo v srdci, které pro svého mu¾e Jana mám, je trvalej¹í a vzácnìj¹í. Nikdy nebudu mít dost slov chvály a díkù za krásné léta, která mi dal. Dokonce ani teï - kdy¾ to po více ne¾ dvaceti letech od jeho...
|
Na ¹kolu si ani nevzdechneme, louèily jsme se s kolegynìmi na chodbì poslední ¹kolní den roku 2009. Samozøejmì to nebyla pravda. Jsme u¾ "tak trochu" posti¾ené, s tím nic nenadìlám. Tak¾e zatímco jsem se kochala tichem a nádhernou pøírodou...
|
Pøemluvili mì! Jako pøemluvený jsem mìl ale stejnì nepøíjemný pocit, ¾e mì ta hospoda zabije. Kdy¾ u¾ nemáte energii na nic, nemìli byste u¾ vùbec chodit do hospody. Obzvlá¹» nìkde v centrálním Rusku, skoro v zimì a znièený po desetihodinové pracovní smìnì. Leè pøemluvený a hrající si na nefouòu...
|
Se svým druhým mu¾em jsem dostala od ¾ivota opravu dar, byl to vzácnì laskavý a obìtavý èlovìk, zosobnìná solidnost, vzdìlaný - ale tyhle vlastnosti obèas byly jaksi "mimo svìt". a tak jsme s ním za¾ili i hodnì pøekvapivého a i veselého - pro nás, kteøí jsme ¾ili nohama v reálnu. A tak mi pøi¹lo napsat pár vzpomínek...
|
