Na začátku prázdnin, mi Tai tajuplně sdělil, že "na konec červenec" nebude ke mně na hodiny chodit. Když jsem se ptala po příčině, vykulil oči a nadšeně zvěstoval: "Letíme za babišká-na či týden!" Nejprve jsem ho jako správná kantorka donutila, aby své sdělení přeložil do češtiny.Po krátkém zápase s koncovkami a sykavkami jsem se dozvěděla, že...

Máme u nás v Česku Teplice nad Bečvou, Teplice nad Metují a Teplice. A pak ještě Teplička nad Váhom, ale ta už se vymyká slovesnému tvaru, o který tady jde a navíc je už ve slovenské Malé Fatře. A co mají troje Teplice společného? Skoro všechno, zvláště ty, v nichž jsou lázně...

Nevím co mě to najednou popadlo. Zdálo se mi, že moje neodvratně se blížící sedmdesátka naléhavě vyžaduje nějakou změnu. Ne, ne, na mé vizáži ne! Dávno jsem smířena s vráskami, šedinami, ochablými svaly. S tím už nic nenadělám. Naléhavá změna se týkala obývacího pokoje, kde jsem chtěla za měsíc přivítat své narozeninové hosty...

"Raději tři kluky, než takovouhle dívku" řekla babička, když mne uviděla ve dveřích. Vrásky její tváře se poskládaly do obrazu křivdy a hlubokého nesouhlasu s mým zjevem. Nijak jsem se nedivila. Tepláky obalené hlínou, otřepenou dírou vyčuhující loket, ani bláto rozmazané po obličeji nemohly mou pořádkumilovnou babičku nadchnout...

Snaha mé sestřenky poté, co se jí podařilo udat Jerryho do mých dobrých rukou, začala pomalu, ale jistě, uvadat a zhruba po měsíci jsem se přistihla, že se courám po sadu sama s Jerrym. A to mě tedy vůbec nebavilo. Naštěstí jsem jednoho dne potkala takovou divnou holku. Byla fakt divná...

Pozor! Nejde o seniory, kteří si spolu povídají, tedy rokují třeba někde na lavičce v parku, či jinde, v hospodě nebo v kavárně, ale o něco docela jiného. Začnu zeširoka, jsem totiž taky senior. Jak jistě víte, pro mnohé lidi není snadné zjištění, že se už také stali seniory...

Snad každý se alespoň jednou v životě dopustí nenapravitelné chyby. Stačí se podívat na člověka, který pozřel z muchomůrek udělanou míchanici, člověka, který se chtěl rozveselit pitím methylalkoholu, či pošetilce, který skočil z Eifelovky s otevřeným parapletem. Já se například proklínal, že...

Je všeobecně známo, že v každé trochu větší české či moravské obci dnes najdeme vietnamského obchodníka. Ani v našem městečku tomu není jinak. Usadily se tady čtyři vietnamské rodiny. Ta první rodina-tehdy vlastně manželský pár- se u nás zabydlela už někdy v polovině 90. let minulého století. Začínali...

Poslední car se narodil jako syn Alexandra III. v roce 1868 a vládl v letech 1894 až 1917. Byl z dynastie Romanov - Holstein - Gottorp. V mládí získal vynikající vzdělání. Se svou budoucí manželkou, Alix, princeznou hessenskou, se setkal při svatbě její sestry Elly. Svatba byla v Rusku a údajně se do ní...

Když mě synek vyzval, abych s ním šel do Národního musea na výstavu Stopy lidí, nadšení u mne nevzbudil. Raději bych šel na výstavu Valdštejna či Alše, o této výstavě jsem nic nevěděl. Nakonec jsem však byl rád, že jsem se podvolil a řeknu vám proč. Výstava totiž představuje nevídanou procházku lidskými dějinami...

Tak, ale teď vůbec nevím, jak mám navázat přetrženou nit, na které byla v minulých letech navlečena dlouhá řada Bylinářů, kde jsem psala o všem možném kolem bylinek, ovoce, zeleniny a té zaručeně! :-) správné životosprávy. V únoru loňského roku jsem začala psát Bylinář, který...

Mám kamarády a ti žijí už od konce šedesátých let v Kanadě. Navštěvují Českou republiku a také naši rodinu. Byli tady také letos v létě a už pár roků navštěvují stránky SeniorTipu. Což je prima, chceme se dostat i k našim lidem ve světě. A také tušíme, že vás čtenáře zajímá život našich krajanů, a tak...

Protože jsem se asi zbláznila, rozhodla jsem se pustit do tvorby webových stránek, neb se domnívám, že Jerry si zaslouží mít vlastní "webovky". A pochopitelně ne jen on, mého srdce šampión, ale i všichni ostatní pejsci, kteří se tady u nás objevili nebo případně objeví. A těm, co se tu neobjeví...

Hrávali jsme si poblíž ní, jenže jaksi ostražitě. Operační základna, dokonale odplevelený skalkový Minipentagon, měl strategickou polohu za plotem těsně u křižování dvou silnic. Udivuje mě vždypohotovost, kdy se plečka věku neurčitého dokázala vynořit odněkud z venkovních útrob a s málem Žižkovým pokřikem mávat hůlkou...