Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Cecílie,
zítra Klement.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Lawrence z Arábie

®e to byl anglický dùstojník, který významnì pøispìl k porá¾ce Osmanské øíše a popularitu získal díky hollywoodskému filmu ovìšeného sedmi Oskary je známá vìc. Jen¾e britský antropolog E. Gellner dal jednomu èeskému cestovateli tuto pøezdívku slavnìjšího kolegy. I kdy¾ kolegové vùbec nebyly. Americký orientalista Komroff uvedl rozdíl mezi nimi co jeden vlil do arabské pouštì (zlato,dynamit) se ji¾ nikde nenajde, ale podrobná bádání druhého vydr¾í vìènì, proto¾e  rozšíøily lidské vìdìní a tak obohatily svìt. Ani Èeský Lawrence se o nìm lichotivì nevyjádøil, ale uznával, ¾e se stal legendou a jeho knihy byly vynikající. 

Kdo byl vlastnì ten Èeský Lawrence a èím svìt obohatil? 
Alois Musil se narodil 30. 6. 1868 ve vesnici Rychtáøov a od mládí byl smìrován ke knì¾ské dráze. Po ukonèení studia v roce 1891 se stal katechetou na èeských školách a v roce 1895 získává doktorát. Nebyl vynikající student, ale úspìšnì zvládal cizí jazyky. Kdy¾ byla v Jeruzalémì otevøena škola pro biblická studia rozhodl se prohloubit své znalosti. Dostal souhlas od olomouckého arcibiskupa, stipendium a dvouletou neplacenou dovolenou. Rozšiøoval tam své jazykové znalosti u rodilých mluvèích hebrejštinu a arabštinu. Mìl svérázný zpùsob studia, kdy¾ s hebrejskou biblí procházel místa dávných událostí a èetl co se tam kdysi dávno stalo. Zajímal se také o Palestinu a její lid.

S arabskými kmeny pøišel do styku pøi školní výpravì do Egypta a na Sinaj. S organizací nebyl spokojen a po krátkém èase podnikl cestu sám. Shromá¾dil spousty materiálù, nafotil archeologické památky, starobylé nápisy.  Pøi této výpravì si uvìdomil nedostatky ve své pøípravì, proto¾e geologii, geografii, etnografii nikdy nestudoval. Prùbì¾nì se nauèil urèovat zemìpisné polohy, kreslit nezmapovaná území, obkreslovat nápisy èi zhotovovat profily rùzných staveb. Ve škole mìl problémy kvùli svým originálním postupùm a rozhodl odejít do jezuitské školy v Bejrútu, kde mìly ohromnou knihovnu kterou hodnì vyu¾íval a našel tam i pochopení pro své svérázné prùzkumy. Pøišel tím sice o stipendium od duchovenstva, ale získal finanèní podporu od Akademie vìd ve Vídni a i v Praze a ve výzkumech pokraèoval. Nejvìtší objev našel pøi další výpravì, kdy objevil v poušti na území dnešního Jordánu zámeèek z 8 století  s figurální výzdobou lidského tìla, co¾ Korán zakazoval.

 
 
Fresky v zámku Kusejr Amra z 8. století.

O tento materiál byl pøi pøepadení pøipraven a pøestalo se mu vìøit. Odjel proto do Arábie znovu, poøídil dùkladnou dokumentaci zámeèku Kusejr Ambra, zároveò ho doprovázal akademický malíø k poøízení dokonalých kopií nástìnných obrazù. Získal svìtové renomé i finanèní podpory pro své další cesty.

V roce 1902 v obleèení za Araba se dvìma arabskými prùvodci podnikl cestu do míst kam ¾ádný Evropan té doby se neodvá¾il. Za¾il tam pøepadení i vá¾né onemocnìní, ale získal velké mno¾ství plánù a náèrtù rùzných staveb, zdokumentoval stovky nabatajských textù, a nápisy v øeckém a neznámém jazyce. Poøídil mnoho fotografií a map. Zpracovával tento bohatý vìdecký materiál a publikoval v Olomouci jako mimoøádný profesor, pozdìji øádný profesor biblistiky a semitských jazykù. 

Od roku 1908 se vydal na ètyøi velké výpravy do neznámých a tì¾ko pøístupných arabských pouštích. ®il mezi arabskými kmeny a dokázal si získat jejich dùvìru. Zastával funkci náèelníka a úèastnil se kmenových porad pod jménem Músa ar Rueli. Druhá výprava na pozvání turecké vlády vedla na Sinaj. Pøi tøetí výpravì dìlal prùvodce bratru budoucí rakouské císaøovnì Zitì a pøi této pùvodnì lovecké výpravì vytváøel mapy oblasti,  zkoumal vojenské a obchodní cesty, zapomenuté køes»anské kostely a kláštery z 5 století. Hledal lo¾iska nerostù zejména asfalt, sùl a uhlí. Spoleènì se bránili zbranìmi pøi útokù loupe¾ivých kmenù a mnohdy je Musil zachránil svou diplomacií pøed jistou smrtí. Poslední výpravou v dobì I. svìtové války mìl v Osmanské øíši pro Rakousko-Uhersko získávat hospodáøské kontakty i váleènou podporu.

 
 
Pouštní palác Kusejr Amra

Do Orientu se podíval ještì v roce 1917 v uniformì armádního generála, vìøil v monarchii a novému císaøi Karlovi, anga¾oval se v jeho projektu na uzavøení separátního míru, byl jmenován tajným radou. Loboval za amnestii pro èeské politiky Kramáøe, Rašína a Klofáèe, kteøí byli pùvodnì odsouzeni k trestu smrti.

Po rozpadu Rakouska-Uherska se stává v roce 1919 profesorem orientálních vìd a moderní arabštiny na Filozofické fakultì Karlovy univerzity v Praze. Proti jeho pøijetí byl tehdejší ministr školství profesor lékaøské fakulty Otakar Srdinko, který mu cesty nevìøil.  Naproti tomu prezident Masaryk si jeho práce velmi vá¾il a seznámil ho s bohatým Amerièanem, který vìnoval peníze na vydání jeho spisù a sám Masaryk pøispìl èástkou na cestovní výdaje do USA.

Musil byl èlenem vìtšiny evropských vìdeckých spoleèností, v roce 1928 je zapsán do sínì slávy americké zemìpisné spoleènosti. Mimo své vìdecké poslání napsal sérií cestopisù a napínavé romány pro dìti.

Po odchodu do výslu¾by v roce 1938 se usadil na svém statku v Otrybech u Èeského Štemberka, kde 12. dubna 1944 zemøel. Jeho poslední pøání vrátit se zpìt do rodného Rychtáøova bylo splnìno a¾ v roce 1968. V dobì jeho úmrtí byla celá oblast zabrána vojskem.

Na hrobì má svùj vlastní epitaf:
Hledal pravdu v širé poušti arabské, bádal o ní v knihovnách a muzeích, objasòoval ji v èetných knihách a zde spoèívá spoléhaje na  Milosrdenství jediné Pravdy. 
Po roce 1948 byl tento knìz a cestovatel zámìrnì zapomenut.
 
Jaroslava Krejèová
* * *
Ilustrace https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Musil

Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 17.04.2023  19:00
 Datum
Jméno
Téma
 17.04.  19:00 Vladimír Køí¾
 12.04.  15:10 Von
 12.04.  13:56 zdenekj
 12.04.  11:45 Vesuviana
 12.04.  10:24 Pøemek
 12.04.  10:18 olga janíèková
 12.04.  08:55 KarlaA