Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Klement,
zítra Emílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Psalo se pøed více ne¾ sto lety…
(napsal prof. Boleslav Dolejšek)
 
Pìstování šafránu na Moravì
Zajímavou zprávu nalézáme ve statistice z r. 1788 o øíši Rakouské. Udává se v ní, ¾e na Moravì hojnì pìstovalo se rý¾e (o které není zde ji¾ ani potuchy), kukuøice a tabáku. V ovocnictví vynikalo pìstování oøechù a kaštanù jedlých, kterých v dobì nynìjší ji¾ ani nespatøíme. Rozsáhlé prý lesy dubové, prostírajíce se krajinami, poskytovaly znamenitý výtì¾ek z dubìnek. Koneènì prý také mnoho šafránu se tì¾ilo. Poslednì jmenovanou rostlinu sice tu a tam nìkde spatøíme, ale o hromadném jejím pìstování není ani øeèi. Je¾to pak šafrán jest velice drahým a pìstování jeho, jen za ponìkud pøíznivých okolností mù¾e býti zdrojem znaèného majetku, nebude snad od místa, kdy¾ o nìm ponìkud šíøe promluvíme. Na slovo vzatý hospodáøský professor Antonín Èervený, pojednával o nìm asi následujícím zpùsobem:
 
V krajinách vínaøských (tudí¾ by se mu vedlo dobøe i na Moravì), jako v Dolních Rakousích, Tyrolsku, Uhøích a jinde, pìstuje se ode dávných èasù s dobrým prospìchem šafrán a poskytuje dosti znaèného u¾itku, jestli¾e uvá¾íme tu okolnos», ¾e jest to plodina nejen hledaná, nýbr¾ i dobøe placená. Také v Èechách v teplejších krajích, zejména polabských, mohl by šafrán (crocus sativus) pìstován býti. Má-li však pìstování jeho nále¾itého u¾itku dáti, jest nutno, aby se pùda k nìmu dobøe pøipravila a vìnovala se mu pùda písèito-hlinitá, tzv. jeèná, která má polohu ji¾ní, jihovýchodní neb východní, a jest pøed severními vìtry chránìna. Pùda taková pøipraví se zahradnicky. Buï v malém, aneb mo¾no li ve velkém, kdy¾ se po sklízni obilí hluboko zoøe a branami nále¾itì urovná. Ještì lépe hodí se k tomu pùda po bramborách, která se podobnì upraví, naèe¾ v mìsíci srpnu  aneb záøí pøikroèí se ku vysazování cibulek šafránových do hloubky 15 – 20 centimetrù, v øádkách na 10 – 20 cm. A jednotlivých rostlin na 8 cm. Z té pøíèiny rozrýhuje se pùda známkovaèi k tomu pøipravenými (anebo i motyèkami) do uvedené hloubky a vzdálenosti a sazba se na zpùsob jiných rostlin cibulkových provede. Sazenièky dlu¾no si opatøiti ze krajin šafráno-plodných. Další pak vysazování provádí se vlastními cibulkami, které ze zrušených polí šafránových obdr¾íme.
 
Pøipomenouti dlu¾no, ¾e zalo¾ené pole šafránové èi šafránice zùstane na jednom a tém¾ místì dva a¾ tøi roky, naèe¾ se zruší a vykopané cibulky slou¾í dílem k zalo¾ení polí nových, anebo se skrmí. Sazba šafránová vyhání za 3 neb 4 nedìle kvìty, které se z rána pozornì otrhají, co¾ dvì a¾ tøi nedìle trvá. Na to teprve ¾enou listy, které se na poli pøes zimu nechají a teprve z jara, kdy¾ vadnouti poèínají, uøe¾ou a dobytku zu¾itkují. Otrhané kvìty šafránové suší se po tøi dny na plachtách a pak se z nich tyèinky (v ka¾dém kvìtu jsou tøi) – vlastní to šafrán – vytrhávají a na sítech nad mírným ohnìm pozornì usuší s ve sklenicích uzavøených uschovávají.
 
Šafránice z jara po odstranìní listù se a¾ do hloubky cibulek nakypøí, pùda vypleje, co¾ v dobì letní dle povìtrnosti nìkolikráte se opìtuje, a¾ bychom obdr¾eli druhou sklízeò kvìtù, po pøípadì pak i tøetí a poslední.
Prvým rokem po zalo¾ení šafránic je nepatrný výtì¾ek, ponìvad¾ obyèejnì jen ka¾dá tøetí cibulka dává kvìt a proto neobdr¾í se z hektaru více ne¾-li 2 – 3 kilogramy šafránu, èili z jedné bývalé míry 40 – 60 dekagramù. Za to druhým a tøetím rokem jest sklizeò hojnìjší, je¾to se jednak cibulky v pùdì rozmno¾ily, jednak ka¾dá cibulka dává kvìty a proto docílí se z hektaru 8 a¾ 13 kilogramù (na jedné míøe1.5 a¾ 2.5 kg), neb za tøi roky z hektaru 18 – 30 kg.
Dle pùdy, povìtrnosti a pøíznivé polohy.
 
Kilogram šafránu prodává se za 50 a¾ 70 zl., dle èeho¾ po odeètení nákladu dá se snadno posouditi výnosnos» polí šafránových. V prùmìru obdr¾í se z jedné míry roènì 1 a¾ 2 kila šafránu, co¾ èiní u¾itku 60 – 150 zlatých. Je-li obzvláštì pøíznivý rok, jako¾ i všecky vedlejší okolnosti, lze pak z jednoho hektaru a¾ 700 zl. Prùmìrnì roènì hrubého pøíjmu dosíci.
Podobnì, jako pìstuje se šafrán ve velkém, mù¾e se pìstovati také v malém na dobøe upravených a vyhnojených zahradách, které mají pùdu dosti hlubokou a jsou chránìny pøed studenými vìtry.
 
Jak ze všeho patrno, není pìstování šafránu tak pøíliš namáhavým, a za pøíznivých okolností mohlo by se státi zdrojem znaèného bohatství. Stálo by vìru za zkoušku, aby pìstování jeho na Moravì opìtnì se ujalo. Koneènì podotýkáme ještì, ¾e v zápisech z r.1536 jsme nalezli, ¾e libra šafránu tehdy v Èechách a na Moravì za 7 kop grošù èeských se prodávala.
 
Smìs
Zvíøata a rostliny. Nìkterých rostlin nepo¾ívají zvíøata, která se ¾iví travou, ani kdy¾ mají sebe vìtší hlad. Vìtšina tìchto rostlin, jich¾ zvíøata takøka ani se nedotknou, má listí v¾dy zelené. Tak ku pøíkladu ne¾erou zvíøata bezu (lid øíká: chebs), a té¾ vrba jest skoro všem odpornou. Zvíøatùm škodlivo jest také listí bøeètanové, listí z rù¾odrvu (rù¾e alpská, rhododendron), listí vavøínové aneb bobkové, jehlièky smrkové a borové a lístky zimostrázu. Lístky tisové chutnají nìkterým zvíøatùm, jest to však v¾dy znamením, ¾e takové zvíøe má poka¾enou chu» a ¾e jest nemocno.
 
®erty a vtipy
Pøi vojenském koncertu. Venkovan ku svému kamarádu: „Ty, Vašku, kteøí dostanou vìtší plat, ti s tìmi troubami, anebo ti s houslemi?“ – „Ale ¾e jsi takový nedovtipa“, odpovìdìl tázaný. „To se rozumí, ¾e ti s tìmi troubami. Ti pøece dostanou z té muziky vìtší ¾ízeò!“
 
Svìdomité odpovìdi
Soudce: „Kdy¾ Vám dal ob¾alovaný první pohlavek, co se stalo dále?“
®alobce: „Pak – pak mi dal ještì tøetí!“
Soudce: „Chcete øíci druhý snad?“
®alobce: „ne, druhý jsem dal jemu já!“
 
Z èasopisu Náš domov roèník I., èíslo 19. ze dne 1. øíjna 1892 vybrala Vlasta Vrlová
 
 
 
 
 
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 22.07.2006  23:16
 Datum
Jméno
Téma
 22.07.  23:16 Ludmila T
 22.07.  09:50 emach
 22.07.  09:11 gagiknedlik historie