Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Kateøina,
zítra Artur.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POHÁRIK

V sanatoriu v Tatranské Poljance jsme stáli ráno v øadì na chodbì pøed dveømi vyšetøovny. Ka¾dý z nás pacientù musel s sebou nosit pohárek s vodou. Sestra nám vlo¾ila do dlanì pilulky na astma, bronchitidu a jiné neduhy. Pøed sestrou jsme museli pilule spolknout a zapít vodou nebo èajem. To vše proto, aby byla jistota, ¾e své medikamenty nezahazujeme do koše. Po ránu jsem stál v zástupu kašlajících pacientù, a abych nekazil kolektiv, pokašlával jsem, i kdy¾ se mnì kašlat nechtìlo. Na chodbì se mi líbila cedule hlásající velké moudro – Kdo dlho kašle, dlho ¾ije! Po nìkolika dnech mne zaèala trápit nuda. Chtìl jsem trochu rozveselit své spolupacienty z celé Èeskoslovenské republiky, a tak jsem vymyslel malé zpestøení.

Kdy¾ na mne došla øada a sestøièka se pøísnì ptala: „Pán Fúzik, kde máte pohárik?“ vyndal jsem z ¾upanu uøízlou papriku, spolkl jsem prášky a z papriky jako z pohárika je zapil èajem. Pacienti stojící v øadì za mnou se vesele smáli a èekali na další den. Pøíštì jsem nastavil dlaò a z ¾upanu jsem vytáhl sklenièku, ve které byla pasta na zuby a kartáèek. Spolkl jsem a zapil. Sestry kroutily hlavami, ale zaèaly se tìšit, s èím pøijdu další ráno. Došla na mne øada, mìl jsem pøipravené vydlabané jablko. Další den jsem si pøinesl èaj ve futrálu na brýle. Pacienti mìli zábavu a srdeènì mne zdravili.
 
„Jen tak dál, pane Fousek, sranda je nejvìtší doktor,“ smál se poka¾dé za mnou stojící pan Kuška z Brna. Zaèaly mi docházet nápady, ale veèer jsem pøišel na jeden opravdu výjimeèný. Tìšil jsem se na ráno, jak budou všichni pøekvapenì zírat. Skoro jsem ani nespal. Nádobu jsem zakoupil ve Starém Smokovci. Dìlal jsem jakoby nic. Za mnou stálo ještì kolem tøiceti pacientù a nìkolik, kteøí neodešli a èekali, èím pøekvapím. Koneènì na mì došla øada. Nastavil jsem dlaò a èekal na pilulky. Schválnì jsem otálel. Pacienti s úsmìvem pøihlí¾eli.

„Pán Fúzik, kde máte pohárik?“ pomalu jsem vytahoval ruku z ¾upanu. Vítìzoslavnì jsem spolkl prášky a zapil èajem z nemocnièního ba¾anta. Za mnou se ozvala rána. Pan Kuška z Brna, který tvrdil, ¾e sranda je nejvìtší doktor, padl jako ¾ok. A za ním další dva. Marnì jsem vysvìtloval, ¾e je nádoba jako nádoba a ¾e jsem tento zázrak skláøské práce koupil zcela nový ve Starém Smokovci.
 
Ukázka z knihy "Pojïte se smát", kterou vydalo nakladatelství PRAGOLINE
 
Josef Fousek

* * *
Kolá¾ Marie Zieglerová
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 19.12.2017  17:19
 Datum
Jméno
Téma
 19.12.  17:19 ferbl
 19.12.  04:29 Bobo :-)))
 18.12.  15:36 Von
 18.12.  15:10 Václav