Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Emílie,
zítra Kateøina.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupnì se poznáváme, zvykáme si na sebe a stáváme se pøáteli. Je tak na místì, kdo chce (není podmínkou), pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.

 

Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený.
Tentokrát je to pohled na jedno krásné roèní období...


Podzim, to je krásná doba...


Jistì jste si všimli jak razantnì, náhle, takøka na poèkání pøišel letos podzim. Nìkdo to vysvìtluje klimatickými zmìnami, jiný mayským proroctvím, najdou se i vyznavaèi záhadného pøístroje HAARP, který mají Amerièané a vyrábí se jím horko, zima, tsunami, zemìtøesení a snad i bramboráky. Ve skuteènosti je vysvìtlení daleko jednodušší. Zavinila jsem to já.

 



Jednoho veèera ke konci srpna jsem sedìla na balkonì s nohami v lavóøe, mokrým hadrem na èele, zleva na mne vanul ventilátor, zprava se zaèal prodírat ¾havý sluneèní paprsek škvírou v markýze. U¾ ètvrtý den panovala devìtatøicítka. V lednici mi roztálo máslo, bylinky na balkónì to navzdory polévání vzdaly a tiše ulehly, dole pøed domem vyèítavì mòoukala moje oblíbená èerná koèka, které jsem nestíhala nosit vodu. Pokoušela jsem se sestavit inzerát, kterým bych se seznámila s nìjakým èlenem polární expedice, anebo s jakýmkoliv Innuitem, Nanukem èi Eskymákem, jen kdyby bydlel na místì vìèného ledu a snìhu. Tou¾ila jsem se k nìmu okam¾itì pøestìhovat, uhlazovat stìny jeho igloo, vaøit mu ragú z ledového medvìda a vùbec mu být oddanou, vìrnou ¾enou v ko¾íšku z polární lišky... Kdy¾ mi arogantní sluneèní paprsek zasvítil do oèí neovládla jsem se a vykøikla:


"Zalez, bestie pálivá, a neukazuj se aspoò týden!" smìrem k roz¾havené hvìzdì. A slunce odpovìdìlo: "No dovolte, paní, na svém balkonì si mù¾u dìlat, co chci!"

 


Nebylo to slunce, ale sousedka pode mnou.
Slunce však moji urá¾ku slyšelo. Na druhý den klesla teplota o dvacet stupòù, nebe se zatáhlo a mrholilo. Pøiletìl vítr, který bìhem noci rozmístil všechny kvìtináèe na mém balkonì podle svého vkusu a dva z nich pøitom ani úplnì nerozbil. Ura¾ené slunce se celý den neukázalo. Za dalších pár dnù bylo zøejmé, ¾e svítit a høát u¾ nemíní a ¾e léto musí odejít do pøedèasného dùchodu. Trochu mne to i mrzelo, ale potom jsem se utìšila, ¾e se vlastnì nic moc nestalo. Léto skonèilo, pøišel podzim a takový podzim, to je samá výhoda.


Mù¾ete se vzdálit od sprchy i na nìkolik desítek metrù.
Nemusíte ka¾dých deset minut vypít pohár vla¾né chlorované vody, bezbublinkové minerálky, neslazeného bylinkového èaje anebo jiného nechutného nápoje, doporuèovaného nám v mno¾ství nejménì pìt litrù za den. Podle mne to odborníci na zdravou ¾ivotosprávu vyèetli ve starých azijských rukopisech v kapitolách o muèení nepøátel.


Nevím, co zbylo z podzimních zábav mého dìtství. Kdysi všude, kde byl kousek rovné plochy, po ní pobíhal nìjaký èlovíèek a venèil draka. Tenkrát se draci nekupovali, nýbr¾ si ka¾dý své cti dbalý kluk vychoval draka sám. (Je to zábava velmi všestranná a takoví Èíòané ji pøivedli témìø k dokonalosti. Vìnují se jí po tisíciletí, i kdy¾ jsou dospìlí a zastávají ve firmì post zástupce øeditele oddìlení pro lidské zdroje.) Kdy¾ drak zahynul - hrdinskou smrtí na telefonních drátech anebo zbabìle na zemi, stoèený do klubíèka - udìlali jsme si ohýnek a pekli jsme si brambory, ukradené na nejbli¾ším poli. Mù¾ete mne obvinit ze seniorské nostalgie, ale tìm bramborám se nevyrovná ¾ádný stejk, potøený bylinkami ze všech koutù svìta, ugrilovaný na honosném grile v rozlehlé zahradì nové rodinné vily...

 


Jídelní lístek na podzim vùbec zaène kypìt dobrotami. Karel Èapek napsal, ¾e není omluvy pro mìstského èlovìka, který nemá v oknì truhlík s kvìtinami. A já si myslím, ¾e není omluvy pro rodinu, která nemá na podzim aspoò jednou týdnì švestkové knedlíky. (Samozøejmì, ¾e z bramborového tìsta, padìlky s opovr¾ením odmítejte!) Jste-li rodina milionáøská, jakých je u nás bezpoèet, upeète si i husu a kachnu, ovšem výhradnì se správnými doplòky. Z nejvyšších politických míst jsem slyšela, ¾e skuteèným dùvodem rozdìlení Èeskoslovenska byl fakt, ¾e na Slovensku se k peèené huse podávají "lokše", placky z vaøených brambor, místo pravovìrného knedlíku s èerveným zelím...

 

 


Pøíjemný je na podzim i návrat stìhovavých èlenù rodiny a pøátel. Vracejí se z Egypta, Pálavy, Tìrchové i z Turecka, jsou plni dojmù o meškání letadel, pøedra¾ených penzionech, pøeplnìných plá¾ích a jiných pøírodních krásách. Kamarádka Naïa se vrátila z chaty konsternovan
á úpadkem mladé a ještì mladší generace: ¾ádná z jejich dcer, nevìst, vnuèek a pravnuèek neumí udìlat kynuté tìsto! "Kynuté tìsto s naší generací vyhyne!" bìdovala neš»astná paní a zva¾ovala, jestli by v tom mohli nìco udìlat ochránci pøírody. Do pochmurné nálady se ozvala další z našeho triumfeminátu, kamarádka Judita. Volala z lázní, kde údajnì mládla a krásnìla den ze dne a ¾ertovnì nás vyzvala, abychom po jejím návratu svolaly ihned plenární zasedání. "Plenární zasedání?" øekla Naïa. "Znamená to, ¾e má pleny? No, necháme si ji i tak, všechny nás to èeká..."


Dalším pøínosem podzimu je déš», vítr a pochmurné nebe. Je nutno vlézt pod deku a èíst. Nemohu na to pøísahat, ale povídá se, ¾e seniorovi, který neèetl knihu Jonasse Jonassona "Stoletý staøík, který vylezl z okna a zmizel", bude zrušen dùchod... Neriskujte, ètìte!


Podzim mají rádi i milovníci václavek, ale o tom jsem u¾ psala. Najdete to v mých "Sebraných spisech".


Nejvìtší výhody podzimu ovšem cítí zahrádkáøi. Celoroèní èinnost vrcholí, zahrada kypí, voní, chrlí poslední úrodu. Ale psát na podzim cokoliv pro zahrádkáøe je úplnì zbyteèné. Nemají èas èíst, nemají èas na nic. Horké, dlouhé léto pøineslo rùzné plody, které teï - na podzim, dozrávají.

 



Napøíklad - po dlouhém èase jsem potkala jednu svoji známou, Kláru. Bývala to taková vìèná tøicítka, osamìlá a nepøíliš pùvabná, ale to u¾ neplatí. Teï mìla po boku sympatického chlápka, pøed sebou u¾ trošku vyènívající bøíško a za sebou pøíbìh, který mi chtìla povìdìt. Poslala proto toho pána do blízkého obchodu, kde prodávají høebíèky, šroubeèky, matièky a jiné pánské lahùdky a vyprávìla. Velmi se omlouvala, ¾e její historka je všední a otøepaná, u¾ o ní byly napsané povídky, natoèené filmy, ale s tím nic neudìláš, umìní nìkdy ¾ivot nehanebnì napodobuje... Kdy¾ vypukly vedøiny, Klára pøespávala v zahradní chatce. Je to taková jednoduchá chaloupka, bez sociálního zaøízení, jak se øíká v lepší spoleènosti záchodu, ale ani ten tam Klára nemá, jenom domeèek s latrínou v rohu zahrady. Rozbìhla se tam jednou v noci tak, jak spala, toti¾ docela nahá. A ano, zabouchly se jí na chatì dveøe.

 


Pøeskoèím tu èást vyprávìní, jak se sna¾ila otevøít zámek pomocí mrkve. Nic jiného nebylo po ruce, øíkala omluvnì. Taky se prý v rozespalosti pokoušela vylézt po okapové rouøe do vyššího patra, ale to jí moc nešlo. Ta chatka nemá okapovou rouru a vyšší patro u¾ vùbec ne. Jediný úspìch, vyprávìla mladá ¾ena, byl zapomenutý pytel od brambor, slo¾ený za chatièkou. Prý si ho oblékla bez ohledu na panující módní trendy a vybrala se do svìta, hledat èlovìka, který by umìl otevøít ty dveøe bez klíèù.


"A našla jsi ho?" skoèila jsem jí netrpìlivì do øeèi.
"To je on", odpovìdìla Klára a kývla bradou na sympatického chlapa, který se k nám blí¾il s taškami a balíèky plnými mu¾ských záhadných potøeb. A dodala, ¾e „TO“ èekají zaèátkem bøezna a ¾e mají v polovici øíjna svatbu - jestli toti¾ do té doby stihne Franta ještì obrat ty dvì jablonì a ona nalo¾it pár kil èervené øepy...


Podzim, to je krásná doba...


Text:Blanka Burjanová

Ilustrace na téma podzim:návštìvníci SeniorTipu

 

***


Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 11.10.2013  17:21
 Datum
Jméno
Téma
 11.10.  17:21 wiki
 09.10.  08:41 Blanka B.
 08.10.  21:47 wiki
 08.10.  19:00 Tamil
 07.10.  07:52 Vendula
 07.10.  07:17 Vìra
 07.10.  07:02 Bobo :-)))
 06.10.  23:59 Vesuvanka díky
 06.10.  18:08 Kvìta dìkuji
 06.10.  16:34 Mara
 06.10.  15:04 Karla A
 06.10.  14:37 Blanka B.
 06.10.  14:04 Janina
 06.10.  13:30 Láïa K.
 06.10.  11:58 Blanka K.
 06.10.  10:29 Ivo
 06.10.  10:23 MilunaH
 06.10.  09:14 Jitka
 06.10.  08:56 Von
 06.10.  08:49 ferbl
 06.10.  08:41 Inka
 06.10.  08:41 Josef
 06.10.  07:34 hera
 06.10.  07:18 Jolana