Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Xenie,
zítra René.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Povídání o Velikonocích

Proè jsou Velikonoce svátkem? A co znamenají?


Dnes je kýchavá nedìle

Zaèneme hádankou zvanou stigmatizace. Pøed staletími byla pova¾ována za zvláštní vyznamenání, kdy køes»ané pokládali Kristovy rány, získané zázraèným zpùsobem, za mimoøádnou pøízeò.


Ale stigmatizace se objevuje i v souèasné dobì. Napøíklad v roce 1998 se u kanadského faráøe Gerarda Critche objevily rány ukøi¾ovaného Krista. Duchovní nejprve poci»oval „nevysvìtlitelnou bolest" v zápìstí, na nohou a na boku a z jeho ran prosakovala krev. Církevní hodnostáøi se odmítali k vìci vyjádøit a poslali duchovního do nemocnice, kde lékaøi prohlásili: „O existenci krvácejících ran knìze není pochyb, není však známo, jak vznikají. Objevuje se krvácení, které nelze lékaøskými prostøedky zvládnout – stojíme pøed záhadou.“


Bankéø Allen Stanford pak nechal duchovního dovézt soukromým letadlem do New Yorku k vyšetøení. Sám pøitom dosvìdèuje: „Na duchovním se dva tisíce let po narození Je¾íše Krista objevují rány, které mìl Kristus. Objevují se mysteriózním zpùsobem. Silnì krvácí a mimo to z nich vystupuje olejovitá kapalina. Vìdecké vysvìtlení neexistuje…“


Úplnìk po jarní rovnodennosti
Køes»ané slaví Velikonoce na pamì» tzv. velké noci z poèátkù našeho letopoètu, kdy se podle Bible uskuteènilo zmrtvýchvstání Je¾íše Krista.


Ale Hebrejci tento svátek slavili ještì døív, co¾ dokladují zmínky v samotné Bibli:
"Bylo dva dny pøed velikonocemi, svátkem nekvašených chlebù. Veleknì¾í a zákoníci pøemýšleli, jak by se Je¾íše lstí zmocnili a zabili ho. Øíkali:Jen ne pøi sváteèním shromá¾dìní, aby se lid nevzbouøil.“ (Marek 14, 1-2)


Zmínìný svátek nekvašených chlebù Hebrejci nazývají Pesach (Pøechod) a slaví jej na památku odchodu z Egypta pod vedením Moj¾íše. Pøi sporu s faraónem tehdy andìl pobil prvorozené syny Egyp»anù, ale domy Hebrejcù, oznaèené krví beránka, vynechal. (Mimochodem, tento úkaz je spojen s tradicí mnohem døívìjší, kdy koèovné nomádské kmeny obìtovaly s pøíchodem jara beránka a jeho krví potøeli tyèe stanù na ochranu pøed zlými duchy. Maso pak pøipravili na otevøeném ohni a spoleènì snìdli.)


Hebrejci slavili Velikonoce pøi úplòku jarního mìsíce nisanu. Aby se køes»ané v Jeruzalémì od pravovìrných ®idù odlišili, pøelo¾ili Velikonoce na první nedìli po tomto úplòku.

 
V egyptské Alexandrii pak prosadili pravidlo, ¾e se velikonoèní svátky mají øídit podle prvního úplòku po jarní rovnodennosti. V Øímì zase platilo, ¾e Velikonoèní nedìle má být krátce po úplòku, tak¾e se zpoèátku stávalo, ¾e na rùzných místech nebyly svátky slaveny ve stejné dobì. Nakonec se problémem zabýval první køes»anský koncil, který císaø Konstantin Veliký svolal v roce 325 do Niceje (dnes turecký Iznik). A jeho úèastníci se dohodli na alexandrijském principu urèování termínu Velikonoc.


Pìtadvacátý bøezen
S Velikonocemi úzce souvisí i pozdìjší urèení našeho letopoètu. V roce 525 po¾ádal biskup Petronius øímského mnicha Dionýsia Exiguuse, aby sestavil velikonoèní tabulky, podle nich¾ by se dal spolehlivì urèovat termín nejvýznamnìjších køes»anských svátkù. Jako hluboce vìøící køes»an se mnich rozhodl, ¾e bude poèítat nový kalendáø od data narození Je¾íše Krista. Jak je zjistil? Podle køes»anské tradice vstal Kristus z mrtvých v nedìli 25. bøezna za panování císaøe Tiberia. (Pìtadvacátý bøezen se pro køes»any stal vùbec pozoruhodným termínem. Pova¾ovali ho také za den, kdy byl stvoøen svìt, a rovnì¾ za den poèetí Je¾íše Krista.) Dionýsius zjistil, ¾e podle jeho tabulek pøipadne nejbli¾ší velikonoèní nedìle na 25. bøezen v roce 563. Ponìkud diskutabilním a leckdy zpochybòovaným zpùsobem tak dospìl k roku Kristova narození.

 

Šest nedìlí
Na vlastní Velikonoce se køes»ané pøipravují pùstem trvajícím 40 dnù, který zaèíná Popeleèní støedou. V tento den knìz dìlá vìøícím na èele køí¾ svìceným popelem se slovy „Pomni, èlovìèe, ¾e prach jsi a v prach se navrátíš“.


První postní nedìlí je Èerná, jako smuteèní odìv, který má pøipomínat ukøi¾ování Krista.


Následující nedìle nese název Pra¾ná – od postního pokrmu zvaného pra¾mo. Pra¾ení nedozrálého obilí patøilo k nejstarším zpùsobùm jeho úpravy a zároveò konzervace.


Zajímavý název má postní nedìle tøetí v poøadí: Kýchavá. V tuto nedìli se toti¾ slou¾ila mše za odvrácení moru, jeho¾ prvními pøíznaky bylo právì nadmìrné kýchání. Od té doby také pocházejí prohlášení „Pozdrav Pán Bùh“ a „Dej¾ to Pán Bùh“.


Nedìle uprostøed postního období se jmenuje Dru¾ebná. Název lze odvozovat od dru¾by (napø. Kecala z Prodané nevìsty), který ten den spolu se ¾enichem mohl navštívit domácnost vyhlédnuté nevìsty a pøipravovat námluvy.


Smrtná postní nedìle je v poøadí pátá. Tradice spojené s umuèením Krista se tu prolínají se starými pohanskými zvyky (vynášení Smrtholky, Moreny, Morany, Moøeny, Maøeny) po pøekonaném zimním období.


Poslední, šestá postní nedìle, je nejznámìjší – jmenuje se Kvìtná. Její název pøipomíná den pøíchodu Krista do Jeruzaléma, kdy mu davy jásajících lidí stlali cestu èerstvì osekanými palmovými ratolestmi. U nás tento den svìtí knìz kvetoucími ratolestmi koèièek, které pak rozdává úèastníkùm mše.


Pašijový týden
Pondìlkem po Kvìtné nedìli zaèíná pašijový týden na památku Kristova pøíjezdu do Jeruzaléma proto, aby spolu se ¾idovským národem oslavil nejdùle¾itìjší svátek jejich roku – Pesach. Ka¾dý den tohoto období má své jméno: Modré pondìlí, Šedivé úterý, Škaredá støeda (v tento den Jidáš zradil Krista), Zelený ètvrtek, Velký pátek, Bílá sobota. Nedìle se oznaèuje jako Hod bo¾í velikonoèní.


V noci ze soboty na nedìli se odehrál zázrak Kristova zmrtvýchvstání. Proto se nazývá Velkou nocí. V nedìli, na Bo¾í hod velikonoèní, Kristus vstal z mrtvých. Stalo se tak za svítání 'prvního dne v týdnu', neboli 'prvního dne po sobotì' (která byla podle ¾idovského kalendáøe posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Bo¾í stvoøitelské a vykupitelské dílo. Proto se køes»ané v tento den zaèali pravidelnì scházet k eucharistickému 'lámání chleba' a tento den nazvali „dnem Pánì“.


Pondìlí velikonoèní je dnem uvolnìní a veselí, dnem vzývajícím nový ¾ivot a zajiš»ujícím zdraví. Tradièní vyplácení pomlázkami (slovo pomlázka pochází od pomladit), neboli velikonoèní hodování, má èlovìku symbolicky pøedat posilující ¾ivotadárnou mízu stromù. Chlapci chodí dùm od domu za dìvèaty s pomlázkami, šlehají je a vinšují. Za to dostanou malovaná vajíèka.


Vajíèko - figuruje od pradávna jako symbol plodnosti, úrodnosti, nového ¾ivota a vzkøíšení, v pøedkøes»anských dobách bylo nìkde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému. Konzumace vajec o Velikonocích mù¾e souviset s pùstem, kdy se vejce jíst nesmìla. Zdobení vajíèek doprovázela øada obøadù; na kraslicích lze vysledovat desítky rùzných magických symbolù.


Kraslice - slovo, které pùvodnì oznaèovalo èervené velikonoèní vejce. Za typické barvy pro Velikonoce (také proto, ¾e bylo mo¾né získat je z pøírodních látek) se pova¾ují: èervená, ¾lutá, zelená, èervenohnìdá, hnìdá, ale také èerná. Barevnými vejci dívky platily za vyšlehání.


Pomlázka (dynovaèka, mrskaèka, šlehaèka, binovaèka) - má zajistit pøedání svì¾esti, mladosti a zdraví mladého proutku dìvèatùm, aby byla zdravá, pilná, a veselá celý rok. Hospodáø vyšlehal èeládku, aby nebyla líná.


Øehtaèky - ale i klapaèky, mlýnky, trakáøky a rùzné doma vyrobené nástroje vydávající rámus mají svolávat k bohoslu¾bám v dobì, kdy ve ètvrtek umlkají zvony (odlétají do Øíma). Zvony se opìt rozezní na Bílou sobotu.


Jidáše - peèivo z kynutého tìsta ve tvaru váleèku. Ten symbolizuje provaz, na kterém se obìsil Jidáš. Mohou být i rùznì motané, mít tvar placky nebo ptáèkù.

 

Text:Jiøí Muladi
Ilustrace:Olga Bubeníková



Komentáøe
Poslední komentáø: 07.04.2023  09:21
 Datum
Jméno
Téma
 07.04.  09:21 Ivan
 06.04.  18:13 Von
 06.04.  15:52 Pøemek
 06.04.  10:40 olga janíèková