Finanèní gramotnost dìtí: co znamenají „bohaté“ Vánoce? Mluvte s dìtmi o penìzích
Èeské domácnosti za Vánoce utratí v prùmìru 10 a¾ 15 tisíc korun. Nejvìtší suma obvykle padne na dárky dìtem. O jejich hodnotì je dobré mluvit u¾ s pøedškoláky.
Na vánoèní nákupy lidé plánují vydat podobné èástky jako v minulých letech. Vzhledem k inflaci ale za stejné peníze poøídí vìcí ménì. A tak se ubírá na jídle, dekoracích, zábavì nebo se upouští od darù mezi dospìlými. Prioritou rodièù a prarodièù zùstávají dárky pro dìti. Pro jedno dítì Èeši nakupují dary v prùmìru od dvou do pìti tisíc korun. „Ka¾dá rodina má na vánoèní nákupy jiný rozpoèet, ale zajímavé je, ¾e a¾ 60 procent Èechù si na Vánoce dopøedu šetøí a plánuje nákupy ve slevách èi akèních nabídkách. Pokud u¾ tedy dítì ví, ¾e dárky nenosí Je¾íšek, jsou Vánoce vhodnou pøíle¾itostí, jak s dìtmi mluvit o øízení výdajù a finanèním rozhodování. Vèasným zaèátkem diskuse o penìzích, jejich hodnotì a ¾e ne všeho lze dosáhnout hned, podporujeme rozvoj finanèní gramotnosti dìtí, pochopení základních principù pøíjmù a výdajù nebo smyslu spoøení. Zodpovìdný postoj k penìzùm je dùle¾ité rozvíjet u¾ u malých dìtí, aby si vá¾ily vìcí, které mají, a mìly zdravý vztah k financím,“ poukázal Martin Smr¾, øeditel vzdìlávací organizace Junior Achievement (JA Czech *).
Právì u pøedškolákù mají lidé mnohdy pocit, ¾e finance jsou tì¾ké téma a ¾e je zbyteèné je tìmito „starostmi“ zatì¾ovat, proto¾e èasu mají ještì dost. „Po malých dìtech samozøejmì nemù¾eme chtít slo¾ité finanèní koncepty, ale rozumné nakládání s penìzi jim mù¾eme ukazovat zábavnou formou. Napøíklad hrou na obchod, která je pøimìøená jejich vìku a seznamují se v ní s nakupováním, prodejem a cenou. Dìti si mohou také šetøit korunky do kasièky, uèit se tak základùm spoøení a tzv. odlo¾ené spotøeby. V reálném obchodì, kdy¾ mohou pak samy nakoupit vybrané zbo¾í, pochopí praktické vyu¾ití penìz a získají pocit zodpovìdnosti. Bìhem ka¾dodenních aktivit mohou rodièe dìtem vysvìtlovat, kolik stojí vìci v bì¾ném ¾ivotì, jak se peníze pou¾ívají na nákup potravin, platbu za bydlení nebo nákup obleèení a dalších potøeb. To pomáhá dìtem rozumìt hodnotì penìz a cenovým rozdílùm,“ vyjmenoval Martin Smr¾.
Zkušenosti z mateøských a základních škol po celém Èesku ukazují, ¾e dìti peníze vnímají spíš jako samozøejmost, kterou „nadìluje“ bankomat. O zamìstnání svých rodièù nic netuší víc ne¾ polovina pøedškolákù a prvòáèkù. „Pochopit, odkud se peníze berou, ¾e nejsou nekoneèným zdrojem, ale vydìlávají se prací, je první krok k finanèní gramotnosti. Naše rozvojové programy jsou urèeny u¾ mateøským školám a tìší nás, ¾e jejich obliba sílí. Dìti se v nich seznámí s tím, co jsou to potøeby a co naopak pøání a jak je od sebe odlišovat, nauèí se hospodaøit s penìzi, poznají rùzné typy profesí a zpùsoby, jak si peníze vydìlat. Propracovaná metodika programù umo¾òuje uèitelùm èi mentorùm z øad rodièù provést dìti hravými úkoly tak, aby porozumìly, proè je dùle¾ité peníze ukládat a nad svými výdaji pøemýšlet,“ popsal Martin Smr¾.
V moderním vzdìlávání patøí finanèní gramotnost ke klíèovým dovednostem, které by se mìly ve školách rozvíjet od prvních roèníkù. Výuka se v západních zemích èasto integruje do pøedmìtù matematiky nebo obèanské výchovy a zahrnuje témata jako rozpoèet, spoøení, rozumné utrácení a základy bankovnictví. „Školy mají osnovy, jak finanèní gramotnost edukovat, ale chybí jim extra èasová dotace. Obvykle tedy zále¾í na pedagogovi, co a jak do hodin typu èlovìk a jeho svìt zahrne. V tomto jsou nejdál severské zemì. Napøíklad ve Finsku se dìti bì¾nì uèí o penìzích a správì financí prostøednictvím her a zajímavých projektù u¾ na 1. stupni základní školy. Naším cílem je intenzivní výuka finanèní gramotnosti od 6. tøídy, kdy u¾ jsou dìti schopné chápat rozpoètování a základní ekonomické pojmy. V 7. tøídì ¾áci doká¾í zalo¾it a spravovat vlastní mini firmu, zorientovat se v tématu investic a úvìrù nebo uvìdomit si skrze pøíbìhy rizika neuvá¾ené spotøeby. Nedílnou souèástí výuky finanèní gramotnosti je v dnešní dobì také kyberbezpeènost, která se vá¾e na platby kartou a on-line nákupy,“ uvedl Martin Smr¾.
Podle mezinárodního šetøení PISA 2022 (The Programme for International Student Assessment) má pøibli¾nì 60 procent patnáctiletých bankovní úèet a/nebo platební èi debetní kartu a více ne¾ 85 procent z nich si bìhem posledního roku nìco koupilo na internetu. Analýza potvrdila, ¾e ¾áci s vyšší úrovní finanèní gramotnosti se chovají pøi nákupech zodpovìdnìji – ne¾ nakoupí, o polovinu èastìji porovnávají ceny produktu v rùzných obchodech a a¾ o 72 procent víc peníze šetøí. „Na finanèní gramotnosti dìtí se velmi podílí nejbli¾ší rodina. Nìkteøí lidé mají penìz víc a mohou si dovolit skoro vše, jiní musí hodnì poèítat, aby vyšli. Pracovat s tématem rozpoètù a finanèních rozdílù ve tøídì plné dìtí mù¾e být citlivé, ale je to dùle¾itá souèást výchovy k pochopení a respektování rùznorodosti a sociální spravedlnosti. Právì výuka finanèní gramotnosti ve školách toto doká¾e. ®áci se seznamují s rùznými pøíbìhy, poznávají, ¾e ka¾dá rodina má svùj vlastní kontext, své vlastní mo¾nosti a také priority. U dìtí podporuje empatii, vzájemné porozumìní vùèi rùzným ¾ivotním podmínkám a vytváøí tak základ pro zdravý kolektivní vztah,“ míní Martin Smr¾.
PENÍZE POD STROMEÈKEM – ANO, ÈI NE?
Mnoho pøíbuzných dává dìtem k Vánocùm místo dárku peníze. Zvláš» u menších dìtí by ale podle odborníkù mìlo být stanoveno, k èemu má obnos slou¾it, napøíklad jako pøíspìvek na vysnìný mobil nebo vyhlídnutý kousek odìvu. „Pokud dítì zatím nemá pøedstavu o financích a jak s nimi zacházet, troufnu si tvrdit, ¾e pod stromeèkem mu vìtší radost udìlá skuteèný dárek. Pokud je ale dítì pøipraveno, umí s penìzi zacházet, má pøedstavu o potøebách, pøáních a šetøení penìz, potom i dar v podobì penìz mù¾e být trefou do èerného. Zvláš» za pøedpokladu, ¾e si dítì na nìco šetøí a dar ho posune k celkové èástce, kterou potøebuje na vysnìnou vìc. Tak¾e ano, peníze lze dávat jako dárek, ale dítì by mìlo vìdìt, k èemu je má, a i dospìlý by se mìl zamyslet, jak tento dar vyu¾ít k rozvoji finanèní gramotnosti dítìte,“ uzavøel Martin Smr¾.
Eliška Crkovská
*JA CZECH, www.jaczech.org
JA Czech je obecnì prospìšná vzdìlávací organizace zalo¾ená Tomášem Ba»ou, která ji¾ od roku 1992 realizuje na èeských školách ucelenou koncepci nadstandardního vzdìlávání. Formuje podnikatelské myšlení a finanèní gramotnost mladých lidí, propojuje je s lidmi z praxe a pomáhá nastartovat jejich úspìšnou profesní kariéru. Ve spolupráci se školami vytváøí pøíznivé a motivující prostøedí pro rozvoj osobních dovedností v rámci podnikatelského vzdìlávání studentù i uèitelù. Stì¾ejního projektu JA Studentská firma, se závìreèným veletrhem JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU, se ka¾doroènì úèastní tisíce støedoškolákù.
JUNIOR ACHIEVEMENT, www.juniorachievement.org
Junior Achievement je nejstarší vzdìlávací organizace na svìtì s rokem vzniku 1919. Pùsobí ve více ne¾ 120 zemích svìta. Zároveò byla švýcarskou institucí NGO Advisor vyhlášena jako sedmá nejvlivnìjší nevládní organizace svìta a v lednu 2022 byla za svou práci pro rozvoj mláde¾e nominována na Nobelovu cenu míru. Do programù JA se ka¾doroènì zapojí 11 milionù dìtí a studentù ve vìku šest a¾ 22 let.
PENÍZE POD STROMEÈKEM – ANO, ÈI NE?