Clam - Gallasův palác je perlou baroka, jeden z nejkrásnějších paláců a najdete ho na Starém Městě v Husově ulici. Je to nádherná ukázka čistě vídeňské palácové barokní stavby. V polovině 14. století zde byl dvorec, ten náležel bratru Karla IV...

Dobíhá soutěž o nejmilejší knihu, tak snad i něco o čtení. U nás se četlo už od mého mala - v tomto pěkné zvyku jsme pokračovali i v mé druhé rodině a pokud vím, tak i jedna z mých dcer svým dětem po večerech četla. Byly by to bývaly pěkné až idylické večery - nebýt toho, že otec byl...

Když byl v roce 1541 v Praze na Malé Straně požár, který zničil velkou část i Hradčan, vzniklo zde místo, kde bylo možno stavět větší stavby. Již dříve, ve 13. a 14. století zde stávaly domy, které byly požárem zničeny. Část pozemku, kde stojí dnes Ústav šlechtičen...

Tak. A je to. Jsme rozvedeni. Odhodlávali jsme se k tomu nějaký ten rok, nakonec na to padlo jedno dopoledne. Na závěr se páni soudící dočkali naprosto nečekaného zážitku, když mužský, co před pěti minutami by byl svou ženu nejlépe zakousl, přijal rozsudek s uhlazeným úsměvem a rozběhl se k ní s napřaženou rukou, aby jí poděkoval za...

Vzpomněli jsme s dětmi na zvířátka. 4.říjen je Světový den zvířat - toho dne se narodil sv.František z Assisi, patron zvířat. Všechny mladší děti se spolu se svými učitelkami "rozutekly" do okolních zoologických zahrad a zookoutků. My s mrňaty jsme udělali pár kroků za naši školu a byli...

Je daleko obvyklejší mít děti v takovém tom pozdně dívčím věku, ale já jsem se v životě norem nikdy tuze nedržela. První dvojici dětí jsem měla v šestadvaceti a ta druhá mi přilákala zpět mizející mládí. Poslední syn se narodil, když už mi bylo málem čtyřicet. Takže jsem si čtyřikrát ochutnala ty zdrcující chvíle, kdy dítě zahajuje školní docházku...

Psala jsem odmala, sobě hlavně - prostě z potřeby - pak jsem sem tam své věci dávala číst, občas to i někde uveřejnili a už jako máma dvou dětí jsem se konečně strefila, co opravdu umím a hlavně chci v životě dělat. Stala se ze mne redaktorka. Někdy povím, jak jsem začínala, teď ale bych se ráda vypořádala s překvapivým faktem - pro mne samotnou - že...

Svěřím se vám s úžasným zážitkem. Ani nevím, pokolikáté už to prožívám, ale nikdy mě to nepřestane dojímat. Umíme už číst dvě písmena. M a A. Dnes jsme z nich zkoušeli složit slabiku. Není to nic lehkého, místo m-a přečíst ma. Ale nakonec se to povedlo. A pak to přišlo...

Když jsme po uplynutí jen několika nezbytných měsíců od narození první dcery čekali dítě druhé, nedělala se v rodině z porodu už žádná senzace. Akorát babička slíbila, že nějaký čas před porodem přijede hlídat Janinku. A aby si na sebe zvykly, ohlásila se asi tak měsíc dopředu. Já se po tom oznámení rozhlídla po bytě kritickým okem. To zas...

Tak jsem si to dneska užila. Dostala jsem od dětí pochvalu. Že umím krásně číst. To potěší, no uznejte, obzvlášť ve škole! To je tak. Každý den poslední čtvrthodinku, než jdeme domů, vezmeme polštářky a jdeme si sednout ( někdy i lehnout ) do kruhu pod tabuli. A tam si vyprávíme co kdo bude dělat odpoledne, co se nám povedlo, proč jsme šli dneska do školy, kdo nás potěšil...

Mé povídání je reakcí na zahájení akce "Úsvit", kterou ve spolupráci s vedením města Mostu představil ministr vnitra Martin Pecina. Je to projekt, který slibuje zlepšit bydlení, vzdělání i vztahy okolí k Romům. Všechno, co nabízejí - nápady tohoto projektu se má prakticky vyzkoušet na mnohaletém synonymu pro romská gheta - Chánově. Ve městech, kde...

Ve své praxi jsem prošla několika školami - přesněji řečeno, zkusila jsem si učit v malé jednotřídce i obrovské sídlištní škole. Občas se stočí diskuse na téma, která z těch škol je lepší. Co se týká pomůcek, vybavenosti, tělocvičen řekla bych, že ty větší. Ve vztazích a propojení mezi dětmi a učiteli na tom bude...

Když je rodič učitel... nemají to často jeho potomci lehké. Já osobně jsem byla "postižena" rodiči učiteli oboustranně, ale na vlastní kůži jsem zažila nějaké nepříjemnosti, až když jsem začala chodit na 2.stupeň ZŠ, tedy do 6.třídy. Zajímavé je, že to nebyly nepříjemnosti se spolužáky...

Kdysi jako mladé holce se mi nějakou dobu zdával stále týž sen. O místě s mnoha schody, na kterých byly výrazné záseky na určitých místech. Snad od mečů v boji, nebo co. A konec těch soubojů - já jsem v tom snu jen přihlížela, nebylo to nijak výhružné, spíš napínavé - se odehrával v nějaké dřevěné věži. Když jsme před mnoha lety s mým prvním muže...

Naše životy přinášejí desítky drobných příhod, mnohdy úsměvných, které s oblibou a opakovaně vyprávíme ve společnosti, u zapáleného krbu, u skleničky vína... Ten můj není výjimkou, žel, už se málokdy dostanu k tomu, abych je celé odvyprávěl. Je jich konečný počet a samozřejmě, jako mnoho jiných, mám tendenci...