Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Artur,
zítra Xenie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Minarety a všechno, co k nim patøí

 

Byla to taková na první pohled docela obyèejná nedìle. První adventní. Mezitím co se ve velké èásti køes»anské Evropy zahajovaly vánoèní trhy, probíhalo ve Švýcarsku velice zajímavé referendum. Švýcarsko, to je ta krásná zemì, obklopená horami, která patøí odedávna k zemím demokratickým. Její ústava mimo jiné umo¾òuje obèanùm vyjádøit se pøímo, pomocí referenda k vá¾ným a stì¾ejním problémùm v zemi. Referenda je mo¾no konat ètyøi do roka. A v tuto první adventní nedìli se tedy mìli obèané vyjádøit k problému opravdu dosti o¾ehavému, který zamìstnává u¾ dlouho celou veøejnost. V zemi ¾ije vedle sedmi milionù Švýcarù nìco kolem 450.000 muslimù, z nich¾ velká èást pochází z bývalé Jugoslávie. Podle statistik praktikuje z tohoto poètu své muslimské vyznání ale asi jen 5%. A tito noví spoluobyvatelé ¾ádají o povolení staveb dalších a dalších modliteben, mešit, pochopitelnì s minarety, které jsou výrazem slávy a majority Alláhovy. Ve Švýcarsku jsou ale nyní ji¾ celkovì ètyøi mešity, minarety opatøené. Pokojným Švýcarùm se proto zdálo, ¾e to pro tìch pár muslimù bohatì staèí. Poèali se toti¾ obávat, aby pøebujelé mno¾ství minaretù nepoškodilo krásný a tradiènì evropský vzhled zemì, který pøiláká do Švýcarska ka¾doroènì miliony návštìvníkù. V hrùze u¾ vidìli minarety, tyèící se nìkde pod Matterhornem èi v idylickém Grindelwaldu, u lanovky pod Eigerem, u krásných jezer, zkrátka všude. Øekli si tedy, ¾e se tomu musí udìlat pøítr¾, rozhodli se uspoøádat referendum, které mìlo o povolení, respektive nepovolení stavby minaretù rozhodnout. Pozor : Nejednalo se o zákaz stavby mešit, ale právì jen o ty vysoké minarety, narušující ráz krajiny. Nastaly diskuze, vylepovaly se plakáty. Velice pùsobivé plakáty. Jaké to muselo být pro zastánce multikulturního sou¾ití nepøíjemné pøekvapení, kdy¾ se v referendu skoro 60 % švýcarského obyvatelstva vyjádøilo pro zákaz stavby minaretù. Tak vysoké procento, takový poèet odpùrcù prý nikdo neèekal. Politici se nyní obávají, ¾e z toho pro Švýcarsko mù¾e vzniknout negativní imago. Fanatiètí moslimové v tradiènì moslemských zemích, kde obyvatelé vìtšinou ani nevìdí, jak najít Švýcarsko na mapì, zaèali bouølivì protestovat. Lybijský diktátor Ghaddfi prý dokonce chtìl, aby se tím zabývaly Spojené národy. Turecký ministerský pøedseda oznaèil pokus o zákaz minaretù za rasistický, jako by Islám byla nìjaká rasa. Velký mufti v Egyptì obvinil Švýcary z toho, ¾e nejsou dost demokratiètí. Rychle se mu podaøilo zapomenout na to, ¾e to byl on sám,kdo vyhnal z Káhiry Kopty a nepøeje si, aby se v tomto mìstì stavìly synagogy. Rùzní fanatiètí ochránci lidských práv a propagátoøi multikultury v rùzných evropských zemích dostávali záchvaty hysterie a pokrytecký francouzský ministr zahranièí Bernard Kouchner oznaèil Švýcary té¾ za rasisty. Pøitom si tento starý dobrák vùbec neuvìdomil, ¾e právì ve Francii je ve školách u¾ delší dobu muslimkám zakázáno nosit šátek na hlavì. Kritici stále nepravdivì tvrdí, ¾e výsledek referenda znamená omezení èi dokonce zákaz bohoslu¾eb. Minarety nejsou pøece ¾ádné vyznání víry, ale pouhá demonstrace islámských ambicí, pokus o dominanci ve spolu¾ití. V islámských zemích je všeobecnì známo, ¾e minarety pøedstavují nadvládu islámu, velikost Alláha. Z minaretù tam volá muezzin pìtkrát dennì vìøící k modlitbì (dnes za pomoci amplionu) a je pøirozené, ¾e ne ka¾dý Evropan by byl takovým hlasitým kvákáním nadšen.


V Holandsku, kde s prominutím u¾ zcela zpitomìli snahami o multikulturní sou¾ití a snahou o to, aby se zalíbili svým muslimským „spolubydlícím“ to jako obvykle pøehnali. Aby se prý zabránilo ne¾ádoucím emocím a protestùm rozhodlo vedení pedagogické vysoké školy v Den Haagu upustit od tradièní vánoèní výzdoby v aule, tedy od takové, která by pøipomínala køes»anství. To se zase nelíbilo nizozemským studentùm, dali tedy dohromady peníze a koupili šestimetrový smrèek a 10.listopadu ho v aule postavili. Na jiných školách nesmìl mít letos Mikuláš na mitøe køí¾.


Stavbu mešit je velice tì¾ké zakázat, a o to se zatím skuteènì nikdo nepokouší. Je nesporné, ¾e v Nizozemí existuje u¾ víc ne¾ dost mešit, a u nìkterých minarety také nejsou. Zástupci islámských organizací, kteøí se sna¾í stavbu mešit, pøevá¾nì financovaných bohatými šejky prosadit, si musí uvìdomit, ¾e je nutné brát ohled na okolní nizozemské obyvatelstvo, které se zaèíná probírat a rozšiøování islámu nepokládá za kulturní zisk a za pokrok, ale za zásah do svých kulturních tradic.


Je zajímavé, ¾e kdy¾ nedávno rozhodoval Evropský soud pro lidská práva ve Straßburgu o zákazu køí¾ù na italských školách - a vyhovìl tak podivuhodné ¾alobì jedné švédské matky - ¾ádný z mírumilovných ochráncù lidských práv se na ochranu køes»anských práv a tradic neozval. V Itálii, tradiènì katolické zemi. Naštìstí Berlusconi rozhodl, ¾e køí¾e ve školách zùstanou - a basta.


Rozpínavost islámu, neochota se jen trochu dohodnout, informovat se o køes»anských tradicích a zvycích znemo¾òuje konstruktivní dialog, jaký je zvykem vést v kulturní Evropì. Jakákoli dohoda s islamisty nebo jen rozumný rozhovor, vedený klidnì na základì argumentù a faktù , který by k dohodì vedl je nemo¾ný.

 

Nedávno mìla odletìt na oficielní návštìvu do Turecka nizozemská vládní delegace, slo¾ená ze zástupcù parlamentu. Do toho Turecka, které by se tak rádo stalo také èlenským státem EU. Vše bylo ji¾ k návštìvì pøipraveno, byl vypracován program, ale zástupci turecké strany najednou kategoricky po¾adovali vylouèení èlena parlamentu Gerda Wilderse z delegace, proto¾e se prý nehezky vyjadøuje o islámu a je podle nich té¾ nebezpeèný rasista. Nizozemská delegace kupodivu trvala na Wildersovì úèasti, nastalo nechutné dohadování, a¾ nakonec nizozemská vláda byla donucena pro neústupnost turecké strany návštìvu zrušit.


Dìjí se nám tu v Evropì zajímavé vìci. Jistì jste slyšeli o tom, ¾e v afghánském Kundusu,, ohavném a pustém hnízdì v severním Afganistanu, kde je umístìna jednotka nìmeckého Bundeswehru v rámci spoleèného boje NATO proti teroristùm Al Quaida, došlo 4. záøí 2009 k pøepadení cisternového konvoje islámskými teroristy. Tito stateèní bojovníci zastøelili oba civilní šoféry cisteren a ujeli. Na místì zùstaly dvì osamocené cisterny, plné benzinu, èi mo¾ná spíš nafty. Velitel nìmecké jednotky, plukovník Klein, po¾ádal Amerièany o leteckou podporu. Nechtìl nechat cisterny na pospas Talibanu. Americký velitel jeho ¾ádosti vyhovìl a US stíhací letouny shodily dvì tak zvané precisní bomby na ty dvì cisterny, osamìle trèící v poušti. A bylo hotovo, tedy aspoò si to všichni mysleli. Nikdo ale nepoèítal s orientální zálibou v pøehánìní a s jejich slabostí pro pohádky a bajky. A bohu¾el také ne s pøehnanou snahou mírotvorných levicových politikù o korektnost, která se v tomto pøípadì rovná zbabìlosti. Armáda nemù¾e napøed ¾ádat parlament, zdali si smí na Al Kajdu vystøelit, jak by si to pøedstavovali oni. A¾ dosud byla nìmecká veøejnost ujiš»ována, ¾e nìmeètí vojáci v Afghanistanu jsou jen policie, jako jacísi pomocníci pro afghánskou vládu, ¾e jsou tam proto, aby Afgáncùm „ pomohli vychovat policejní jednotky“ a vùbec, zavedli tam demokracii. Chudáci kluci jsou tam jako terèe na støelnici, ale dosud to nikdo nedokázal øíct nahlas. Dovedu si pøedstavit, ¾e nìmeètí velitelé ztrácejí za tìchto okolností nervy. Mezitím co tedy náèelník místního Afgánského kmene dìkoval nìmeckým vojákùm za správný zásah, vynoøily se zkazky, které tvrdily, ¾e bylo pøi náletu zavra¾dìno kolem 400 civilistù, a mezi nimi ¾e byla, aby to bylo pùsobivìjší, vìtšina dìtí. O nìkolik dní pozdìji se u¾ jednalo jen o 140 lidí, ale stále pøevá¾nì o civilisty a o ty neš»astné dìtí. Nikdo se kupodivu vùbec nepozastavil nad tím, co proboha dìlaly ty dìti v noci v opuštìné krajinì, daleko od jakékoliv vesnice. Poøádali tam snad s rodièi picknick?


Pøe èasem se ozval jeden mazaný pakistánský advokát, ¾ijící v Hamburku, a oznámil, ¾e bude jménem pozùstalých po tìch cisternových mrtvolkách vy¾adovat finanèní odškodnìní. U¾ vidím, jak se sto a víceèlenné rodiny do¾adují náhrady za ztrátu svého ¾ivitele, kterému bylo deset let. A teï se ještì ke všemu rozhodli oposièní levicoví a zelení politici v Bundestagu k tomu, ¾e se musí ono ‘’vra¾dìní’’ neviòátek co nejpøísnìji vyšetøit. Nový, velice sympatický nìmecký ministr obrany zu Guttenberg má opravdu co dìlat. Zatím ho dostali do nepøíjemné situace tím, ¾e musel vyslovit domnìnku, ¾e byl nedostateènì informován o skuteèné situaci. Zelení a vùbec všichni levièáci jsou v parlamentì na koni. Chtìjí, aby ministr odstoupil. Bývalý ministr obrany Jung a vrchní velitel obranných sil v Afganistanu, „vinný“ akcí v Kundusu odstoupili. Bude velice zajímavé jak se to dál vyvine. Je hrozné dívat se na postkomunistické stvùry jako je soudruh Gysi, jak prolévají krokodýlí slzy nad ubohými Afghánci. Proti tomuhle problému jsou, jak jistì uznáte, minarety pouhé peanuts.

 

Karel A. Pokorný, Nizozemsko

 

Další èlánky autora:
Pohled z okna - Okno do Evropy
Route 66
Jára Cimmerman a Mount Everest
Cimmerman málem zakládá Benelux
Cimmerman a revoluce
Nìco pro celebrity
Dopravní zmatek
Další nálezy okolo silnic
Zapomenutá hranice
Virtuální budoucnost?
Nevhodné chování øidièe
Kulinární toulky
O chlapci, který se prosadil
Ztroskotání lodi Batávia
Zázrak i prokletí moderní doby
Tanèící špionka
Nejsme vyšinutí
Trocha historie
Golden Gate Bridge
Ahoj vodáci
Nasbíráno cestou
Bakelit
Maraton
Co jsou to Halligy
O ¾enì, která zavra¾dila vysoké C
Boj s moøem
Cimrman vzduchoplavcem
Kulinární úvaha
Boj o hvìzdy
Rockující senioøi
Pavel Javor
Zapomenuté výroèí
Tichá pomocnice
Cervelát v ohro¾ení 
Zajímavé místo posledního odpoèinku
Bugatti step


Komentáøe
Poslední komentáø: 08.02.2010  09:22
 Datum
Jméno
Téma
 08.02.  09:22 Milada
 08.02.  08:53 Kopøiva.
 08.02.  08:22 Laïa
 08.02.  08:08 Jaroslav