Zasmìjme se
25.10 - Vèera jsme se pohádali, svìøuje se novoman¾el, a man¾elka je¹tì veèer ode¹la k tchyni.
To máte ale poøád lep¹í, utì¹uje ho starý ¾enáè, ne¾ kdyby pozvala tchyni k vám!
Je to psí ¾ivot, naøíká si novoman¾el. Na vás u¾ man¾elka také ¹tìká? diví se starý ¾enáè.
Umí u¾ tvoje man¾elka vaøit knedlíky? ptá se starý pøítel novoman¾ela. Umí, pøisvìdèuje tázaný, jenom jíst se zatím je¹tì nedají.
Novoman¾elka se ptá pøítelkynì: Jsi pro poèetnou rodinu?
Spí¹ ne. Myslím si, ¾e dne¹ní ¾enì by mìli dva mu¾i staèit.
Co dìlá¹ bìhem man¾elské hádky? ptá se novoman¾el kamaráda. Co bych dìlal? Poslouchám...
Miláèku, usmála se na chotì novoman¾elka. Ka¾dý ¾enatý mu¾ by mìl mít nìjakého koníèka - a uvázala man¾elovi kuchyòskou zástìru.
Krátce po svatbì se novoman¾elka rozpláèe: Do toho nedìlního obìda jsem dala celé své srdce a tobì nechutná!
Copak srdce by mi nevadilo, ale soli je tam moc...
Novoman¾elé se vrátili z nedìlního výletu. Nebolí tì nohy, Maøenko? Ale vùbec ne... To je fajn, tak skoè pro pivo!
Pavel
