Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Xenie,
zítra René.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Kvùli sršním a vosám letos hasièi nevìdìli, kam døív skoèit
 
Tolik výjezdù na likvidaci hnízd sršòí a vos hasièi okresu Frýdek Místek nepamatují. „Letos toho bylo opravdu hodnì,“ øíká operaèní dùstojník Lumír Šimek. „A kdy¾ byla vedra, mìli jsme dokonce poøadník tøeba na patnáct výjezdù dennì.“
V podstatì ka¾dá jednotka v okrese odstraòovala hnízda tohoto obávaného hmyzu i tøikrát za den. Nejúèinnìjší je zásah pochopitelnì a¾ veèer, kdy se sršnì a vosy slétávají. Nejmenší osádku pøi výjezdu tvoøí tøi lidé, samozøejmì v pøíslušných oblecích. „Kvùli pøípadnému pou¾ití ¾ebøíku nejdøíve zjiš»ujeme, v jaké výšce je hnízdo umístìno a jak je pøístupné. Vìtšinou bývá v podhledech, ale pøibývají pøípady, kdy si hmyz prokouše díry do zateplení domù,“ objasòuje Lumír Šimek. „Pak opravdu nastává problém, proto¾e samotný postøik insekticidy nestaèí, hnízdo je zapotøebí vybrat a k tomu se musí rozebrat nìkterá prkna. Následnou opravu si majitel nemovitosti musí zajistit sám, ostatnì, pøípravek na hubení hmyzu také. Pravdou však je, ¾e starým lidem jsme se sna¾ili vycházet vstøíc nad rámec povinností.“
Hasièi mohou být pøi likvidaci hnízd pobodáni, jako kterýkoli jiný èlovìk (co¾ se u¾ nìkolikrát stalo), proto mají na sobì buï pogumované obleky, nebo obleky zásahové, plus kukly. „Takto vyzbrojení bychom mìli být voláni pouze k situacím, kdy jsou lidé na veøejnosti hmyzem vylo¾enì ohro¾ováni,“ sdìluje Lumír Šimek a dodává: „V øadì pøípadù však máme pocit, ¾e je naše ochota a¾ zneu¾ívána. A není to pouze letos, je to trend posledních pìti let. V¾dy» i pøed tím sršnì a vosy existovaly, ale tak enormní nárùst výjezdù k odstraòování hnízd skuteènì nepamatuji.“
Jiøí Muladi
 
Sršeò obecná
 
je nejvìtší volnì ¾ijící vosa. Její potravou jsou pøedevším mouchy a sladké ovocné š»ávy. Dospìlý jedinec nespotøebuje všechnu shromá¾dìnou potravu a s tím, co sám nezkonzumuje, se vrací do hnízda a krmí larvy, mladé jedince a královnu.
Královna (oplozená samice, která pøezimovala) je zakladatelkou sršní kolonie. Na jaøe zaène budovat základ hnízda tak, ¾e kusadly nastrouhá kousky døeva a smísí je s výmìšky svých slinných ¾láz. Z této hmoty buduje kromì ochranného obalu hnízda také jeho vnitøní buòky, do kterých klade vajíèka, z nich¾ se líhnou larvy. Proto¾e je hnízdo zavìšeno a stavìno odshora dolù tak, ¾e otvory bunìk smìøují dolù, jsou larvy pøilepeny lepkavou hmotou, aby nevypadly. První dìlnice pøebírají po vylíhnutí všechny práce, které dosud vykonávala královna (stavba hnízda, péèe o larvy apod.) a ta pak ji¾ jen klade vajíèka.
V dobì, kdy jsou venkovní teploty vysoké, pøinášejí dìlnice do hnízda vodu a zvlhèují tak vnitøní prostory hnízda. Navíc víøením køídel napomáhají lepšímu proudìní vzduchu v hnízdì.
V prùmìrném hnízdì je pìt a¾ sedm plástù (ale mù¾e jich být a¾ 15) s asi 1500 buòkami. Hnízdo mívá elipsoidní tvar, šíøka je kolem 30, délka kolem 60 centimetrù.
Královna po pøezimování létá od poloviny dubna do poloviny èervence, dìlnice létají od èervence do øíjna a pohlavní jedinci (ti, kteøí zajistí další populace) létají v záøí. V této dobì také dochází ke kopulaci. U oplozené samice se samèí pohlavní buòky ukládají do zvláštní schránky a uvolòují se a¾ na jaøe pøi kladení vajíèek.
Koncem øíjna dochází k zániku sršní kolonie, proto¾e sršni nedoká¾í pøipravit zásoby, jako vèely. Pøe¾ívají pouze oplozené samice, které se ukrývají a pøezimují, aby na jaøe zalo¾ily nové kolonie.
Vzhledem ke slo¾ení potravy a s pøihlédnutím k neútoènosti druhu je mo¾né konstatovat, ¾e sršeò má pro èlovìka pozitivní význam.
Proto¾e se jedná o velký druh, který je spojen s nepravdivými zprávami o velké úèinnosti jejich jedu, pøetrvává u øady lidí neopodstatnìný strach ze sršòù. Pokud však letícího sršnì nebudeme drá¾dit rychlými pohyby a dáme mu mo¾nost v klidu odlétnout, nemusíme mít ze sršòù obavy.
 
Sršní povídání

Èasto na své zahradì pozoruji sršnì. Aèkoliv je tento hmyz všeobecnì neoblíbený pro svou velikost, hlasité bzuèení a mo¾ná i dotìrnost, získává si stále více moji úctu.
A tak jako u svých vèel kromì instinktù tajnì pøedpokládám i nìjaké kolektivní vìdomí, vá¾ím si sršòù èím dál více a tvrdím, ¾e mají i urèitý stupeò inteligence. (Správnì èesky bych asi mìl psát „u sršní“, proto¾e sršeò je podstatné jméno rodu ¾enského, ale na Hané øíkáme „ten sršeò“ a tak u toho i zùstanu.)

Vìtšina našich strachù pochází z obavy z neznámého, z nepoznaného. Tak i neoblíbenost sršòù vidím v lidské neochotì poznat, vcítit se, spolupracovat døív, ne¾ zapùsobí náš instinktivní strach, zbìsilé mávání rukama a spásný útìk. Vypozoroval jsem, ¾e sršeò je sice zvìdavý, potøebuje si èlovìka „oèichat“, ale rozhodnì není hloupì dotìrný jako vosa. Jestli¾e se mu dopøeje chvilka klidu bez ukvapené reakce, obvykle mu staèí pìt, nejvýše deset vteøin, a odletí jinam. Proto¾e shání pøedevším potravu, a z výše tohoto zájmu shledá èlovìka jako objekt absolutnì nezajímavý. Samozøejmì i zde se vyskytne výjimka, nìco ho pøece jen na èlovìku zaujme, a mù¾e usednout. Pokud si najde místo chránìné obleèením, není tøeba se znepokojovat, mezipøistání bude opravdu jen velmi krátké. Jiná situace je, pokud sedne tøeba na ruku. Pak je vhodné jej nìjakým pøedmìtem vlídnì setøást, nebo spíše odstrèit, proto¾e sršní kusadla jsou pøeci jen proti lidské kù¾i dost silná, a co kdyby si nás potøeboval nejen oèichat, ale i ochutnat!
Ze spolu¾ití se sršni si však dovolím tvrdit, ¾e pravdìpodobnost pøímého kontaktu je velmi malá. Sršeò èlovìka respektuje, ne jako silnìjšího, spíše jako sobì rovného. A chová se, jako by ctil heslo „¾ít a nechat ¾ít“. A tak mi dovolí, abych ho z bezprostøední blízkosti pozoroval tøeba pøi lovu drobných mušek. Pøiblí¾ím-li se však k místu jeho zájmu na ménì jak padesát centimetrù, opouští prostor s podrá¾dìným a znechuceným bzuèením. Tuto zkušenost jsem udìlal opakovanì, kdy¾ jsem pozoroval jeho poèínání na staré hrušni. Na vodorovné mladší hladké vìtvi vykousal v kùøe ranku asi pìt milimetrù v prùmìru a poodstoupil do vzdálenosti dvou centimetrù. Studánka hned zaèala ronit sladkou mízu a pøivábila malé mušky. Lovec vyèkal, a¾ se tøi – ètyøi zaberou do mlsání a pak vyrazil. Prùmìrnì ka¾dý pátý útok byl úspìšný, s obìtí v kusadlech odlétal do hnízda, aby se po chvíli vrátil na èíhanou.

Mìl jsem obavy, jestli nebudou sršni škodit vèelám. Ale upokojil jsem se, kdy¾ jsem nìkolikrát vidìl velkého ¾lutého lovce krou¾it pøed èesny a pak bez zájmu odlétnout jinam. Pouze dvakrát jsem byl svìdkem útoku na vèely. Poprvé uchvátil vèelku, která se nìjak nepøirozenì motala, pøímo na letáku pøed èesnem. Po chvíli se vrátil a odnesl jinou, také oslabenou, která slétla na zem hned pod èesno. Pak u¾ jsem ho nevidìl.

Jiný výjev z kontaktu sršnì se vèelami byl mnohem dramatiètìjší. Jednou v polovinì èervence mi vylétl roj a usadil se na jabloni nìkolik metrù od úlu pøímo ve výši oèí. Èekal jsem, a¾ se uklidní, abych ho mohl smést. Náhle se objevil sršeò a zaèal roj obletovat v širokých smyèkách a v dostateèné vzdálenosti. V jednom okam¾iku porušil odstup, støemhlav se vrhl do roje, aby vzápìtí vylétl s jednou vèelou sevøenou mezi dlouhýma nohama. S bránícím se bøemenem se mu špatnì letìlo, proto se usadil hned na vedlejším stromì. Vèelu, která se všelijakým kroucením sna¾ila vyprostit ze sevøení, si nohama obratnì pootáèel, a¾ si ji natoèil zády k sobì. Pak se sklonil a s hlasitým køupnutím oddìlil kusadly hlavu od trupu. Následovalo „loupání jablka“ – bezvládným tìlíèkem rychle a obratnì otáèel, nejdøív odkousl no¾ky, pak køídla i krunýø ze høbetu a chitinové krytí zadeèku. Kdy¾ se sladkým úlovkem odlétl, èekal jsem s rojáèkem ještì nìkolik minut, ale u¾ se nevrátil. I tak bylo pouèné zjištìní, ¾e rojící se vèely jsou pro sršnì snadnou koøistí. Ale útoèí ten velký hmyz i s vìdomím toho, ¾e získá vydatnìjší sousto díky plnému medovému váèku?


 


Komentáøe
Poslední komentáø: 23.10.2006  07:24
 Datum
Jméno
Téma
 23.10.  07:24 LK vùbec se ti nedivím ¾e podléha¹ panice. Vidìla jsme sr¹ní bodnutí a èlovìk se ..
 22.10.  16:34 jasmina dekuji za info
 22.10.  14:11 Magdalena
 22.10.  11:47 Sylva
 22.10.  11:39 emach je to pod obojí
 22.10.  11:01 Marcela