Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Darina,
ztra Berta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Vznamn dny
Datum:
21.09.2021  08:44
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
21. z - Mezinrodn den mru

Mezinrodn den mru vyhlsilo OSN roku 2001. Smyslem tohoto dne je, aby vechny stty ve vlench konfliktech odloily alespo v tento den zbran, aby alespo na jeden den zavldl klid a mr.

Mnoho stt akceptuje vzvu OSN a 21. z ustvaj vlen operace. Bohuel, jet stle se nejedn o celm svtem podporovan vznamn den.

***

Svtov den boje proti Alzheimerov chorob

Alzheimerova choroba je onemocnn mozku, kter vede k postupn demenci pacienta. Nemoc stle jet nen pln vyliteln, i kdy k vraznmu pokroku dolo. Den boje proti Alzheimerov chorob byl vyhlen Mezinrodn alzheimerovskou organizac a v R se poprv slavil roku 1998.
 
Datum:
19.09.2021  07:14
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
19. z 1991 - Nlez tziho

V tztalskch Alpch v Rakousku nala dvojice nmeckch turist mumii lovka z doby mdn, kterou objevitel pojmenovali tzi. Tlo se zachovalo ve velmi dobrm stavu, protoe bylo zamrzl v ledu.
 
Datum:
17.09.2021  10:56
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
Nov stava USA, jejm hlavnm elem bylo umonit vytvoen silnj centrln vldy, byla pijata 17. z 1787 na stavnm konventu ve Filadelfii. vce wikipedie...
 
Datum:
16.09.2021  06:38
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
16. z - Mezinrodn den ochrany oznov vrstvy

Prv tento den, v roce 1987, byl podepsn Montrealsk protokol o ochran oznov vrstvy. Platit zaal od 1. 1. 1989. Jeho signati se zavzali k pijet preventivnch opaten k ochran oznov vrstvy snenm celkovch emis ltek, kter ji pokozuj, s konenm clem nahradit tyto ltky na zklad vdeckho vvoje ltkami jinmi. Protokol bral v vahu preventivn opaten pro omezen emis uritch chlorfluorovanch uhlovodk a zdraznil potebu poslen mezinrodn spoluprce ve vzkumu a vvoji. V roce 1995 vznikla na zem Rakouska tzv. Vdesk mluva o ochran oznov vrstvy. Jako prvn mezinrodn dokument zakotvila zodpovdnost jednotlivch stt za to, e svou innost, kterou vykonvaj v rmci suverenity svho sttu, nezpsob pokozen ivotnho prosted jinch stt, ani oblast za hranicemi sv svrchovanosti, a to ve ve vztahu k potencilnm zmnm oznov vrstvy. V rmci UNEP byla tato mluva podepsna dne 22. bezna 1985 ve Vdni, v platnost vstoupila v roce 1989. Depozitem tto mluvy je generln tajemnk OSN.
 
Datum:
14.09.2021  11:15
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
14. z - Mezinrodn den Evropsk den idovsk kultury

Datum je ustanoveno od roku 1999. Evropsk den idovsk kultury nm pipomn historii idovsk kultury. Obvykle je tento den spojen s mnoha akcemi, bv oteveno mnoho synagog, doprovodn akce jsou na hbitovech a dalch idovskch pamtkch.

idovskch pamtek se ale bohuel moc nedochovalo a ty, co se podailo uchrnit, jsou asto ve velmi zanedbanm stavu. Vtina idovskch obc na zem dnen R zanikla kvli holocaustu a tak v dsledku povlench emigranch vln. Bhem druh svtov vlky bylo nacisty vypleno a zboeno na sedmdest synagog. Dodnes se jich tedy zachovalo kolem dvou stovek, idovskch hbitov pak u ns nalezneme asi 400.
 
Datum:
13.09.2021  06:48
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
13. z - Den pozitivnho mylen

Pravdpodobn jste se ji setkali s lovkem, o nm ostatn kaj, e je beznadjnm optimistou, a mon jste prv vy jednm z nich. Odprci pozitivnho mylen jej asto oznauj za bezeln trend nebo jej piazuj k duchovnmu smru New Age, kter se neopr o vzkum. Tady by zejm narazili na nesrovnalost, protoe pozitivn myslc lid podle vdc skuten mohou t astnj ivot a tit se pevnmu fyzickmu i duevnmu zdrav. Nen dnm tajemstvm, e nae vahy ovlivuj to, jak se ctme, proto se dnes podvme na vhody pozitivnho mylen. Vce o pozitivnm mylen na: https://www.fitcann.cz/blog/pozitivni-mysleni/
 
Datum:
11.09.2021  07:17
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
Druh sobota v z - letos 11. z - Svtov den prvn pomoci

Potky clenho poskytovn prvn pomoci sahaj daleko zpt. Jeden ze svdk hrzy bitvy v italskm Solferine, Jean Henri Dunant se rozhodl zmobilizovat civiln obyvatelstvo a spolen pomhat zrannm bez ohledu na kter stran konfliktu stli. Zajioval potebn materil a zaslouil se o vznik provizornch nemocnic. Jean Henri Dunant sv dsiv vzpomnky zaznamenal v knize Vzpomnky na Solferino (1862). Nsledn navrhl sloen mezinrodn organizace ervenho ke (1863), kter se povauje za vznik celosvtovho hnut ervenho ke.

Prvn pomoc a jej vuka je jednou z stejnch aktivit nrodnch spoleenstv. Jej osvta je velice dleit, protoe prvnch nkolika minut do pjezdu zchran me rozhodnout o lidskm ivot. Vasn a efektivn podan prvn pomoc doke zachrnit lidsk ivot. I kdy ji poskytne laik. Lid, kte jsou nejble, nebo jsou svdci udlost kdy je prvn pomoc potebn hraj velice dleitou roli. Kdy se neboj a prvn pomoc poskytnou. Nebojte se vyjt z davu a pomozte.

Clem Svtovho dne prvn pomoci je zejmna zven povdom o prvn pomoci a jej vznamn loze nejen v obdob kriz nebo konflikt, ale tak v kadodennm ivot. Takt je to pleitost podkovat lidem, kte prvn pomoc ji poskytli, nebo v n hraj jinou dleitou roli. Prvn pomoc m bt nestrann, nediskriminujc, bez ohledu na vk, vzdln, zamstnn, postaven, nrodnost, nboenskou nebo politickou pslunost.
 
Datum:
10.09.2021  13:27
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
10.z - Svtov den prevence sebevrad

Byl vyhlen Mezinrodn asociac pro prevenci sebevrad a Svtovou zdravotnickou organizac. V rmci tohoto dne se tyto organizace sna upozornit na zvanost problmu sebevrad. V prmru tm 3 000 lid denn spch sebevradu. Na kadou osobu, kter dokon sebevradu, pipad 20 a vce pokus o ukonen ivota. WHO a dal partnei podporuj prevenci sebevraednho chovn, nsledovanou odpovdajc lbou a p o lidi, kte se pokusili o sebevradu a tak zodpovdn informace o sebevradch v mdich. Je teba si uvdomit, e prevenc meme zabrnit zbytenm mrtm.

Mentln poruchy, deprese se podlej na sebevradch ve vce ne 90-ti procentech, akoliv na sebevradu me mt vliv i cel ada socioekonomickch, rodinnch a individulnch krizovch situac jako je ztrta milovan osoby, nezamstnanost a podobn.

Jednou z metod intervence jsou krizov centra. Existuj pesvdiv dkazy, e prevence a lba depres, alkoholismu a zvislost na jinch nvykovch ltkch me redukovat poet sebevrad.
 
Datum:
09.09.2021  06:22
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
9. z 1948 byla vyhlena Korejsk lidov demokratick republika v ele s Kim Ir-senem jako pedsedou vldy. Hlavnm clem KLDR bylo sjednocen korejskho poloostrova pod komunistickou vldou

Snem Kim Ir-sena bylo vytvoit jednotn Korejsk stt a zskat v nm absolutn moc. O tom, jak kult osobnosti v Severn Koreji panuje, svd mimo jin i to, e Kim Ir-sen byl v roce 1998 (tyi roky po sv smrti) prohlen za vnho prezidenta. Toto je zakotveno i v stav, a funkce dnho prezidenta byla zruena.

Na severu KLDR soused pevn s nou a v nejsevernjm rohu poloostrova tak 11,8 km s Ruskem. Na jihu vede podle 38. rovnobky hranice s Jin Koreou, kter je jednm z nejmilitarizovanjch mst planety. Poet obyvatel se odhaduje na 23 milion. Hlavnm mstem je Pchjongjang. Vldn stranou je komunistick Korejsk strana prce, sttn ideologi je uche. Severn Korea m tet nejvt armdu na svt (cca 1,3 milin) a rozvinut jadern program.
 
Datum:
08.09.2021  07:12
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
8. z - Mezinrodn den gramotnosti

Je tk si pedstavit, jak to je ocitnout se ve svt, kde se nevyznte. Nedokzat pest nzvy ulic a ukazatele, kdy potebujete jt do nemocnice i na policii? Zkuste bez znalosti azbuky navtvit napklad Rusko. Nepoznte ani, kde je WC. V naem svt prost nelze bt negramotn. Umt st a pst je ivotn nutnost, je to dovednost, kter nm me mnoh usnadnit. Bohuel, stle jsou na svt lid, kte st a pst neumj. I kvli nim v roce 1965 na kongresu OSN bylo rozhodnuto, e od roku 1966 se bude 8. z pipomnat Mezinrodn den gramotnosti. Smyslem dne je boj proti negramotnosti, snaha o osvtu a o to, aby byla dtem dna monost absolvovat pravidelnou koln dochzku.

 
Datum:
07.09.2021  06:52
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
7. z 1836 poloil prask arcibiskup ve svatovtsk katedrle eskou krlovskou korunu na hlavu rakouskmu csai Ferdinandu V. eenmu Dobrotiv

Pod jmnem Ferdinand V. se tak tento panovnk stal poslednm monarchou, kter pijal esk korunovan klenoty. V katedrle sv. Vta mu Svatovclavskou korunu na hlavu poloil tehdej prask arcibiskup Ondej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice a promluvil jako esk krl k poddanm v jejich rodnm jazyce. Spolu s Ferdinandem byla korunovna i jeho manelka Marie Anna Savojsk.

Ferdinandovi se kalo Dobrotiv pro sv charitativn aktivity a jeho pzvisko bylo spe odrazem jeho dobrck povahy.
Vlda Ferdinanda V. byla poznamenna tm, e za csae fakticky vldl konzervativn kancl Klemens Metternich a samotn Ferdinand byl spe na ozdobu. Paradoxn ale navzdory nenvidnmu Metternichovi se Ferdinand stal vedle Rudolfa II. asi nejoblbenjm habsburskm panovnkem, kter kdy v zemch koruny esk vldl. Svj podl na tom ml jeho mimodn vztah k esku, kter se projevil i tm, e kdy byl v roce 1848 donucen abdikovat ve prospch svho osmnctiletho synovce Frantika Josefa, rozhodl se Ferdinand dot v Praze na Praskm hrad.
Do pamti obyvatel Prahy se Ferdinand zapsal jako laskav pn, kter rd chodval ulicemi msta a nikdy nezapomnl obdarovat ebrky drobnmi mincemi a dti bonbny. S m칻any se rd zastavoval a prohodil s nimi pr slov.

Jeho nstupcem byl Frantiek Josef.
 
Datum:
05.09.2021  07:28
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
5. z 1972 se olympida v Mnichov do historie zapsala krvavm psmem

Mla bt ukzkou demokratickho Nmecka, tedy pravm opakem roku 1936, kdy se Adolf Hitler v Berln chvstal nadazenou rijskou rasou. Msto toho vak mnichovsk olympida konan v roce 1972 skonila nezmrnou tragdi. Do olympijsk vesnice se tehdy vkradla skupina palestinskch terorist, aby unesli izraelskou vpravu a mohli vyjednat proputn svch vznnch koleg. Jedenct zajatch sportovc pak zemelo pi naprosto zpackan zchrann akci. Prv 5. z si pipomnme vro tto tragdie.

Olympijsk hry plat za oslavu vzjemnho respektu a estnosti, dokonce se bhem jejich konn maj zastavovat vlen konflikty. Bohuel, v Mnichov roku 1972 nic takov neplatilo. Tamn olympida se do djin naopak zapsala krv.

Nmci se tehdy rozhodli mezinrodn sportovn udlost vyut k tomu, aby dali definitivn zapomenout na asy, kdy jejich zemi ovldal nacistick reim. Chtli ukzat, e Nmecko je mrumilovn a zcela demokratick. A na kor toho krut trply bezpenostn podmnky, vdy ani policist hldkujc v olympijsk vesnice nemli zbran.

Pro sportovce proto nebylo dnm problmem nepozorovan pekonat plot, kter dlil jejich ubytovn s okolnm svtem, aby mohli teba v noci vyret do bar nebo za mstnmi dvkami. Bohuel, stejn tak nebylo nijak obtn dostat se pro zmnu dovnit pro skupinu terorist z palestinsk organizace ern z, co byla odno Fatahu bojujcho za osvobozen Palestiny. Ti se rozhodli, e rovnou na olympidu, pmo do stedu pozornosti celho svta, penesou izraelsko-palestinsk konflikt.

Paradoxem je, e prv pes zmnn plot pomohla teroristm skupinka sportovc ze Spojench stt, kter se z jednoho nonho tahu vracela. Amerian si kvli jejich pestrojen mysleli, e jde o olympioniky z jin zem.

Proniknout pmo dovnit domu slo 31, kde cel izraelsk vprava tajc jednadvacet sportovc bydlela, u pro Palestince nepedstavovalo dn problm. Dva z nich se toti nechali ve vesnici zamstnat dopedu, aby mohli pro svj zrdn pln pipravit pdu, a tak byli vybaveni klem.

Men komplikace pak leny ernho z ekaly a pot, co vtrhli do pokoj. Nkte Izraelci se jim toti postavili na odpor a napadli je, platn jim to ovem nebylo - jeden sportovec byl tce postelen, druh na mst zabit. Dalmu se podailo uprchnout, zbytek ale terorist zajali.

Nsledovalo dlouh vyjednvn. Poadavky terorist znly jasn - pokud chcete zajatce vrtit iv, propuste 234 palestinskch a arabskch vz z Izraele a dalm dvma drenm v Nmecku zajistte cestu do Egypta. Stanovili si tak asov ultimtum, Nmcm se ovem podailo ho z devt hodiny rann postupn posouvat a do veernch hodin.

Vyjednvn bylo ze strany Nmc hrou o as. Na proputn Palestinc vznnch v Izraeli se spolhat nedalo, zrove ale vlda Bavorska tvrdohlav odmtala jakoukoliv pomoc, pestoe nemla k dispozici dnou odpovdajc zsahovou jednotku.

Ledy se hnuly po nkolika hodinch, kdy terorist vznesli nov poadavek - pevoz i se zajatci do Egypta i Maroka, odkud bude vyjednvn pokraovat. Nmeck strana vyctila svou pleitost, podmnky naoko pijala, ale ve skutenosti nemla v plnu Palestincm vyjt vstc. Msto toho se na letiti zaala chystat zchrann akce.

Kdy pak vrtulnky nosce i jejich rukojm pevezly na nedalek letit, v okol u byli rozmstni ostelovai. Ti zaali plit okamit, jak se terorist zaali pesouvat z vrtulnku do pistavenho boeingu. Ti z nich se podailo okamit zastelit, jene akce byla natolik amatrsk, e se strhla ostr pestelka a nosci mli dost asu k tomu, aby zlikvidovali zajatce.

Jeden z Palestinc okamit vrhl do prvnho vrtulnku run grant, m zabil tyi izraelsk sportovce, a dalch pt bylo ve druhm vrtulnku bez milosti postleno. Krom toho zemel tak nmeck policista.

V pestelce krom sportovc a policisty zahynulo tak pt terorist. Ti dal byli zadreni polici, jene koncem nsledujcho msce se dostali na svobodu, to kdy jin ozbrojen skupina unesla letadlo mc do Frankfurtu a vydala si jejich proputn.

Izraelsk zpravodajsk sluba Mossad pozdji spustila rozshlou odvetnou a ptrac akci vi palestinskm teroristm.

A osud mnichovskch her? Ty byly na jeden den perueny, jako vbec prvn a zatm i posledn v historii. Uvaovalo se dokonce o jejich pedasnm ukonen, to vak bylo jako signl toho, e se svt nenech terorismem zastrait, odmtnuto. (Zdroj: www.expres.cz)
 
Datum:
04.09.2021  08:13
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
Prvn vkend v z - Den hornk

Den hornk se poprv slavil u ns 11. z 1949 na poest 700 let eskoslovenskho hornictv.

Bval slaven velkolepmi akcemi - koncerty znmch interpret, akcemi pro dti, prohldkami dol i tebnch stroj, vernisemi atd. Tak jako usn hornictv, tak se u tak mn oslavuje tento svtek. Tradice se dr u jen v nkterch mstech republiky.

 
Datum:
02.09.2021  05:35
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
2. z 1347 dolo k velkolep korunovaci Karla IV. a jeho manelky Blanky z Valois. Crkevn obad dil arcibiskup Arnot z Pardubic a nejprve potel Karlovu hlavu posvtnm olejem z kalicha, pot ho piodl do korunovanch rouch a potel mu i ruce. Pak byly krli pedny krlovsk insignie - me, koruna, ezlo a jablko.

Karel IV. byl jednm z nejvtch panovnk esk historie. Zaloenm univerzity se vznamn zasadil o podporu vzdlanosti. Zstalo po nm mnoho staveb nejen v Praze, hlavnm mst tehdej Evropy.
 
Datum:
01.09.2021  06:40
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
1. z - Den Hnut nezastnnch zem (vro zahjen 1. konference na nejvy rovni v roce 1961); vyhlen v roce 1981.

Je to oznaen pro mezinrodn hnut stt, kter na zklad sv zahranin politick orientace vyhlsily princip nezastnnosti ve vojensko politickch blocch a zeknut se propjovn svho zem pro ciz vojensk zkladny. Hnut se hls k zsadm mrovho souit (paala) a vrazn se podl na celosvtovm boji za mr a spoleensk rozvoj. Hnut nezastnnch sil vzniklo na konferenci nejvych pedstavitel 25 zem v Blehrad 1.- 6.9.1961, bhem 60, let se pemnilo v organizovanou silu; leny je tm 100 stt. Hlavy stt a fov vld se schzej na konferencch na nejvy rovni (7. se konala 1983 v Dill), kde jsou pijmny a vyhlaovny politick a hospodsk programy, deklarace a rezoluce, jejich clem je upevnn svtovho mru a spoluprce mezi nrody.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>