Kdyby uměly stromy mluvit lidskou řečí, dozvěděli bychom se od nich mnoho zajímavého. Vyprávěly by nám o tom, jak jejich semínko někde v lese nebo u cesty...
|
Taková obyčejná hořčice. V kelímku si pěkně hoví. No obyčejná nebyla. Byla kremžská. A čokoláda?? Kvalitní! Z Belgie!!! Ze speciálního...
|
Letošní dlouhá zima nás opět pořádně unavila. Čekání na jaro bylo natolik vyčerpávající, že jsem skoro zapomněla na zásadu, kterou nám...
|
Také se vám určitě někdy stalo, že ten den blbec vás někdy postihl. Pro mne byl nejhorší ten v sedmdesátých letech, kdy jsem musela dobrovolně...
|
Je všechno relativní? Člověk by řekl, že ano - jaro na příklad na horách nezačíná mírně sněženkami jako na dolině, na horách to začíná vodou bublající pod ledem a deroucí se ke slunci skrze sněhové...
|
Mám v sobě touhu překračovat své síly. Touhu, která mě žene pořád kupředu. Sjezdy ledovců se mi nabízejí k uspokojení mé touhy. Vše začíná samotnou přípravou na týden lyžování. Balení oblečení, helem a brýlí ve mě probouzejí, jakési nadšení a vzrušení. Cesta která doprovází...
|
Původně dvě samostatná města Frýdek a Místek tvoří dnes statutární město Frýdek-Místek. A má svou Městskou knihovnu, což není nic neobvyklého. Kvůli své rozlehlosti má však dvoj-městí FM zvlášť knihovny Frýdeckou a Místeckou. Celkově...
|
Když mi večer Veronika nabízela, že jede ráno do Kauflandu a že můžu jet s ní, pokud se nebudu bát - má řidičák max. týden či dva - tak jsem nakonec přiznala, že to ještě nespěchá, a že do pátku, kdy mě mladí berou s sebou na večerní nákup, hlady neumřu...
|
Vůně chleba je vůně všech vůní, je to prastará vůně našeho pozemského žití, vůně harmonie, pokoje a domova. Jaroslav Seifert... Ty verše jsem znala. Viděla jsem je dokonce v italštině, v nádražní pekárně švýcarské Bellinzony. Na regálu ležel...
|
Byl jsem odjakživa dítko zvídavé a tato vlastnost mi vydržela po celý produktivní život až do současného kmetského věku. Díky panu profesoru Kuchyňkovi, který mi ve Vinohradské fakultní nemocnici před více než...
|
Mnohokrát v životě jsem toužil spatřit někdy lov za pomoci opeřeného dravce, ale nikdy jsem k tomu neměl příležitost. Proto mne ani ve snu nenapadlo, že mi to bude jednou dopřáno tak daleko od domova a za takových smutných okolností...
|
Při pochůzce jsem měl štěstí a nasbíral plnou služební tašku březnovek. Nenajdou se často, ale když, tak je to pochoutka. Jsou to vlastně stejné houby jako na podzim čirůvky fialové nebo havelky.
Protože manželka je z jihu Čech, kde...
|
Byl to neobvyklý, ale o to krásnější způsob lovu lišek. Vyžadovala ta záležitost celé chlapy. Nebylo nás moc, kteří jsme to provozovali. Nemohli se zúčastnit mladí nedočkavci ani starší pánové. Stejný problém byli kuřáci a chrchlové...
|
Při čtení dnešních událostí se často pozastavím nad tím, jak jsme národ choulostivý a ohrozitelný. Ze všech stran na nás útočí všelijaké viry a alergie. To teda za našejch klukovskejch let nebejvalo. Třeba taková alergie na čokoládu...
|
Prase jsme chovali vždycky od jara a v zimě jsme se s ním museli rozloučit. Střídali se u nás: někdy opravdický řezník Juřina - ten nikdy nic nechtěl jíst, jenom si labužnicky pochutnával na uvařeném rypáčku, ale nejčastěji to byl řezník amatér - stryk Tonda od Šimunů...
|