Letem, svìtem...
07.07 - PRAHA:Zubní kaz patøí mezi nejroz¹íøenìj¹í onemocnìní na svìtì. Zku¹enost s ním má podle odhadù a¾ 90 procent dospìlých Èechù a ka¾dé druhé pøed¹kolní dítì.
Vìt¹ina kazù v poèáteèní fázi vùbec nebolí, a právì v tom je jejich nejvìt¹í záludnost. Vznikají pomalu, èasto i nìkolik let, a první pøíznaky se mohou objevit a¾ ve chvíli, kdy je zub výraznì po¹kozený.
Ka¾dý sladký nápoj, su¹enka, bonbon nebo jiná sladkost pøedstavují pro bakterie v ústech zdroj energie, díky ní tvoøí kyselinu naru¹ující zubní sklovinu. Pokud se k tomu pøidá nedostateèná ústní hygiena, vznikají ideální podmínky pro rozvoj zubního kazu. "Zubní kaz je infekèní onemocnìní tvrdých zubních tkání. Vzniká, kdy¾ bakterie v zubním plaku pøemìòují cukry z potravy na kyseliny. Ty následnì naru¹ují a postupnì rozpou¹tìjí zubní tkánì. Zubní kaz se nejèastìji objeví, kdy¾ se zkombinuje nedostateèná ústní hygiena s èastým pøíjmem jednoduchých cukrù," vysvìtlil Jakub Hladík, zubní lékaø centra stomatologie The Clinic a èlen Èeské stomatologické komory.
Ne v¹echny zubní kazy jsou stejné. Li¹í se nejen místem, kde vznikají, ale také rozsahem po¹kození zubních tkání. Zatímco nìkteré lze odhalit a o¹etøit pomìrnì snadno, jiné mohou proniknout hluboko do zubu a zpùsobit vá¾né komplikace.
"Kazy mù¾eme rozdìlit podle místa vzniku - mohou být na ¾výkacích plo¹kách, v mezizubních prostorech nebo v krèkové oblasti. Dále je dùle¾ité rozli¹it, do jaké hloubky zubních tkání kaz zasahuje. Za nejzáva¾nìj¹í pova¾ujeme hluboký kaz, který zasáhne zubní døeò. V takovém pøípadì u¾ pacient vìt¹inou poci»uje bolest, která vede k zánìtu a ten mù¾e vy¾adovat o¹etøení koøenových kanálkù," popsala Kristýna Popek, zubní lékaøka centra stomatologie The Clinic.
Zubní kaz nevzniká ze dne na den. Ve vìt¹inì pøípadù se vyvíjí mnoho mìsícù a¾ let a v poèáteèních stadiích obvykle nezpùsobuje ¾ádnou bolest ani jiné výrazné pøíznaky. Právì proto si ho øada lidí v¹imne a¾ ve chvíli, kdy je po¹kození zubu pokroèilé. "U nìkterých pacientù se kaz vyvine bìhem nìkolika mìsícù, u jiných trvá jeho vznik roky. Zále¾í na kvalitì hygieny, stravovacích návycích, mno¾ství slin a tøeba i pou¾ívání fluoridù. Poèáteèní kaz postihuje sklovinu, která neobsahuje nervová zakonèení.
Proto pacient èasto nic necítí a kaz bývá odhalen a¾ pøi preventivní prohlídce. Bolest vìt¹inou znamená, ¾e kaz postoupil do hlub¹ích vrstev zubu. Zub mù¾e být citlivý na studené, teplé nebo sladké podnìty, pøípadnì mù¾e bolet i spontánnì bez zjevné pøíèiny," øekla lékaøka.
Dobrou zprávou je, ¾e vèas odhalený zubní kaz nemusí v¾dy skonèit vrtáním. Pokud se podaøí zachytit jeho úplný zaèátek, lze jeho rozvoj v nìkterých pøípadech zastavit. Klíèovou roli proto hrají pravidelné preventivní prohlídky - kvùli absenci bolesti je toti¾ témìø nemo¾né, aby na nìj èlovìk pøi¹el sám. "Pokud je kaz zachycen vèas, lze jeho rozvoj nìkdy zastavit pomocí fluoridace a dùsledné hygieny. Ve vìt¹inì pøípadù je ale nutné odstranit posti¾enou tkáò a zub o¹etøit výplní. U pokroèilých kazù mù¾e být potøeba o¹etøení koøenových kanálkù. Jakmile se v zubu vytvoøí otvor, organismus ho nedoká¾e sám zacelit a je nutné odborné o¹etøení," vysvìtlila stomatolo¾ka.
Podle stomatologù jde témìø v¹em zubním kazùm pøedejít. Prevence pøitom není slo¾itá. Zásadní je správná ústní hygiena a preventivní prohlídky.
"Základem je èi¹tìní zubù dvakrát dennì, pravidelné pou¾ívání mezizubních pomùcek a omezení èasté konzumace sladkých jídel a nápojù. Riziko vzniku kazu dramaticky zvy¹uje právì prùbì¾né uzobávání sladkostí bìhem dne nebo popíjení slazených nápojù, které prodlu¾ují pùsobení kyselin v ústech. Dùle¾itou roli hrají také fluoridy, které pomáhají posilovat zubní sklovinu a zvy¹ují její odolnost vùèi pùsobení kyselin.
Neménì dùle¾ité jsou pravidelné preventivní prohlídky, díky nim¾ lze pøípadné problémy odhalit v dobì, kdy je jejich øe¹ení nejjednodu¹¹í a nej¹etrnìj¹í," uzavøel Jakub Hladík.
Petra Ïurèíková