Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Láznì, jaké to ¹»avnaté téma

 

k pozorování, rozjímání a vzpomínání. Skvìle se ho zmocnila Ivanka Devátá v jedné ze svých nejroztomilej¹ích kní¾ek. Moc doporuèuji!

           

Tak¾e léto v Trenèianských Teplicích a Trenèianské Teplice v létì, abych nekopíroval. Dostal jsem se sem neèekanì, proto¾e po srdeèní operaci jsem mìl potí¾e s hrudním ko¹íkem, kterému, jak se posléze ukázalo, nevonìly ty dráty, co mu zavázali kolem rozpolcené prsní kosti. Stahovaly ¾ebra, která se jim bránila a tak jsem byl hrbatìj¹í a hrbatìj¹í a ko¹íèek bolel. Díky jedné osvícené rehabilitaèní sestøe jsem pøi¹el k dal¹í operaci, pøi ní¾ mi dráty vytáhli a ko¹íèek uvolnili. Od té doby jsem je¹tì víc se¹ívanej. A díky jiné lázníchtivé a láznípotøebné Majdalence jsem u¾ mìl vyøízený poukaz na rehabilitaci do tìchto bohulibých a lidu lázeòskému milých kúpelov. Náhody se spojily a tak jsem musel se v¹í prací udeøit a odjet se rehabilitovat.    

           

V Trenèianských Teplicích jsem si teprve naplno uvìdomil nástup léta. Tady mì hned pøi pøíjezdu ovanulo intenzívní sladkou vùní bohatì rozkvetlých lip srdèitých. Aut jen málo, støed mìsteèka neprùjezdný, tak¾e nebýt v¹udypøítomných propadlíkù tabákovému èmoudu, je tu pravý ozón. Aè aut málo, mìl jsem hned druhý den za stìraèem cedulièku, ¾e se mám dostavit, proto¾e na jakémsi trojúhelníkovém prostranství jsem parkoval v protismìru. Nevím proti èemu, proto¾e jsem èumák poslu¹nì srovnal s autem, které u¾ tam parkovalo. Velitel èetnictva to na¹tìstí uznal a tak jsem auto obrátil èumákem vzhùru a èekal co pøijde. Za parkování pøed kúpelným domom  tu chtìjí 60 Sk dennì. No nejsem blázen, abych z tohoto dùvodu pøiplácel pøes dvanáct set. Staèí, ¾e za balkon tu chtìjí dennì korun tøicet. Ale co by èlovìk pro spokojenost svého drahou¹ka neudìlal.

 

            Pøivítání bylo dùstojné. Ujal se mne sám ¹éfarzt, ukázalo se, ¾e krevní skupiny podobné mé, tak¾e jsme setrvali v del¹ím pøátelském hovoru bìhem nìho¾ jsme probrali v¹e podstatné od medicíny pøes architekturu a¾ k právì probíhajícímu mistrovství ve fotbale, èesko-slovenské vztahy nevyjímaje. Onen osvícený mu¾ mi hned nabídl ke ètení ètrnáctideník Mosty, èím¾ mne velice uctil; tu èetbu poci»uji jako oèistnou lázeò na mozek - pøipomíná Literárky v jejich nejslavnìj¹í éøe a rozpou¹tí nánosy souèasné pokleslé novinaøiny.

 

            Tak¾e pan primáø príma, leè sestrièky na první dojem ponìkud odta¾ité. Aspoò zpoèátku. Co¾ je mi s podivem. S Kunderou toti¾ dávám pøednost Slovenkám: jejich øeè je taková mìkèí, mazlivìj¹í, ony samy jsou takové nì¾nìj¹í pøírodnìj¹í, a navíc, ve chvíli nejslad¹í volají JOJ! Probatum est.  A tady jsou ty sestøièky  ponìkud zap¹klé, sranda s nimi není. Udìlají, co je potøeba. Nic víc, nic míò. Joj, to v Bardejove, to bolo!

 

Díky rozlièným neduhùm, jim¾ mi bylo bìhem ¾ivota vzdorovat, jsem toti¾ u¾ vyzkou¹el láznì nìkolikery. Tedy jako pacient. V rámci profese jsem nav¹tívil je¹tì dal¹í, ale z exkurze jeden kloudného dojmu nenabude. Tak mám mo¾nost srovnávat a to po ose èasové i napøíè spektrem. Ale o tom nìkdy jindy. Teï zpìt do Trenèanských Teplic

           

To¾ Trenèianské Teplice. Ne právì nej¹»astnìj¹í kombinace presocializmu, socializmu a postsocializmu.

Ze star¹í doby je tu nìkolik staveb. Za prvé ka¹tiel, nejspí¹ opravdu barokní budova, dnes slou¾ící jako lázeòské provozy. Pak nìkolik typických reprezentantù balkánského baroka - pøízemní a¾ patrové stavby s pøebujelou ¹tukovou výzdobou z konce pøedminulého století. Naproti nám ulièka s domy s dost zvlá¹tnì deformovanými ètyrúhelníkovými pùdorysy, co¾ vytváøí je¹tì pozoruhodnìji zkosené støechy, takový nechtìný kubistický obraz nebo spí¹e plastika. Koneènì nìkolik domù kolem secese, z nich¾ nejpozoruhodnìj¹í a citlivì opravená budova Slovenské spoøitelny. Nìkolik v¹ude roz¹íøených, ve v¹ech lázních stavìných historizujících domù s vì¾ièkou, pøípadnì jelenem, v barvách vyvedeným, eventuelnì poprsím, nebo aspoò jménem èi výrokem buditele. A pak jedna secesní vila se slo¾itými døevìnými trámy a zvenèí pomalovaná tvoøí milý bonbónek na konci lázeòské výstavby.

            Co je ov¹em mimoøádné je architektura období první republiky: funkcionalistické domy obytné, lázeòské, úøední, plovárna. Stavby známé z antologií architektury. Lázeòský dùm Machnáè - vzácnì èistá elegantní stavba, na ní¾ mne z technického hlediska nejvíce zaujal boèní trakt, který má po celé znaèné ¹íøce pásy oken, nepøeru¹ované jakýmikoliv zdìnými podpìrami pásù zdí nad nimi. Jen uvnitø, v prùbìhu dlouhé chodby za tìmi okny, tøi mohutné kruhové pilíøe - za tìmi okny dost daleko. Je zøejmé, ¾e nejen celá ¹íøe chodby je samonosná deska, která ale navíc nese ten k ní kolmý pruh zdi mezi pásy oken. Prý to tak bývá, øíká mi pøítelka, vzdìlaná v otázkách stavebnictví. No jo, ale já  jsem to dosud nikde nevidìl. Nebo si toho nev¹iml.

Jen¾e smutek: Tahle mimoøádná budova, nav¹tìvovaná experty z celého svìta, je u¾ nìjaký rok uzavøena. Potøebuje dùkladnou rekonstrukci, musí se dodr¾et pùvodní dispozice, vybavení i materiály a na to nejsou peníze. Snad by se nìco mohlo rýsovat z UNESCO, kde je evidována co architektonická památka. Hùø je na tom rovnì¾ svìtovì proslulá plovárna Zelená ¾ába, rovnì¾ architektonický skvost, ale rozpadající se bez provozu, na nìj¾ peníze nejsou vùbec. Snad docela  první pancéøová okna na bocích bazénu, jimi¾ bylo mo¾no sledovat plavecký styl závodníkù z pøilehlých chodeb. Pøekrásnì do lesa a skal zasazený areál plaveckého bazénu, dìtského kruhového brouzdali¹tì, opalovacích ploch na trávì i na betonu a lehkých elegantních ¾elezobetonových staveb plovárenských, elegantnì prohnutých podle skalního reliéfu. Prý tam bývala pøírodní termální voda.

 

Ale to jsme poøád je¹tì pøed socialismem.

 

Ten postavil zejména velké panelákové sídli¹tì na pøíjezdu do Teplic od Trenèianské Teplé, dìsící náv¹tìvníky lázní, nevìdoucích, co je uvnitø údolí za nimi. Pak nìkolik lázeòských domù, dnes zèásti hotelù. Mezi nimi Krym a Pax. Vcelku solidní stavby poplatné stylu reprezentativního socialismu, na úrovni tøíhvìzdièkového hotelu. Zvenèí beton a sklo, uvnitø komplexní lázeòské vybavení s prakticky v¹emi procedurami.

A lázeòské pokoje pøevá¾nì po dvou ubytovaných, v rùzných stupních zachovalosti èi renovace. Na mne pøi¹el ten nejmen¹í proto¾e v nejvy¹¹ím patøe nahoru ustupujícího domu. Co¾ by tak nevadilo, po malé úpravì je tuze útulný. Hor¹í je, ¾e je zjevnì dost om¹elý. Minimálnì tapety pøímo øvou po výmìnì, jsouce ¹pinavé a flekaté. Koupelna s málo místa na ruèníky (ostatnì skøíò se tøemi ramínky jeví se taky nedostaèující). Co ale je úplnì proti zdravému rozumu je malinký záchùdek s dveømi otevírajícími se dovnitø tak, ¾e mezi nimi a mísou zbývá na dva prsty místa. A to prosím ve zdravotnickém zaøízení! Pøedstava, ¾e by tam nìjaká ta stopadesátikilová dorostenka omdlela je zajímavá. Bez cirkulárky nebo autogenu by se svobody (a pøípadnì potøebné lékaøské péèe) nedoèkala.

 

Nás mù¾e utì¹ovat, ¾e stejný pokoj se dostal i na Mistra Chudíka. Ne-li je¹tì hor¹í. Bezprostøednì po jeho odjezdu strhali tapety a jali se ho rekonstruovat. Zatím jim to trvá tøetí týden.

 

Novodobý pøetvoøený stav námìstí dotváøí je¹tì vedle nás stojící hotel Slovakia.

 

 Co socialismus zboøil, tì¾ko bez znalostí lokální historie øíci. Ale ¾e nìco bylo, dávají tu¹it tabulky na domech: zde stával hotel Grand, v nìm¾ se se¹li v roce 1936 sloven¹tí spisovatelé, zde stával lázeòský dùm, v nìm¾ pùsobil MUDr Antonín Èapek, otec Karla, Josefa a Heleny Èapkových. Tak o tom jsem nevìdìl. Já ho mìl za praktického podkrkono¹ského lékaøe z Malých Svatoòovic. A on tady! "Pred vy¹e devatdesiatmi roky puosobil v Trenèianských Tepliciach a za ním chodievali jeho deti. Trenèianské Teplice sa tak stali akousi vstupnou bránou vz»ahu bratov Èapkovcov k Slovensku, radi sa sem vracali"- pí¹e leto¹ní tøinácté èíslo Èesko Slovenského dvojtý¾denníka Mosty.

 

Co zmrvil (ten socializmus) je zejména urbanistický obraz mìsta. Tvar byv¹ího námìstí necitlivì poru¹en, zbytek pùvodních budov neorganicky èní, do toho nové domy po zpùsobu panelákù stavìné v jiných úhlech, ne¾ se zformovaly linie ulic pøirozeným vývojem v prùbìhu dlouhé historie. Mezi tím pøetrvávající pavilony obchodních domù, kioskù a jiných, vesmìs ostudných staveb, tr¾nici na autobusovém nádra¾í, ve skuteènosti nìjaké proluce, nevyjímaje.

 

Koneènì postsocialismus. Jako jinde, tady ale zøetelnìji grunderský kapitalismus. Moc se nestarat a u¾ít. Hlavnì já sám. Je pravda, ¾e nìkteré domy jsou pìknì obnovené. Taky je pravda, ¾e je tu krásný lázeòský park, vcelku dobøe udr¾ovaný. Ale ten nedostatek investic je do oèí bijící.  A taky kontrast mezi nìkterými soukromými domy a kulturním dìdictvím, majetkem v¹ech, jak se øíkalo. Jak tak koukám rovnou z okna, mám pocit, ¾e by bylo nejlépe tak v úrovni na¹í vý¹ky naproti pøes údolí instalovat obrovský billboard s motivem lesa, èi sadu, nebo kvìtinové zahrady. Domy na protìj¹ím svahu jsou "ka¾dý pes jiná ves", bez jednotící my¹lenky, stylu, nápadu. Obzvlá¹» ohyzdný je bunkr reprezentanta slovenské politické scény, Vlada M. Smìrem k nám okénka pøipomínající støílny, pod tím monstrózní prosklený kryt zøejmì èásti parkovi¹tì a pøíchodu k domu. Na nádvoøí vozatajstvo slo¾ené z "lep¹ích" znaèek. A nad tím v¹ím slovenská vlajka. Vlajku EU, jinak tady v¹udypøítomnou, na vedlej¹ím sto¾áru nevidím. 

           

Nad tím národním dìdictvím nejen mne jímá ¾al. Ty nejkrásnìj¹í funkcionalistické skvosty zavøené, zmar charakterizují i uschlé kvìtiny, keøe a stromky za okny, jak lidé ode¹li a nechali je napospas. Znalci, kteøí sem jezdí èastìji, dokládají, ¾e ten úpadek progreduje rok od roku víc a víc. Tøeba nikdo men¹í, ne¾ v¹emi uctívaný Mistr Ladislav Chudík, který o tom hovoøil s neskrývaným smutkem. Zelená ¾ába v rozkladu, stejnì jako bazén v parku vily slovenského uèitelstva z první republiky. Jiné koupali¹tì u¾ tady, v lázních, není. Nad obcí malá pøehrada naplnìná kalnou vodou a nad ní vesnice, zakonèená ranèem.

 

Zato postavili o¹klivou, snad travertinovou, snad betonovou  ¾ábu, v ka¾dém pøípadì natøenou na brèálovo pøed bazének na námìstí a ona v úøední hodiny k obveselení mateøských ¹kolákù plive vodu. Skoro mi to pøipadá symbolické. Místo ZELENÉ ®ABY zelena ¾aba. Láznì, které svou architekturou byly na pøedním místì na svìtì, se za stav onìch skvostù musejí dnes stydìt. A nejen jich. Øekl bych, ¾e dobrá polovina lázeòských domù, zejména tìch z pøelomu století devatenáctého a dvacátého, hledí do ulic mrtvými okny, zejíc prázdnotou. A to hned vedle opìt ponìkud bunkrózní stavby lázeòského domu Arco(?). Proè k sakru místo stavby tohoto monstra radìji nerenovovali hned vedle stojící novorenesanèní stavby, dý¹ící podstatnì zajímavìj¹í lázeòskou atmosférou? Inu, podnikatelské baroko v plné parádì.

 

Dal¹ího pøekvapení se doèkáte, kdy¾ zajdete do zdej¹ího informaèního støediska. Zhýèkáni zahranièními zku¹enostmi, èile následovanými i v na¹í domovinì, èekali byste na køídì barevným tiskem vyvedené prospekty s mnoha fotografiemi a bohatým ti¹tìným doprovodem podrobných informací. Chyba lávky! Dostane se vám èernobíle rozmno¾ené stránky o zdej¹ích koncertech vá¾né hudby (120-150,-Sk), o promenádních koncertech, èím¾ tady nazývají dechovku producírující se v odpoledních hodinách v parku (zdarma), o nìkolika tradièních výletech do blízkého okolí a mo¾nosti zájezdù do míst slovenské i pøespolní proslulosti: Tatry, Bratislava, Budapest. A je¹tì nìkteré informace zcela neodpovídají skuteènosti - tøeba anoncovaný tanec pod ¹irým nebem v rámci folklórního programu se nekonal, "nikdo o tom nevìdìl", plakáty náhle pøeti¹tìny v nové verzi jinak.

 

Ptáte-li se po mapì, neuspìjete. Ty mi tady nedáváme, neprodáváme, ani nemáme. To musíte do minimarketu. Tam ale mají jen turistickou mapu nejbli¾¹ího okolí za 140,-. Jiné mapy? Snad v prodejnì knih. Kdy¾ se po prodejnì knih ale zaènete ptát, dozvíte se, ¾e ta u¾ pøed nìjakou dobou zanikla na úbytì.

Bratøi Èapci i jejich otec Antonín se musejí v hrobì obracet!

Snad v Trenèínì. Sláva, jedeme do Trenèína.

 

Pokraèování pøí¹tì.

 

 

 

 

Psáno v Trenèianských Teplicích

                                     MUDr. Jiøí Kutina

e-mail: kutinaj@pk-aa.mpsv.cz



Komentáøe
 
 Datum
Jméno
Téma