Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Artur,
zítra Xenie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jako ten bumerang


Pravdu má pamìtník, kdy¾ sdìlí, ¾e ten èi onen výrobek, ta èi ona potravina, sako, litr benzinu, ta èi ona slu¾ba... ¾e to vše stálo pøed èasem ménì ne¾ dnes. To je konstatování správné a fakty podlo¾ené.


K takové promìnì cen v neprospìch obyvatele a obèana dochází, èas od èasu, v dùsledku jevu, který ze jmenuje inflace. Nejedna kniha je o tom napsána odborníky... a o jeho rùzných pøíèinách (Keynesiánský pohled, penì¾ní pohled, teorie racionálního oèekávání, rakouský pohled, nezamìstnanost, doktrína skuteèných bankovek ... viz Wikipedia, v pøípadì zájmu). Pøiznám, ¾e jsem tohle všechno neproèetl. Jsem ale z praktického ¾ivota o inflaci informován, i o jistých periodických cyklech, v nich¾ se jako bumerang v nepravidelných intervalech navrací.


Rok co rok jsou udìlovány Nobelovy ceny za úspìchy ve významných oblastech lidské èinnosti. V medicínì, fyzice, chemii, literatuøe, za mírutvorné snahy ... a v ekonomii. Nepídil jsem se po tom, kolik cen bylo udìleno ve zmínìných oborech, s výjimkou ekonomie. V té od roku 1969 do 2012 bylo udìleno 71 Nobelových cen (1.65 v prùmìru za rok).


Pokud jde o medicínu a exaktní vìdy, aplikace objevù laureátù ve valné vìtšinì mìly kladný dopad na obor jejich pùsobení a ku prospìchu ostatní spoleènosti. Snad se nemýlím, kdy¾ øeknu, ¾e poznatky vedoucí jejich autory k uznání, nebyly v praktickém pou¾ití zpochybnìny.


Napadá mne ponìkud ošidná otázka: jak se v prùbìhu èasu a praktickém ¾ivotì obèanù, projevují teorie onìch jednasedmdesáti laureátù v oblasti ekonomie? Byla platnost jejich teorií ovìøena a nebo snad jsou nìkteré závìry chybné a v praxi neproveditelné, tak¾e svìt i v období klidu a míru není právì jejich praktickou aplikací ušetøen ekonomických recesí, útlumù, depresí ... a inflace?


Pokud je ekonomie poèítána mezi vìdecké discipliny nemalého významu, proè dosud pøíslušnými odborníky v tomto oboru nebylo zabránìno zmínìným výkyvùm a zmìnám, znovu a znovu se navracejícím obdobím inflace, tedy rùstu cen zbo¾í a slu¾eb a s tím v menší èi vìtší míøe poklesu ¾ivotní úrovnì vìtšiny obyvatel...?


To je samozøejmì jev nevratný; i kdy¾ dùvody k inflaci pominou, ceny se nevrátí na pøedinflaèní hodnoty. (Zde se lze zmínit i o kladném efektu inflace, má-li za následek pokles hodnoty mìny exportní zemì, tak¾e zbo¾í této zemì se snadnìji do ciziny prodá). To ale sotva poci»uje obèan exportující zemì, který za vše platí víc a víc a mnohdy mo¾ná i víc ne¾ je nezbytnì nutné.


Ka¾dé proè má své proto a stejnì tak je tomu s inflací. Jaký je její dopad netøeba se zmiòovat, poci»uje to ka¾dý, kdy¾ k ní dojde. Co je ale k tomu dùvodem, na to odborníci uvádí svá vysvìtlení (ne všichni odborníci dùvody stejné). Nebudu se rozepisovat o mnohých jejich uèených teoriích. Ve vìci pøíèin inflace se ale vyskytují v¾dy dva hlavní dùvody i laikovi vcelku pochopitelné.


Jsou to Cost-Push (volnì pøelo¾eno cenový tlak) a Demand-Pull (nátlak po¾adavkù). V dalším laickém pojednání se pokusím vyjádøit jen k tìmto dvìma teoriím.

Dle té první, inflace je zpùsobena vyššími cenami produkce, co¾ vede k vyšším cenám produkovaného zbo¾í. To je kupø. dùsledek zvýšení tr¾ní ceny nafty, zemního plynu èi elektrické energie, k výrobì v podstatì všech k ¾ivotu v moderním svìtì nezbytností.


Dle teorie druhé se inflace vysvìtluje pøílišným rùstem po¾adavkù všeho lidu, co¾ zpùsobuje pøebyteèný objem penìz v obìhu a v relaci k dostupné dodávce zbo¾í a slu¾eb a tím k rùstu jejich cen.


Proto¾e inflace je ne¾ádoucí jev, odborníci v této ekonomické disciplinì dìlí se také na dvì skupiny: Zastánci teorie první (o pøíèinì inflace) vidí øešení v zavedení fiskální finanèní politiky (kontroly nad dodávkou penìz do obìhu a tím omezení pøílišných po¾adavkù).

Zastánci teorie druhé by naopak dopustili rùst nezamìstnanosti a pøípadné vyjednávání o omezení inflaèních po¾adavkù zamìstnancù na zvyšování platù.


Tohle nemám ze své hlavy, v kostce jsem se to doèetl; a zámìrnì jiné, nìkterými odborníky uvádìné pøíèiny inflace neuvádím, nevyskytují se tak všeobecnì jako tyto dvì zmínìné.


V posledních pøibli¾nì dvou letech postihla inflace i provincii BC, kde ¾iji a jedinì odtud mohu èinit svá následující, laická pozorování, maje pøitom na pamìti, ¾e sebeslo¾itìjší vysvìtlení pøíèin a dùsledkù inflace nemù¾e v sobì postrádat ani ty nejprostší a nejlogiètìjší úvahy. A obávám se, ¾e v teoriích ekonomických uèencù chybí dùle¾itý faktor... nedokonalost èlovìka, jeho snadná propadnutí pokušení tam, kde nejde jen o ¾eny, ale hlavnì o peníze. Pozorováním, vìdomím nejzákladnìjších faktù, docházím k názoru, ¾e tato zmínìná souèasné inflace v této èásti Kanady (BC) spadá ve svých pøíèinách a dùsledku do onoho teoretického zdùvodnìní termínem Cost-Push.


Výroba, produkce v podstatì èehokoli bez nìkteré ze zmínìných komodit, vìtšinou všech, tedy nafty, zemního otopného plynu a elektøiny je nemo¾ná. Pokud cena nìkteré z nich výraznìji vzroste (nejvíce se to týká nafty a pak tedy benzinu u èerpadel), pak výrobce je nucen zvýšit ceny svých výrobkù, pokud nechce prodìlávat. Co pak se dále dìje, u¾ není nic ne¾ øetìzová reakce, pøedávání horkého inflaèního bramboru jedním druhému na cestì výrobku ke spotøebiteli, obèánkovi jako jsem já a vy, vá¾ený ètenáøi.


Zde ale, vìdom si jistých statistických skuteèností, dovolím si chvilinku své laické úvahy malinko rozvést.


V následujícím jsou uvedeny prùmìrné ceny tøí hlavních tzv. energetických zdrojù, bez nich¾ se dnes nic neobejde: nafty, otopného plynu a elektrické energie...v letech 2011 a 2013:


Vycházeje ze svých úètù, zde jsou pøibli¾né hodnoty tìchto dùle¾itých zdrojù:
Prùmìrná cena obyèejného benzinu u èerpadla v roce 2011 byla 1.28 dolaru za litr.
Prùmìrná cena zemního, otopného plynu v roce 2011 4.38 dolarù za GJ.
Prùmìrná cena za kWh elektrické energie 0.0654 dolarù.
V roce 2013 (tedy v prvním ètvrtletí) pak prùmìrná cena litru obyšejného benzinu 1,37 dolaru za litr.
Elektrické energie 0.069 dolaru za kWH
A otopného plynu 2.977 dolarù za GJ ... nejni¾ší ceny za posledních mnoho let.
Vycházeje z tìchto prùmìrných hodnot, pak se prùmìrná cena tìchto základních produktù v prùbìhu dvou posledních let zvýšila pøibli¾nì takto:
Benzin ... o 2.8 procent/1 rok
Elektrická energie ... o 2.2 procent/1 rok
Otopný plyn ... dnes sazba nejni¾ší v posledních dvou, tøech letech.
Jak pak má spotøebitel, jakkoli vnímavý a sna¾ící se pochopit zvyšování cen, zbo¾í a slu¾eb pøesahující tyto hodnoty ... k deseti i víceprocentnímu zvýšení?


V prosperující, ekonomicky stále zdatné zemi jako je Kanada, je s ohledem na tento inflaèní jev pamatováno i na seniory, tedy penzisty, a to tzv. inflation indexem, který ale znaènì pokulhává za procentem inflace o nìm¾ se senior pøi svých nejzákladnìjší nákupech dozvídá. Ten indexing nad jen dr¾í krok se zvýšenými cenami zmínìných komodit, sotva ale s tìmi, s nimi¾ se penzisté spolu se svými spoluobèany setkávají v obchodech a v pøíjmu úètu za slu¾by... (i tìmi, týkajícími se kupø. zdraví... znaèné procento zvýšení poplatkù kupø. za fyzioterapii, masá¾e a pod.)


Pokud jde o ceny poskytovaných slu¾eb, èi odmìny za ten èi onen výkon, zde sotva obstojí vysvìtlení, ¾e firma ABC zvýšila svùj tarif proto, ¾e tak uèinily i firmy konkurenèní. A pokud jde o zvyšování platù, mìlo by se dít jen v relaci ke zlepšení kvality a nebo nutnému zvýšení vynalo¾ené práce. Jinak je to ne¾ onen dominový efekt s vysvìtlením sotva uspokojujícím... Všechno je dra¾ší! Chybí dùkladné zdùvodnìní a vysvìtlení, proè tomu tak je. Jinak mù¾e jít o malé i vìtší zneu¾ívání onoho trendu ....vyhlášením inflaèního èasu, období, tedy letu onoho mystického bumerangu.

Docela malý a zcela konkrétní pøíklad:
Televize (Shaw Cable): Základní mìsíèní poplatek $50.95 v dubnu 2012. V kvìtnu 2013 $64.90... stejný poèet kanálù, stejná kvalita obrazu. Zvýšení v prùmìru za rok ... o 27 procent! Zcela v rozporu i s tím faktorem, který udává Statistický úøad jako míru roèní inflace.


Franta (Frank) od vèerejška dìlá novou podrá¾ku na polobotkách o dvacet procent drá¾ ne¾ pøed týdnem. Proè já bych tu samou práci mìl dìlat za nezmìnìnou cenu, eh?, praví s úsmìvem John. I kdy¾ otop, elektøina èi pøípadný provoz vozidla, mì nestojí o nic víc, ale ten zatracenej František, pøece nemù¾u za ním zùstat pozadu!


Proè jenom èlovìk nemù¾e být bezmála dokonalý ... nìkdy se mi zdá, ¾e k takové úrovni se blí¾í jen inflací posti¾ený spotøebitel.
Tolik tedy o tomto jevu v kostce, pøípadnou nepøesnost autora mo¾ná objeví pozorný ètenáø ....


Globální oteplování – laický názor                                        

 

O tom, ¾e k takovému jevu dochází nepochybuji. Dokonce, s rezervou, ani o tom, proè tomu tak je. Zda za dvacet let stoupne hladina oceánu o tøi centimetry nebo pùl metru je sice velký rozdíl, na který ale, obávám se, mù¾e mít lidstvo trochu vlivu jen za urèitých a ne právì snadno dosa¾itelných okolností.

Dnes na Zemi ¾ije cca 7,000 000 000 lidí.

Èína má dnes 1,347 350 000 obyvatel

Indie 1,210 193 400 obyvatel

Obyvatel obou tìchto zemí dohromady  je tedy 36 procent z celkového poètu sedmi miliard.

Nejpokrokovìjší a technicky nejvyspìlejší zemì – USA, Nìmecko, Francie , Australie a UK mají dohromady cca 546 978 000 obyvatel

Co¾ je 7.8 procent z celkového poètu obyvatel dnes.

  

Porovnáme-li technický a technologický  vývoj (èi tzv. pokrok) tìchto západních zemí za posledních cca 40 let s Èínou a Indií za stejnou dobu, výsledek je notoricky známý.   Kdy¾ pak uvá¾íme pøírùstek obyvatel v tìchto dvou velikých zemích za stejnou dobu a zvýšení objemu jejich výroby a technologie, dostáváme obraz, který lépe ne¾ teorie uèencù a výpoèty poèítaèù dávají  odpovìï na dnešní horšící se klimatickou situaci.

 

Jaké je tedy øešení?

Obávám se, ¾e v úèinku dosti chabé.

I kdy¾ západní èlovìk-spotøebitel vezme rozum do hrsti a omezí své po¾adavky mnohdy zdùvodnìné jen touhou vlastnit, prodá dvì ze ètyø aut v domì a podobnì, sotva se dá oèekávat, ¾e v odpovìï na to Indie a Èína, které se z bìdného stavu pomocí globalizace a západních investic stávají ekonomickými velièinami, utne pøísun automobilù do rodin svých obèanù. A nebo snad to bude mo¾né? Najde se svìtová osobnost, která doká¾e pøesvìdèit nejen jednu, ale obì strany v tom smyslu,  aby ti dnes bohatnoucí a stále vyspìlejší zastavili svou cestu za úrovní jakou má Západ a tam ¾ijící obyvatelstvo se zøeklo èásti svých vymo¾eností? Kapinku mi to pøipomíná kvadraturu kruhu, zjednodušenì øeèeno. Vyjádøeno je to ale s minimálním poètem slov a bez poèítaèových simulací a jiných nádherností naší pokrokové doby.

 

Demokratické zemì zajiš»ují svobodu názoru a tak jí tímto vyu¾ívám.

 


Vladimír Cícha

* * *

Zobrazit všechny èlánky autora





Komentáøe
Poslední komentáø: 15.02.2014  17:47
 Datum
Jméno
Téma
 15.02.  17:47 ferbl
 14.02.  23:11 valdimir cicha komentar
 14.02.  09:29 Von
 14.02.  07:55 Bohumil
 14.02.  06:55 LenkaP