Včera neděle byla po rychnovsku
a hned dvakrát
Vzpomínka k výročí narození Jiřího Šlitra (15. února 1924)
Jo, ale od teďka se počíná fabule. On by si toho ani nikdo nepovšiml, proto učiňme tak my a teď: Ta první věta, kterou začneme, je ze soudničky rychnovského rodáka Karla Poláčka Celá maminka, která naposledy vyšla roku 2000 v Lika Klubu v Českých soudničkách. Tak tedy znovu:
Jo, ale od teďka se počíná fabule. Karel Poláček je ve filmové databázi uveden – spolu s Janem Liborou a Václavem Skuteckým – jako scénárista Schorschova filmu Včera neděle byla z roku 1938 (o Anežce, co přišla z venkova do služby k bohatým pánům, kteří žijí ve vile, vyzývavě trčící do periferní ulice, jíž vládne hokynářka Šetelová).
Byl to čtvrtý Poláčkův filmový scénář, ten první k filmu Obrácení Ferdyše Pištory (1931), druhý Načeradec, král kibiců (1932), a třetí Dům na předměstí (1933). Připomeňme ty později slavné herce, co ve filmu Včera neděle byla tehdy hráli: Jiřinu Štěpničkovou (Anežka), Otomara Korbeláře (Jaroslav), Antonii Nedošínskou (Šetelová) a tehdy 26letou Ljubu Hermanovou (Berta).
O dalším osudu filmu Včera neděle byla musíme vzpomenout Karla Lamače (1897-1952), zakladatelskou osobnost moderní české kinematografie, který se podílel na více než 260 filmech (okolo 100 jich sám režíroval, v 50 z nich hrál, k 20 z nich napsal scénář a u 7 z nich byl autorem námětu). To byl přece ten, kdo vytvořil např. filmy Dobrý voják Švejk (1926), Pantáta Bezoušek (1926), C.a k. polní maršálek (1930), To neznáte hadimršku (1931), Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932), Ducháček to zařídí (1938) a U pokladny stál (1939). Ten Karel Lamač za 2. světové války jako filmový zpravodaj československé zahraniční armády realizoval ve Velké Británii kromě dokumentárních šotů také dva celovečerní filmy, při jejichž tvorbě čerpal z českého prostředí, a to Švejk bourá Německo (1943; kdopak ví, že si tam zahrál i Jan Masaryk?) a Stalo se jedné neděle (1944). Ten druhý natočil Lamač podle divadelní hry Malé štěstí Václava Skuteckého, jež do filmové podoby poprvé převedl Walter Schorsch – a to už my tušíme – pod názvem Včera neděle byla (1938). Ten příběh osamělé venkovské dívky sloužící v Praze, přenesl Lamač z Čech do anglického Liverpoolu a přizpůsobil se britskému prostředí i filmovým stylem ovlivněným civilismem. Dokončeme myšlenku: Po válce se ten Lamačův film Stalo se jedné neděle hrál v české distribuci…
Našinec si připomene písničku Včera neděle byla jako hit Semaforu, který v něm poprvé 1959 zpívala tehdy 18letá Pavlína Filipovská. Tvůrce melodie je uveden Jiří Šlitr, ale u zrodu té písničky byl malér. On už to skoro nikdo neví, 
ale 1958 proběhly tahanice ohledně autorství její melodie – prý ji Šlitr ukradl z Radia Luxembourg, zvaného laxík či laxmberk (pro mladší generaci vysvětlení: legendární rozhlasové stanice, která byla od 50. let velmi oblíbená i v Československu a jejíž poslech představoval jednu z mála možností přístupu mladé generaci k tehdejší moderní populární hudbě). Nu a v této při ho zastupoval (a spor vyhrál) právník a bývalý starosta Rychnova nad Kněžnou František Handl, přítel rodiny Šlitrovy, která tehdy žila v tomto městě. Svědectví máme od jeho syna Jaroslava Handla, jemuž (a jeho bratrovi) v té době Šlitr udělal kresbu sebe sama jako multiinstrumentalisty a dal mu ji s osobním věnováním. Vytvořenou 29. června 1959 na návštěvě u nich, podepsanou autorem a jeho tehdejší dlouholetou partnerkou Sylvou Daníčkovou. Jiří Šlitr se totiž zúčastnil s Laternou magikou půlročního zájezdu na Světovou výstavu Expo 58 v Bruselu, kde hrál současně na několik nástrojů, a jeho partnerkou v roli konferenciérky byla právě ona Sylva.
Kdo by chtěl pokračování, pak prosím:
Ta Ljuba Hermanová pak v září 1967 (to už jí bylo 54), tedy v roce 75. výročí Poláčkova narození, vystupovala v televizním programu o tomto spisovateli; pořad se natáčel v jízdárně rychnovského zámku. No a tehdy byla odhalována Poláčkova busta (teď už je v Rychnově na třetím místě!) a při té příležitosti tu Svaz československých spisovatelů zastupoval Josef Škvorecký.
Ale kdopak ví, že Jiří Šlitr ilustroval Škvoreckému 4. vydání jeho románu Zbabělci, které vyšlo 1968 v nakladatelství Naše vojsko a že ten román se Šlitrovými ilustracemi se pak dostal v době normalizace na index a byl stažen z knihoven. Ono se neví ani o jiné události, tak přidávám z května 2010 svědectví po své návštěvě v Jablonci nad Nisou u ovdovělého 83letého Ferdinanda Mroženského, švagra Jiřího Šlitra: Pan Mroženský byl v roce 1949 vězněn komunistickým režimem šest měsíců v trutnovské věznici jako pétépák a tam zažil, jak Rychnováka Kryštofa Kolowrata hodili estébáci zmláceného a zkrváceného s rozbitými chodily o půlnoci do jeho cely. Po roce 1945 totiž onen Kryštof Kolowrat přešel na nově založenou lesnickou školu do Trutnova, ale 1949 po písemné maturitě byl zatčen pro pobuřování proti republice a vyloučen ze všech škol.
Jo a teďka se končí fabule.