Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Artur,
zítra Xenie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pod širákem? Nikdy!

Vyrostla jsem na sídlišti. Typická mìš»aèka. Kdy¾ jsem se kdysi seznámila se svým sportovnì zalo¾eným mu¾em, umìla jsem si pøivolat výtah tlaèítkem, bezpeènì pøejít rušnou silnici mimo pøechod a prstem napsat na sklo špinavého auta „umyj si to, vole“. Mùj mu¾ je spíš outdoorový typ, tak¾e mì u¾ dvacet let trpìlivì, píï po pídi, pøedìlává na skautku. Nejprve jsem se uèila chodit v teniskách bez podpatku, potom mi jednou pøes noc vyrostl na zádech batoh, do výbavy postupnì pøibyl spacák a karimatka. To všechno poøád ještì bylo stravitelné. Léta u¾ mì ale ten mùj blázen pøesvìdèuje, abych vyzkoušela spaní pod širákem, ¾e prý je to ú¾asný zá¾itek.

Pod širákem? Nikdy! Co kdy¾ pøijde bouøka? Vleze mi do spacáku jedovatý had? Bude mì chtít ochutnat kanec? Nic z toho se nestane, slibuje mùj mu¾. Ale i kdyby. Stejnì je to jedno, proto¾e pøece nemù¾u spát nìkde, kde se nedá osprchovat pøed ulo¾ením ke spánku? Ha! A mám svoji logickou, zcela oprávnìnou a pochopitelnou výmluvu! Man¾el se mì nìkolikrát sna¾í pøemluvit na úèast na rùzných akcích. Zbyteènì. Je tam sprcha? Není. Tak o èem se tady vlastnì bavíme?

Nakonec ustoupí. Pøijde s øešením. Budeme spát pod širákem na zahradì. A hned dneska. Je krásnì teplo, bouøky nehrozí, ale i kdyby, mù¾u se kdykoliv schovat. Osprchuju se doma, ¾ádný kanec ani jedovatý had na zahradì není. No tak dobøe. Souhlasím a zaènu se chystat. Pod spacák mám povolenou nejen karimatku, ale kvùli pohodlnìjšímu le¾ení také tøi další deky, díky kterým si na zemi vytváøím nìkolikapatrové le¾ení. Ještì si naklepu polštáø a spokojenì se zavrtávám do spacáku. Není to nejhorší, ale… docela rozumím princeznì na hrášku, pøes všechna pøedešlá opatøení cítím ka¾dé køivì polo¾ené stéblo trávy. Ale jsem ¾ena svého mu¾e, nestì¾uju si. „Perfektnì,“ posílám naopak svému mu¾i dolù na zem odpovìï na otázku, jak se mi le¾í.

Pøed usnutím je naplánováno pozorování hvìzd. Znudìnì èumíme na noèní oblohu. Urèitì by byla moc krásná, kdyby na ni zrovna nešajnil mìsíc v úplòku, který v kombinaci se slabým oparem vytvoøil mezi námi a vesmírem jednolitou šedivou clonu. No, dobrá, tak nic, stejnì je nejvyšší èas spát. Popøejeme sidobrou noc a zavøeme oèi. Po chvíli… bzzzzz… kolem ucha se nejdøív mnì, pak man¾elovi pøe¾ene komár. Dobromyslnì ho jeden po druhém odháníme. Bzzzzz…. vrací se znovu za chvíli ten pacholek. A s posilou. Bzzzz. Bzzzz. Je jich tu nejmíò tucet. Momentálnì jsme stejnì krvelaèní jako oni.  Ale proto¾e nejsme v lese, ale na zahradì, není problém dojít si pro repelent a pùlku si ho vystøíkat do èerstvì umytých vlasù. Brzy je vùnì šamponu pøekryta bezpeèným chemickým smradem. Snad nepojdeme døív ne¾ ti komáøi.

U¾ u¾ zaèínám zabírat, kdy¾ mì nìco zaène šimrat po ruce. Takový pocit stékající kapièky, akorát ¾e ta podezøele teèe do kopce. Nìkolika nepøesnì míøenými pohyby smetu vetøelce do trávy, a» je to co je to. Za chvíli zase, tentokrát šimrání na krku. Sakra. Sna¾ím se tomu nezbedovi (o jeho¾ správném zaøazení do èeledi si radìji vùbec netroufám spekulovat) vysvìtlit, ¾e tady jsem pánem situace já. Silou obra to škvrnì pøeválcuju. Mrtvolku holt identifikuju ráno. Snad to nebyl pavouk. Jen kvùli arachnofobii to pøece nevzdám. Ne, urèitì to nebyl pavouk. Pevnì zavírám oèi, pøes které si pøetahuju cíp spacáku. Hmyz tak ke mnì bude mít horší pøístup a navíc je tu svìtla jak v poledne … a ….  pøíšerný vedro! S hlubokým nádechem odhazuju po chvíli spacák v dál. Bzzzz… zøejmì zmutovaný komár má mùj repelent vítekde. Sakra!

S potutelným zadostiuèinìním ale slyším, ¾e nejen já, ale i mùj drahý se vrtí jak neposedný školák. Najednou mám chu» se smát. Bzzzzz…. letí mùj kamarád rovnou kolem man¾elova ucha. „Do prdele!“ naštve se on a rozhodne. „Jdeme domù!“ Zabaleno máme za pùl minuty.

S vítìzoslavným úsmìvem následuju svého mu¾íèka do pohodlí. A ¾e jsem ještì nikdy nespala pod širákem? To je toho, stejnì se mu na mì nejvíc líbí jinaèí vìci ne¾ jakékoliv podobenství s hochem od Bobøí øeky!
 
Zdroj fotografií: pixabay.com, autoøi: LCS, Unsplash, OpenClipartVectors
 
Renata Šindeláøová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky


Komentáøe
Poslední komentáø: 29.11.2016  04:56
 Datum
Jméno
Téma
 29.11.  04:56 Bobo :-)))
 28.11.  10:22 Pokorný Podìkování ...
 27.11.  20:38 kusan
 27.11.  15:40 Renata ©indeláøová
 27.11.  14:12 Vesuvjana díky
 27.11.  10:20 ferbl
 27.11.  10:18 ferbl
 27.11.  08:49 Von