O jednom snu

Je všeobecně známé zvolání M. L. Kinga „I Have a DRAM“ (mám sen), včetně okolností nedozírného dopadu tohoto snu, lépe řečeno aktivity Kinga na vývoj v Americe.

To já měl úplně obyčejný sen. Nemám většinou zajímavé sny dokonce ani ty, ze kterých se člověk budí vyděšený. Nakonec ono je to relativní. Pamatuji si, jak herec Hlinomaz vyprávěl, že se vzbudil vyděšený, protože se mu zdálo, že se narodil v Portugalsku a ta jeho hrůza vycházela z toho, že neumí portugalsky. Já bych si s tím hlavu nelámal, pro mne by to bylo zajímavé - být v Portugalsku, kde je teplo a moře a zejména nyní, když zde je zima a sníh. Ale jak jsem uvedl, vše je relativní jak říká Albert - nemyslím toho se slevami a výprodejem, ale toho s teorii relativity.

Dříve, než jsem se dopátral, co se mi zdálo, jsem si uvědomil, kdy to bylo. Muselo to být v úterý, protože pondělí to být nemohlo, to je v TV seriál o seniorech a potom krimi příběhy s těmi asi pěti mrtvolkami, takže spolu s těmi ze zpráv to dá tu denní dávku cca deseti mrtvolek. Stejně tak ve středu, kdy je pošta a pak zase ty mrtvolky. To muselo být v úterý, to je program na který se nedá dívat, což přesto dělám, a proto usínám, a potom ty sny…

Zdálo se mi, že jsem se na internetu podíval v magazínu Seniortipu na to co mi doporučuje Ivo k přečtení a potom jsem někde viděl soutěž o povídku. Napsal jsem ji, odeslal a vyhrál jsem třetí cenu - láhev becherovky s návodem, tedy, spíše s radou ve smyslu, že alkohol sice ničí národy, ale jednotlivci nevadí a naopak, že v pravidelných dávkách může ochránit duševní zdraví.
Pochopil jsem, proč mi tu cenu dali. Oni usoudili podle té mé povídky, že to potřebuji, že nejvýstižněji řečeno - blbnu. Já totiž psal, jak se mi líbí, když kolem sebe vidím, že neplatí to co zpíval Voskovec a Werich v jedné písní „…člověk je na člověka jako kat,…. lidé jsou na sebe jako saně“. Pak jsem tam psal, jak jsem rád, že práce není pouze pro ty, kteří jsou tak neschopní přijít jinak k penězům a že jsem rád, když v TV a novinách čtu jak píšou o těch, kteří něco vypěstovali, vyrobili, vymysleli, zkonstruovali…
Usoudili, že mi hrabe, že potřebuji tu becherovku, abych jako to po každé kocovině následuje - vystřízlivěl.

Vzal jsem to jako radu, dal si panáka z vlastních zásob a doporučuji vám totéž, na doktory nedejte, je to dobré na zdraví. A na to duševní obzvlášť!
A pokud by se vám zdálo, že zde demonstruji jeden z objevů Járy Cimmermana, že je pro mne - seniora těžké si myšlenku vybavit a ještě těžší ji opustit, tak to se vám skutečně jen zdá.

Jaroslav Petřík

Další články autora: