SeniorTip

Navigace

Svátek

Dnes slaví svátek Kateřina,
zítra Artur.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub

Uživatel: nepřihlášen

Anketa

Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!

Statistika

Podporují nás

SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006

Webhosting SvetHostingu.cz

Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník

Nevím, koho by napadlo spojovat s Rychnovem nad Kněžnou tuhle málem zapomenutou pijáckou písničku, zpívanou na notu Tluče bubeníček, tluče na buben. Mě ano. A teď popořadě a s Janem Ámosem názorně, já si totiž nejsem jistý, jestli víte, co je bedrník a bobek.

Bedrník obecný je docela obyčejná vytrvalá až 80 cm vysoká bylina, kvetoucí od července do října. Pro léčitelství se sbírá kořen, sušená působí detoxikačně a mj. zvyšuje vykašlávání, posiluje imunitu a při zevním použití působí dezinfekčně a hojivě.

Pressl ve svém Všeobecném rostlinopise uvádí, že kořen jest ostrý, pryskyřičnatý, kořenný a dráždivý.

Bedrník je lidovým prostředkem užívaným proti všem možným nemocem již od nejstarších dob a z nemocí, které léčí, jsou uváděny nemoci měchýře, kašle i záduchy. Nejvíce se však bedrníku užívalo proti moru, ostatně naše a haličsko-polské pořekadlo dí Bedrník - v moru lík. Nejstarší doklad této písně najdeme v roce 1825, ale její původ je ještě starší – na počátku 18. století, protože asi v té době užívání bedrníku proti moru zobecnělo.

Pokud se týká bobku, o kterém se písnička zmiňuje, neužíval ho lid v té míře jako bedrníku, hlavně proto, že je rostlinou cizí, u nás nepěstovanou. Mathioli uvádí, že proti kolice aneb zření dobré jest jeden kventlík stlučených bobkův do vína aneb piva zavěsiti a z toho píti; rozhání větrnosti; kdežto ve Spise o nemocech morních (1530) se praví: Pití, jakého požívati: Vezmi domů bečku piva, a když by vykysalo na místo (= na čisto), protluka něco bobkův, v šátku s čistým kaménkem zavázati a doprostřed piva na niti spustiti a tak točiti a píti. Na to se jistě vztahuje začátek písničky Pijme pivo s bobkem.

A teď k jejímu autorovi Josefu Vorlovi (*1801 Opočno, †1874 Zdice), knězi, buditeli a hudebnímu skladateli.
Po Opočně, kde získal základní vzdělání, nastoupil 1813 na piaristické gymnázium u nás v Rychnově. Že pak pokračoval v Praze studiem filozofie a teologie a od roku 1835 působil ve Zdicích, je pravda stejně jako i to, že rád hrával na klavír, skládal písně, kostelní zpěvy a dokonce i taneční kusy. Na zdické faře se stýkal se známými vlastenci a buditeli, jako byli např. Josef Krasoslav Chmelenský, Josef Jungmann, Šebastián Hněvkovský, bratři Jan a Vojtěch Nejedlých a Karel Jaromír Erben. Na Erbenovo libreto složil veselohru se zpěvy Sládci.
Hudební tvorba pátera Josefa Vorla byla ve své době významná a velice populární, v Praze vyšlo 1834 tiskem jeho Šestero písní pro jeden hlas s průvodem piana, z duchovních skladeb Ave Sancta Maria, Ježíši skrytý v svátosti, Maria svatá Panna apod. Do dnešních dob se ale zachovaly jeho písně na Chmelenského slova Nad Berounkou pod Tetínem, Baso, baso, bruč, Že peníze světem vládnou, nu a naše Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník.

Ve Zdicích byl Josef Vorel pochován a na tamní faře má pamětní desku. Ale jinak to byl náš člověk.

Josef Krám

* * *
Zobrazit všechny články autora

Datum	Jméno	Téma
23.06. 06:05	Bobo	:-)))
22.06. 09:51	Von
22.06. 09:45	kusan
22.06. 08:47	LenkaP
22.06. 08:36	zdenekJ