Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Boøek,
zítra Markéta.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazení diskuse
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
Zpìt na seznam diskusí
Kalendárium
Datum:
07.07.2025  07:07
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

7.7. 1853 se narodil Jan Øíha, zemøel 12.7. 1922. Byl to èeský pomolog a ¹lechtitel, autor pìtisvazkového ilustrovaného atlasu odrùd "Èeské ovoce". Jan Øíha se vyuèil truhláøem a pozdìji zahradníkem a vlastní pílí se vypracoval na pøedního znalce ovocných odrùd v Evropì. V roce 1892 se stal okresním zahradníkem v Chlumci, kde roku 1919 z povìøení Ministerstva zemìdìlství zalo¾il státní ovocnáøskou ¹kolku. Shromá¾dil zde asi 2000 odrùd ovocných stromù a keøù, základ státního ovocnáøského arboreta, které po Øíhovì smrti zalo¾ili jeho ¾áci roku 1925 v Újezdu u Prùhonic. Vyvrcholením Øíhovy celo¾ivotní práce bylo pìt svazkù obrazového atlasu "Èeské ovoce", který poprvé vy¹el v letech 1915-1919 a pak je¹tì dvakrát v letech 1919 a 1937-1940.
 
Datum:
30.06.2025  06:12
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

30.6. 1789 v Paøí¾i se narodil Horace Vernet, zemøel 17.1. 1863 tamté¾. Byl to francouzský malíø, syn Carle Veneta. Vernet byl osobností velkého nadání, podivuhodnì rychle uzrálou. Vyrùstal v umìleckém prostøedí a výtvarné vzdìlání získal od svého otce, malíøe Antoine Charles Horace Verneta. Byl to nejproslulej¹í malíø bitev, kromì toho maloval i biblické kompozice. Jeho obrazy vynikají realistickým podáním detailù, efektním koloritem a technickou bravurou. Vernet se zabýval rovnì¾ ilustracemi a øada jeho dìl se doèkala grafického pøepisu, známých je nejménì 200 litografií a 500 rytin.



 
Datum:
14.06.2025  07:06
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


14.6. 1926 zemøela ve Francii Mary Stevenson Cassatová, narozená 22.5.1844 v Pensylvánii.

Nìkteøí kritici ji oznaèují jako nejvìt¹í ¾enskou malíøku 19. století, jiní jí pøipisují pozici nejlep¹í americké malíøky. Mary Cassattová se narodila do finanènì dobøe zaji¹tìné rodiny, která si velmi cenila vzdìlání.
V 16 letech se zapsala na Pensylvánskou akademii výtvarných umìní, ale po dvou letech poznala, ¾e se v Pensylvánii u¾ víc v malíøství nenauèí. Odcestovala do Evropy, studovala postupnì v Paøí¾i, Øímì, Parmì a Seville, kde tøíbila své schopnosti napodobováním Corregia, Rubense a dal¹ích mistrù. Stala se studentkou Camilla Pissarra.

Roku 1874 se Mary Cassattová trvale usadila v Paøí¾i. Tehdy se v paøí¾ské galerii poprvé setkala se smìlými pastely baletek Edgara Degase. Vyzkou¹ela lepty, rytiny, litografii a kombinaci suché jehly na jemném podkladì. Zvládla tyto výtvarné techniky lépe ne¾ kterákoli ¾ena pøed ní a pou¾ívala je velmi novátorským a dùvtipným zpùsobem.

Mary Cassattová mìla obrovskou pozorovací schopnost, smysl pro detaily a techniku se zobrazováním raného dìtství èlovìka. V¹ude, kde visí její pùvabné a vynikající obrazy, rozzáøí v¹echno kolem sebe.




 
Datum:
09.06.2025  08:00
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


9.6. 1818 v Týni¹ti nad Orlicí se narodil Jan Adolf Brandejs, zemøel 13.11. 1872 v Praze. Byl to èeský portrétní malíø a fotograf.
Studoval na Akademii u øeditele Franti¹ka Tkadlíka. Pùvodnì byl malíøem porcelánu ve Smr¾ovce. Z Prahy ode¹el do Mnichova k malíøi Josefu Bernhardtovi. Roku 1853 byl rok v Paøí¾i u Couturea a kopíroval díla slavných mistrù, které pak roku 1854 vystavil pro dobroèinný prospìch v Jednotì výtvarných umìlcù. Roku 1861 si zaøídil fotografickou dílnu v Praze v zahradì kní¾ete Thurn-Taxise v Jámì. Své fotografie koloroval pastelovými barvami. K jeho nejstar¹ím akvarelovým podobiznám ze studijních let patøí "Podobizna dámy" z roku 1840.
 
Datum:
06.06.2025  07:52
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

5.6. 1882 ve Vá¾anech se narodil Antonín Procházka, zemøel 9.6. 1945 v Brnì. Byl to èeský malíø, grafik, ilustrátor, patøí mezi nejvýznamnìj¹í pøedstavitele moderního umìní první poloviny 20.století. Studoval na Akademii výtvarného umìní v Praze. Jeho inspirací byla jak pøíroda, tak mìstské prostøedí. Vedle malby se vìnoval grafice a kni¾ní ilustraci, vytváøel unikátní díla Byl to významný èlen Skupiny výtvarných umìlcù v Brnì, národní umìlec in memoriam.

 
Datum:
01.06.2025  06:34
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

Dnes se zmíním o irské malíøce, o které toho víme málo. Pár obrazù, které je známo fascinuje a èlovìk zatou¾í vidìt ten zobrazený neskuteèný pøírodní útvar.

Susanna Drury se narodila nìkdy kolem roku 1698, zemøela 1770. Byla to velmi schopná malíøka, o jejím malíøském vzdìlání nejsou pøesné informace. Bratrem Susanne Drury byl dublinský malíø miniatur jménem Franclin Drury. Provdala se za mu¾e jménem Warter, nìkteré práce tímto jménem podepisovala.
Malovala krajinu jak v Anglii, tak i v Irsku a zhotovila i urèitý poèet kni¾ních ilustrací.

Nejvíce jí proslavily série akvarelù Giant¶ Causeway. Místo získalo mezinárodní vìhlas poté co si jej vybrala v roce 1739 tato dublinská malíøka a zachytila neuvìøitelný pøírodní zázrak.
Za výkresy se dvìma dal¹ími získala od Dublinské spoleènosti v roce 1740 prémii ve vý¹i 25 liber.

Giant¶ Causeway nebo-li èesky Obrùv chodník je zvlá¹tní geologický útvar v Severním Irsku, øadí se mezi kamenné varhany vzniklé díky sloupcovité odluènosti bazaltù. Sloupce èedièe vytváøí pøirozené útesy vedoucí do moøe, kde pokraèují i pod jeho hladinou. Vìt¹ina tìchto sloupcù je ¹estistìnná, ale dají se mezi nimi pozorovat i kusy, které mají ètyøi, pìt, sedm i osm stìn. Nejvy¹¹í odkrytý sloupec mìøí 12 metrù a lávový pøíkrov zde dosahuje mocnosti 28 metrù.

 
Datum:
27.05.2025  06:40
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

27.5.1884 se v Praze narodil Max Brod, zemøel 20.12.1968 v Tel Avivu. Max Brod byl významný pra¾ský ¾idovský, nìmecky pí¹ící spisovatel, pøekladatel a skladatel.

Napsal dlouhou øadu románù, povídek, esejí, filozofických pojednání. Je objevitelem Franze Kafky, Jaroslava Ha¹ka. Leo¹e Janáèka. V jeho pamìtech nalezneme pozoruhodné charakteristiky vrstevníkù jako byl Karel Kraus, Rainer Maria Rilke, Thomas Mann.


Nejbli¾¹í osobou Kafkova ¾ivota byl právì Max Brod, s ním¾ se spøátelil v dobì studia na Karlovì univerzitì, Max Brod byl i kulturní organizátor a významný prostøedník mezi èeskou a nìmeckou kulturou. Zachránil vìt¹inu Kafkova díla pøed znièením, nebo» se rozhodl nesplnit Kafkovo pøání, aby ve¹keré nevydané rukopisy spálil. Naopak po Kafkovì smrti zaèal jeho pozùstalost vydávat.

Max Brod v roce 1939 emigroval s man¾elkou do tehdej¹í Palestiny, kde v Tel Avivu pracoval jako divadelní dramaturg a kritik. V Tel Avivu - v té dobì ji¾ ve státu Izrael - v roce 1968 zemøel.

 
Datum:
25.05.2025  07:15
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

25.5. 1812 v Pistoii Itálie narodil Filippo Pacini, zemøel 9.6. 1883 ve Florencii. Filippo Pacini byl italský anatom, posmrtnì známý jako první èlovìk, který roku 1854 izoloval pùvodce cholery - Vibrio cholerae. Stalo se tak o 30 let døíve, ne¾ se toté¾ podaøilo Robertu Kochovi, který je dnes v¹eobecnì chybnì pova¾ovaný za jeho objevitele.

Studoval na lékaøské a chirurgické fakultì sousedící s nemocnicí Ceppo s anatomickým sálem, kde polo¾il základy pro svùj budoucí objev Paciniho tìlísek, který poté sdìlil Florentské spoleènosti pro medicínu a fyziku. Své první anatomické a histologické studie provedl ve Villa di Scornio pomocí mikroskopu, který sestrojil Giovanni Battista Amici a který mu dal k dispozici Niccolo Puccini. Poté s Amiciho pomocí sám Pacini navrhl nìkolik mikroskopù pro svá pozorování.



 
Datum:
14.05.2025  06:23
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

14.5. 1727 se v Sutbory Anglie narodil Thomas Gainsboroung, zemøel 2.8. 1788 v Londýnì. Byl to anglický malíø, jeden z nejvýznamnìj¹ích britských portrétistù a krajináøù 18. století. Jako chlapec projevoval Gainsborough raný talent pro kreslení a malování a vìt¹inu dìtství trávil kreslením v lesích a polích kolem Sutbury. Právì zde se poprvé rozvinula jeho láska ke krajinomalbì, vá¹eò, která se pozdìji stala trvalým rysem jeho umìlecké kariéry.

Pøi malíøském studiu na Thomase zapùsobili holand¹tí krajináøi 17. století. Krajiny byly je¹tì pova¾ovány za ménì hodnotný druh malby, vhodný k dekoraci venkovských sídel. Roku 1759 se malíø pøestìhoval do Bathu, módního lázeòského mìsta, stal se portrétistou vzne¹ené anglické spoleènosti, maloval aristokraty, ale i intimní portréty svých pøátel, hercù a hudebníkù. Byl zakládajícím èlenem Královské akademie, aèkoli pozdìji vznikly pøe kolem umístìní obrazù. Stal se oblíbeným malíøem Jiøího III. a jeho rodiny.
Thomas Gainsboroung patøil k nejpøednìj¹ím malíøùm 18.století.
 
Datum:
08.05.2025  09:24
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

8.5. 1920 v Pøíchovicích zemøel Josef ©ír, narozený 7.1. 1859 v Horní Branné. Byl to významný regionální buditel, pùsobil jako uèitel na ¹kolách v Krkono¹ích a v Podkrkono¹í, Roztoky u Jilemnice, Stará Ves, Poniklá, Benecko, Horní ©tìpanice. Byl zároveò povídkáøem, romanopiscem, pøíle¾itostným básníkem, malíøem vliv malíøe F. Kavána, muzikantem housle, varhany. Jednadvacet let vedl ¹tìpanickou kroniku. Plnì se s¾il se svými spoluobèany. Poznával jejich strasti a drobné radosti. Osudy, se kterými se setkával, zaèal mìnit v povídky. Pøíbìhy uveøejòoval v Národních listech, Zlaté Praze a dal¹ích tiskovinách. V roce 1904 vy¹la v Ottovì nakladatelství jeho prvotina - kní¾ka povídek s názvem Horské prameny.
 
Datum:
05.05.2025  07:41
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


5.5. 1934 se v Praze narodil Jiøí Bouda, zemøel 23.7.2015 tamté¾.
Jiøí Bouda se narodil do významné umìlecké rodiny, byl to syn akademického malíøe Cyrila Boudy. Ji¾ od mládí byl u Jiøího znát jeho výtvarný talent, vystudoval Státní grafickou ¹kolu a poté i Vysokou ¹kolu umìlecko prùmyslovou v ateliéru profesora Karla Svolinského. Snad odjak¾iva pøitahovala Jiøího Boudu ¾eleznice natolik, ¾e po ukonèení vysoko¹kolského studia se rozhodl pracovat jako signalista na stavìdle nádra¾í v Praze Bubenèi. Láska k ¾eleznici, v¹em mo¾ným druhùm vlakù zùstala umìlci po celý ¾ivot
Spoleènì s man¾elkou Janou Boudovou pracoval øadu let na restaurování Langweilova modelu Prahy, co¾ byla zcela unikátní práce, toto dílo se jim podaøilo zachránit .Precizní barevné litografie, neuvìøitelné mno¾ství volné drobné grafiky, ex libris, novoroèenek, kni¾ní ilustrace, tím v¹ím nám nesmírnì pilný autor obohatil ¾ivot. Kromì ilustrací to byly také návrhy a rytiny po¹tovních známek.

Od absolutoria v roce 1960 se Jiøí Bouda zúèastòoval rùzných výstav, od r. 1989 byl èlenem SÈGU Hollar. Umìlec mìl øadu samostatných výstav a zúèastnil se mnoha kolektivních výstav v Èeskoslovensku i v zahranièí. Zcela mimoøádná byla výstava umìlce v Muzeu hlavního mìsta Prahy, nazvaná pøíhodnì: Po vodì, po sou¹i a po kolejích.

Byl to i neúnavný cestoval, miloval cesty na staøièkém jízdním kole a to nejen doma, ale i v pomìrnì daleké cizinì. Dokladem jeho cest jsou poutnické deníky, do nich¾ peèlivì zapisoval své pocity, radosti i strasti cestovatele. Jiøí Bouda byl skvìlým dokumentaristou, virtuosním a pøesným umìlcem s jistou rukou. Ve výstavní síni Hollaru nevynechával vernisá¾e výstav svých kolegù, v¾dy byl vlídným, optimistickým a laskavým spoleèníkem, èas mìl na ka¾dého.

Nádherná kniha Jiøího Boudy Poutnický deník z roku 2003 dokladuje jeho cesty od svatého Matìje v Praze Dejvicích ke svatému Jakubu v Santiagu de Compostela. Kniha je doprovázena skvìlými obrázky, kterých je kolem 160. Vìrné zachycení poutníka, nechybí ani dùkladné meteorologické znaèky, razítka míst, kde mistr Jiøí Bouda projí¾dìl. Díl Jiøího Boudy nás bude provázet i nadále. Fascinující svìt, v nìm¾ mistr vìrnì zachytil i cosi, co nenávratnì z na¹eho ¾ivota vymizelo.

 
Datum:
27.04.2025  06:44
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


Dne 27. dubna 1882 se v Praze narodil Jaroslav Benda, zemøel 12.1.1970 v Praze, èeský malíø, grafik, redaktor, pedagog, autor po¹tovních známek, plakátù a monumentálních výzdob, který významnì zasáhl do vývoje èeské kni¾ní grafiky. Byl to pøední èeský výtvarník a kni¾ní umìlec stýkal se osobnì s celou plejádou èeských výtvarných umìlcù, ale i s na¹imi velikými herci, skladateli, spisovateli.

Vystudoval Umìleckoprùmyslovou ¹kolu v Praze v ateliéru Arno¹ta Hofbauera a AVU. Poté byl profesorem na UMPRUM, pozdìji i jejím rektorem. K jeho ¾ákùm patøili napø. Z. Seydl, J. ©váb, A. Strnadel nebo J. Trnka. Navrhoval grafická øe¹ení knih, vìnoval se psaní odborných textù, byl redaktorem èasopisu Svìtozor a spoleènì s V.H. Brunnerem, H. Johnovou a M. Teinitzerovou patøí k zakladatelùm Artìlu v r. 1908. Navrhl také plakáty pro èlenské výstavy SVU Mánes a je autorem mozaiky v budovì bývalého ministerstva po¹t, v knihovnì ÈVUT aj. Spoleènì s O. ©panielem vytvoøil rektorské øetìzy pro univerzitu v Bratislavì a pro brnìnskou Masarykovu univerzitu. Navrhoval také po¹tovní známky a bankovky. Vìnoval se i tvorbì písma. Podílel se také na vzniku èeského kresleného filmu. Byl nositelem titulu zaslou¾ilý umìlec.

 
Datum:
22.04.2025  06:25
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

22.4. 1886 v Praze se narodil Jaroslav Procházka, zemøel 30.9. 1949 tamté¾. Studoval na pra¾ské UMPRUM u prof. Jakesche (1900 - 1904), dále pak i na Akademii výtvarných umìní, kde jeho studia pøeru¹ila první svìtová válka. Mezitím se v roce 1911 o¾enil. Byl èlenem Jednoty umìlcù výtvarných v Praze, pozdìji dokonce jejím jednatelem.
Jeho tvorbu ovlivnil celo¾ivotní pøíklon k impresionismu. Dokázal zpodobnit náladu mìstských zákoutí a ulièek, cenìny jsou i jeho krajiny. Velký význam mìly pro nìj studijní cesty do Paøí¾e a dále do Belgie a Holandska. Obrazy belgických mìst, hlavnì mìsto Bruggy a krajiny z belgického a holandského pobytu na zaèátku 30. let 20. století, lze pova¾ovat za vrchol jeho tvorby. Právì za soubor obrazù evropských mìst byl v roce 1931 vyznamenán výroèní cenou akademie vìd. Svá díla vystavoval na mnoha samostatných a spoleèných výstavách v Èechách i v zahranièí, napøíklad Paøí¾i, Oslu a Kodani.

 
Datum:
18.04.2025  05:10
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 

19.4.1921 se v Praze narodil Jiøí ©vengsbír, zemøel 3.3. 1983 tamté¾. Byl to èeský rytec, grafik, malíø, typograf, kreslíø a ilustrátor, autor tisícù grafických listù a stovek po¹tovních známek. Byl autorem grafických filmových titulkù. Kromì tvorby po¹tovních známek se ©vengsbír vìnoval rozsáhlému umìleckému spektru. Stvoøil pøes tisíc grafických listù a drobných grafik, èasto s motivy Prahy. Ilustroval asi 30 knih a pracoval i s porcelánem. Jeho rozmanitý umìlecký pøínos zahrnoval také tvorbu filmových titulkù. Jiøí ©vengsbír získal vzdìlání jako rytec a medailista ve firmì Bäcker na Smíchovì, koncem 40. let se zaèal vìnovat studiu grafiky na UMPRUM v Praze u Antonína Strnadela. U¾ v mládí se zabýval grafickými technikami. Roku 1947 a 1948 ryl své první známky podle návrhù Karla Svolinského. Vìt¹inu z pozdìji vydaných asi 250 vydání navrhoval sám. Kromì toho vytvoøil mnoho grafických listù, èasto s pra¾skými motivy, vìnoval se ilustrováním knih.
Jiøí ©vengsbír je zastoupen ve sbírkách Národní galerie, Památníku národního písemnictví, Národního muzea a Muzea hlavního mìsta Prahy, Die Staatliche Moritzburg v Halle, Harvard University a jinde. V èeském umìní a grafice zanechal Jiøí ©vengsbír výraznou stopu a jeho dílo je dodnes cenìno.
 
Datum:
14.04.2025  07:23
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
 


14.4. 1877 v Teplicích zemøela Louisa Berková, narozená 1.3. 1811 v Praze. Byla to èeská malíøka a kreslíøka portrétù. Patøila k výtvarnicím, jejich¾ profesionální dráhu umo¾nilo zázemí v umìlecké rodinì.
Jejím otcem byl Jan Berka (1759 - 1838), jeden z nejplodnìj¹ích grafikù své doby v Èechách. Berková si v Praze od 30. let 19. století získala renomé jako autorka drobných portrétù, zpracovaných tu¾kou nebo akvarelem. Ukázky svých akvarelových prací vystavovala od roku 1848. Díla byla neprodejná, co¾ naznaèuje slu¹nou ¾ivotní úroveò umìlkynì i její ambice. Pøátelila se pøedev¹ím s dcerami malíøe Augusta Piepenhagena. Stylovì tvoøila pod vlivem vídeòské a berlínské výtvarné ¹koly. Portrétovala zejména své umìlecké pøátele (August Piepenhagen, Louisa Piepenhagenová, Josef Koruna, Ferdinand Bøetislav Mikovec ad.).



Re¾im zobrazení: v¹e / strom
    Star¹í pøíspìvky >>>