Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Kateøina,
zítra Artur.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vánoce jinak


Pro køes»any jsou hlavním svátkem roku Vánoce, a hlavní postavou Vánoc Je¾íšek nebo Santa Claus s dárky. Ne všude je to ale stejné. Napøíklad v Rusku je tomu jinak.


Nejoblíbenìjším a nejveselejším svátkem roku v Rusku (zvláštì pro dìti) je Nový rok se svým nezamìnitelným symbolem Dìdou Mrázem. Vánoce však v pravoslavném svìtì zaèínají 7. ledna. Slaví se s koledami, ale bez Dìdy Mráze.

 

Postava Dìdy Mráze je velmi starodávná, je zaznamenána ve folklóru a v ruské literatuøe. Ve 20. století se Dìda Mráz stal oblíbenou postavou dìtských kreslených filmù a jedním z hlavních hrdinù známého pohádkového filmu „Mrazík“, který je stále oblíben mnoha generacemi. Tento film, který není populární jen u dìtí, je ji¾ tradicí sledovat i u nás v dobì svátkù na televizních obrazovkách.

 

  

 

Nezbytným doplòkem Dìdy Mráze je vak s dárky a jeho vìènou spoleènicí je vnuèka Snìhurka. Poté, co se Sovìtský svaz otevøel svìtu, tradièní kult Dìdy Mráze byl zpochybnìn mohutným nástupem západního Santa Clause. Santa stejnì jako k nám pøijel i do Ruska a zaplavil reklamní prostor.


Na rozdíl od Santa Clause nemù¾e nosit Dìda Mráz jen krátkou bundièku, proto¾e v krutých ruských mrazech by to nevydr¾el. Dìda Mráz musí mít ko¾ich, ale podobnì jako jeho západní kolegové má bílé vousy. Co se týká Snìhurky, mívá ko¾íšek dlouhý, nebo úplnì kra»ouèký.


Všichni víme, ¾e Santa Claus ¾ije v Laponsku a jednou za rok na sobím spøe¾ení objí¾dí celý svìt, aby popøál lidem pìkné Vánoce a rozdal dárky. Rezidence Dìdy Mráze je naopak ve starobylém ruském mìsteèku - Velikij Us»ug na severozápadì Ruska.


Ale vra»me se k pravoslavným Vánocùm a zvykùm


K nejpravoslavnìjším zemím na svìtì patøí Ukrajina. Pravoslavní se nikdy nevzdali u¾ívání juliánského kalendáøe, který pøedstavuje ètrnáctidenní posun od kalendáøe gregoriánského.


Vánoce jsou na Ukrajinì oficiálním svátkem. Ve vìtšinì èástí Ukrajiny lidé staví betlem.
Jsou v nìm vyobrazovány výjevy z Bible týkající se Je¾íšova narození. Betlémy jsou stavìny na veøejnì pøístupných místech, obvykle jako u nás - v kostelech.


Štìdrý veèer se na Ukrajinì nazývá Sviaty vechtr/Svatý veèer. Ukrajinská kuchynì je velmi pestrá a tak není divu, ¾e se musí patøiènì pøedvést i ve vánoèním menu, které èítá dvanáct pokrmù. Na stole nesmí chybìt kutia – tradièní dezert pøipravovaný z máku, pšenice, kandovaného ovoce, medu a oøechù.
Zdobí se jako u nás stromeèek (jolka), pod který dává dárky ji¾ zmiòovaný Dìda Mráz.
Vánoèní èas na Ukrajinì trvá dvacet dnù - a¾ do svátku svatého Jana Køtitele.


I v pravoslavných vánocích je plno povìr a tradic


V den Svaté veèeøe, by se podle zvyklostí mìl dr¾et pùst. Vìøící vstávají brzy ráno, aby bìhem roku nikdy nezaspali. Umývají se vodou, do které se hodí støíbrná mince. Vìøí, ¾e hádky, bití dìtí a pùjèování penìz bìhem tohoto dne pøinese problémy po celý rok. Celý den je zasvìcen pouze pøípravì na Svatou veèeøi. Na stromeèku nesmí chybìt jablka a oøechy, které prý pøinášejí do rodiny zdraví, krásu, rodinné štìstí a nové potomky.


Povìšené prádlo pøináší problémy do budoucna. K veèeøi se pøipravuje ryba. Rybí šupina povìšená v èerveném pytlíku nad dveømi pøináší pak po celý rok lásku, sláma pod bílým ubrusem na stole pøináší zase bohatství. Populární je obøad vìštìní ze slámy, kde dìvèata z ní hádají svùj osud. Pokud si vytáhnou dlouhé a zelené stéblo, brzy se vdají. Stejnì jako u nás se k veèeøi poèítá s osamìlými poutníky, pro které se pøipraví talíø navíc. Pokud poutník nepøijde, jeho porce je pøenechána duchùm pøedkù. Stejnì pak poèet strávníkù u slavnostního stolu má být sudý. Pod stùl se pokládá ¾elezný pøedmìt – kdo si na nìj v prùbìhu veèeøe na chvíli polo¾í nohy, bude je mít zdravé a silné po celý rok.


Chtìjí-li se svobodné dívky dovìdìt, která z nich se vdá jako první polo¾í na podlahu bìhem veèeøe kus ryby. Kterou porci sní pes nejdøíve, ta si mù¾e chystat svatební šaty.
Po veèeøi hospodynì sebere l¾íce, svá¾e je a nechá pøes noc neumyté - to aby rodina zùstala pohromadì. Po veèeøi jdou dìti koledovat.


Jak ji¾ bylo napsáno, ukrajinská veèeøe se skládá z dvanácti jídel. Hlavní a první je ku»a. Je to sladká varianta èeského kuby, pøipravuje se z pšenice nebo krupek, rý¾e, máku, medu, oøechù, rozinek. Nemù¾e chybìt neslazený odvar ze sušeného ovoce uzvar, boršè (bez masa), malé ¾emle – pampušky - zelòaèka, hrách, ryba studená i sma¾ená, holubce - zelné závitky plnìné rý¾í. Podávají se také lívance, salát, piro¾ky a houby. Ka¾dý by mìl ochutnat všech dvanáct jídel a na talíøi by nemìlo nic zùstat, aby se všichni ve zdraví doèkali dalšího Svatého veèera. Veèeøe trvá dlouho, i nìkolik hodin...


Tak popøejme, aby je mìli tak jako u nás „š»astné a veselé“!


Text:Lenka Látalová
Ilustrace:Václava Arnoštová



Komentáøe
Poslední komentáø: 07.01.2013  11:55
 Datum
Jméno
Téma
 07.01.  11:55 Vesuvanka díky
 07.01.  09:39 Vendula
 07.01.  08:58 Inka
 07.01.  08:19 Blanka
 07.01.  07:32 venca