Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Cecílie,
zítra Klement.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Autohavárie zasáhly do ¾ivota mnoha celebrit


I slavní lidé mají dopravní nehody. Nìkteøí z nich mají mo¾nost vrátit se zpìt do ¾ivota celkem bez vìtších problémù, jako tøeba Jo¾o Rá¾, Petra Janù, Daniel Hùlka, Jiøí Bartoška, Petr Hanièinec, Tomáš Skuhravý èi Dominik Hašek. Jiní takové štìstí v neštìstí nemají.  Pøipomeòme si tedy nìkolik ¾ivotních pøíbìhù a fakt, ¾e je lepší být za volantem støízlivý a opatrný.


Petra Janù:

„Po pìti letech øízení mì ovládl pocit, ¾e si mù¾u s autem dìlat, co chci. Jela jsem na chalupu, mìla nabalené dobroty, s sebou psíka, tìšila jsem se, jak si budu u¾ívat. Malé znaèce se ètyøicítkou, která stála u cesty, jsem nevìnovala pozornost. Jen¾e auto ve stovce vylétlo ze silnice a skonèilo na boku. Bylo to strašnì rychlé. Jenom si pamatuju, ¾e pes le¾el nìkde pode mnou, visela jsem v pásech a z nafouknutého airbagu ucházel kouø. Bála jsem se, aby auto nevybuchlo. V pra¾ské vinohradské nemocnici jsem pak podstoupila tøi slo¾ité operace. V noze jsem mìla šrouby, pìt mìsícù jsem musela le¾et a dalších tøináct chodila jen o berlích. Kdy¾ jsem zaèala s rehabilitací, øíkali mi, ¾e zále¾í na tom, jakou bolest budu schopna vydr¾et. A já tak strašnì tou¾ila zpátky na pódium, chtìla jsem zase chodit na podpatcích! Rehabilitovala jsem jako divá. Ale za volantem si od té doby poèínám jinak. Zklidnila jsem se. A dávám pozor na znaèky. Bez autonehody bych si asi neuvìdomila, jak moc mì to na svìtì baví a co všechno jsem schopna pøekonat. Pamatuji si, ¾e kdy¾ jsem se po úrazu nìkde objevila s berlemi, mìla jsem u publika obrovský ohlas. Asi si lidé øíkají: Hele, mù¾e se to stát opravdu ka¾dému.“


Jo¾o Rá¾:

Dveøe studia za ním zaklaply kolem desáté veèer. Pak sedl na naleštìnou yamahu a vydal se odpoèinkovým tempem veèerní Bratislavou podél Dunaje k domovu. Kousek dál se rozhodl šestatøicetiletý nìmecký strojní in¾enýr ukonèit obchodní seanci v restauraci Gracia. Tmavomodrým opelem pomalu vyjel na nábøe¾ní komunikaci, kde motocyklu zkøí¾il cestu… Diagnóza byla mrazivá: mnohoèetné zlomeniny lebky, fraktury všech oblièejových kostí, rozsáhlé poškození èelních mozkových lalokù. Média pøinášela jen struèné zprávy: Jo¾o Rá¾ v hlubokém kómatu, nadìje na pøe¾ití je minimální. Šuškalo se, ¾e kdyby nebyl rockovou hvìzdou, lékaøi by pøístroje by dávno odpojili. Ovšem ARO ve fakultní nemocnici na bratislavských Kramároch byla zaplavena dopisy. Na dveøe oddìlení klepaly fanynky, ale i školáci a vojáci. A zázrak se stal. Po dvou mìsících zpìvák otevøel oèi. „Pøiznám se, ¾e za tøicet sedm let své praxe jsem se s operací tak slo¾itého a vá¾ného poranìní ještì nesetkal,“ øíká pøednosta neurochirurgické kliniky na Kramároch Juraj Šteòo. Kdy¾ hitmaker koncem února 2000 po dlouhých osmi mìsících, které vìnoval rehabilitaci, pozdravil fanoušky z videozáznamu, bylo jasné, ¾e je vyhráno. „Jsem klidnìjší,“ øekl pak Jo¾o na první tiskovce po úraze. „Nauèil jsem se odpoèívat. Ale jinak jsem to stále já.“ Pak »ukl do fotky s portrétem nìmeckého in¾enýra, který ho málem zabil. „Sympa»ák, ne?“

 

Jan Potmìšil:
Prosincový den roku 1989 byl pro rodinu Potmìšilových zlomovým. Herci z hlavního mìsta, kteøí v hektické dobì politických zmìn objí¾dìli republiku a vysvìtlovali, proè umìlci a studenti stávkují, pøi návratu z Ostravy kousek pøed Prahou havarovali. Tehdejší populární pøedstavitel mladých filmových hrdinù Jan Potmìšil utrpìl tak neš»astné zranìní, ¾e pøestal chodit. „Pøihodilo se nìco, co èlovìk neèeká. Uvìdomovali jsme si, ¾e se s tím musíme nauèit ¾ít,“ øíká Janùv otec Jaroslav Potmìšil, profesor Fakulty tìlesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. „Od té doby jsme doma stále nìco pøedìlávali. V takové situaci potøebujete pøestavìt byt, dùm, rozmístit nábytek tak, aby se èlovìk na vozíku dostal, kam potøebuje. Zároveò mu zeslábnou nohy, narùstá hrudník a bøicho, tak¾e nesmí moc jíst. Kvùli neustálému sezení hrozí støevní problémy. A také tlouš»ka. Pøi zvýšené váze hrozí, ¾e by si èlovìk nebyl schopen pøesednout z vozíku jinam. Proto je nutné posilovat ruce, jimi¾ pøemis»ujete celé tìlo,“ popisuje profesor Potmìšil, èím prošel jeho syn. Sám se zaèal o ¾ivot vozíèkáøù zajímat natolik, ¾e nyní patøí v této oblasti k našim nejuznávanìjším odborníkùm. Ale Jan Potmìšil také. V televizi uvádí poøad pro zdravotnì posti¾ené. Radí ostatním, kteøí se dostali do podobné situace jako on. A rovnì¾ se vrátil na divadelní prkna. „Stane-li se známé populární osobì vá¾ný úraz, její silná touha vrátit se do normálního ¾ivota mù¾e motivovat jiné, podobnì zranìné lidi,“ míní Jaroslav Potmìšil a dobøe ví, o èem mluví.


Zdenìk Jánoš:
Zbo¾òoval svou rodinu, fotbal a ¾ivotní radovánky. Auta byla jeho vášní. „Miluju je,“ øíkával vynikající èeský fotbalový brankáø „a mám rád rychlou jízdu, courat se pomalu mì nebaví. Na snìhu se bojím, ale na suchu to klidnì rozbalím.“ Vìèná škoda, ¾e se nebál i na suché vozovce,¬ mohl by toti¾ ¾ít... Kdy¾ se v záøí 1999 vracel z tréninku pøíbramského mu¾stva do bytu na pra¾ském Ji¾ním Mìstì, bylo mu dvaatøicet a mìl skvìlou fotbalovou formu. Pár set metrù od domova v šílené rychlosti vyjel do protismìru a èelnì se srazil s mìstským autobusem linky 271. Airbag silného Volkswagenu Passat nepomohl, nepøipoutaný brankáø byl okam¾itì mrtvý. „Musel jet snad sto padesát,“ otøesenì odhadoval nevinný øidiè autobusu, jen¾ vyvázl bez vìtšího zranìní. Obraznì øeèeno, Zdenìk Jánoš chodil dlouho se d¾bánem – ve svém krátkém ¾ivotì toti¾ stihl rozbít nìkolik vozù. „Trošku jsem je pocuchal, jedno u¾ ani nešlo spravit,“ dával k lepšímu. Dlouhoprstí kluboví funkcionáøi si rvali vlasy z hlavy, kdy¾ museli jeho silnièní výstøelky ¾ehlit. Pøi svém stylu jízdy potkal smrt snad stokrát. V¾dycky se jí stihl vyhnout, ale po stoprvé u¾ to nedokázal. „Mnohokrát jsme mu domlouvali, ovšem nedal si øíct,“ vzpomíná jeho dlouholetý trenér Jiøí Kotrba se smutkem v hlase. „A¾ se ucho utrhlo... Jeho smrt byla pro všechny spoluhráèe tì¾kou ranou. Myslím, ¾e ani po letech nezapomnìli a ¾e se na silnici, alespoò doufám, dodnes krotí.“


Aby i tento rok byl š»astný
Autohavárie zasáhla do ¾ivota mnoha celebrit. Nìkteøí si ji zavinili sami, jiní se stali obì»mi chyby druhých. Po opakovaných operacích se z tì¾ké havárie vrátila k práci napøíklad Vìra Martinù. Daniel Hùlka skonèil na polní cestì se svým terénním mitsubishi v kotrmelcích, Ilonì Csákové se toté¾ podaøilo s volvem na dálnici. Oba však vyvázli bez zranìní...
Témìø legendy se toèily kolem nìkdejšího fotbalového reprezentanta Tomáše Skuhravého, jen¾ v dobách svého anga¾má v italské lize rozmlátil nìkolik velmi drahých sportovních automobilù, ani¾ utrpìl vìtší zdravotní újmu. O øidièský prùkaz však pøišel po skonèení kariéry pøi nehodì, kterou zpùsobil s octavií.


Jiné populární osobnosti bohu¾el našly na silnici smrt. Tøeba dìtská herecká hvìzda sedmdesátých let Tomáš Holý, nìkdejší pìvecký objev a partner Ivety Bartošové Petr Sepéši i fotbalový mistr Evropy 1976 Koloman Gögh. Pøi nehodì v roce 1972 vyhasl ¾ivot národem zbo¾òované krasobruslaøky Hany Maškové, její bývalý ¾ivotní partner, textaø Jiøí Štaidl, skonal pøi autohavárii o rok a pùl pozdìji.


Slavných lidí, do jejich¾ ¾ivotù krutì zasáhla dopravní nehoda, bychom našli bezpoèet. Ale nìkteøí to vzali jako varování a dokázali se „zklidnit“. Urèitì by nebylo špatné vzít si je za pøíklad tøeba v souvislosti s novoroèními pøedsevzetími…

 

Jiøí Muladi; Zdroj: idnes.cz



Komentáøe
Poslední komentáø: 04.01.2011  10:18
 Datum
Jméno
Téma
 04.01.  10:18 Ivo