Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Artur,
zítra Xenie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ostrovy Kolumbie


Kolumbii nále¾í nìkolik ostrovù jak v Atlantickém, tak v Tichém oceánì. O nich vám chci dneska nìco povìdìt.
Jeden z nejkrásnìjších ostrovù je souostroví San Andrés, Providencia a Santa Catalina v Atlantickém oceánu. I kdy¾ se to bude zdát divné, je mnohem blí¾ u Nikaraguy (jen 180 km) ne¾ u Kolumbie, od které je vzdálená pøes 700 km.


Vysvìtlení je lehké, ale to se musíme podívat trošku do historie:
Ostrov byl objeven u¾ v roce 1527, ale a¾ v roce 1629 se tam usadili první obyvatelé, kteøí se tam vylodili z anglické lodi Sea flower. Ostrov býval cílem pirátù, mimo jinými ho pou¾íval anglický korzár Henry Morgan. V rukou Anglièanù byl ostrov a¾ do roku 1786, kdy pøešel do rukou Španìlùm, kteøí dovolili pùvodním obyvatelùm zùstat na ostrovì, pokud odpøísáhnou vìrnost španìlskému králi, poslušnost guvernérovi, postaví katolickou kapli na pobøe¾í a budou tam udr¾ovat knìze. V roce 1802, samotní obyvatelé ¾ádají španìlskou korunu o právo nále¾et k místokrálovství Nové Granady (nynìjší Kolumbie) a 20. listopadu 1803 je návrh schválen . 26 kvìtna 1805 je oficiálnì, celá kauza potvrzena v Aranjuezu. Po osamocení Kolumbie od španìlské nadvlády v roce 1819 se celé souostroví pøiklání ke Kolumbii a v roce 1822 poprvé vlaje na ostrovech kolumbijská vlajka, poté co ostrovní kapitula podepíše pøistoupení ke konstituci z Cúcuty.


Dnes je San Andrés nejnavštìvovanìjším ostrovem Kolumbie, kvùli jeho nádherným bílým plá¾ím a prùsvitnému moøi. Pøed mnoha lety, kdy se do Kolumbie nedová¾elo spousta vìcí, lidé z kontinentu spojovali turismus s nákupy, proto¾e San Andrés byl od roku 1953 tzv. puerto libre (volný pøístav), kde se neplatili danì za dová¾ené zbo¾í a tak bylo moc výhodné tam nakupovat. Dneska u¾ se tam jezdí opravdu jen na dovolenou.
I kdy¾ všichni obyvatelé ostrovù mluví perfektnì španìlsky, mezi sebou mluví t.zv. kreolskou angliètinou, co¾ je také druhý oficielní jazyk. Nejvìtší z ostrovù je právì San Andrés, který má 26 km ètv. Následuje Providencia se 17 km ètv. a který je spojený mostem s poetickým jménem “Most zamilovaných” s malièkým ostùvkem Santa Catalina, který má jen 1 ètvereèní kilometr.


Více fotografií zde


Kolumbijské ostrovy - Gorgona

 

Další z kolumbijských ostrovù tentokrát v Pacifickém oceánu a jen 35 km od pobøe¾í je GorgonaJe to malý ostrov, mìøí jen 9 x2.5 km, ale má docela zajímavou historii. Objevil ho v roce 1524 španìlský dobyvatel Diego de Almagro a pojmenoval ho San Felipe. Ale o tøi roky pozdìji, se na ostrovì usadil na 7 mìsícù Francisco Pizarro a pøejmenoval ho na Gorgonu, proto¾e tam zemøelo na uštknutí, mnoho z jeho mu¾ù. Na ostrovì se toti¾ mimo jiných ¾ivoèichù nachází 12 druhù hadù, jako jsou korálovci, chøestýši a anakondy. Ale mimo tìchto nebezpeèných ¾ivoèichù, mù¾eme na ostrovì vidìt i nádherné ještìrky jako je modrá ještìrka gorgonská (anolis gorgonae), která se nachází jen na tomto ostrovì. Ale nenajdete tam jen hady a ještìrky. Mù¾ete tam vidìt 155 druhù ptákù, 17 druhù savcù, jako jsou lenochodi, opice a 13 druhù netopýrù. Ale snad nejzajímavìjší je pohled na t.zv. hrbaté velryby (yubarta nebo keporkak), které je mo¾no vidìt blízko pobøe¾í poté, co uplavou pøes 8 000 km z Antarktického pobøe¾í do vla¾ných vod Pacifiku kde je dokonce krásnì slyšet jejich velrybí zpìv, který nìkdy trvá i 30 minut. Jsou to obrovští savci, kteøí vá¾í 20 – 40 tun a kteøí i pøes tak obrovskou váhu jsou schopní se vynoøit skoro kompletnì z vody.A právì v Pacifiku se rodí jejich mláïata, která vá¾í kolem jedné tuny. Hned po narození ho musí matka dostat nad hladinu moøe a nauèit ho plavat, jinak by se mládì utopilo.Bìhem 11 mìsícù, bìhem kojení, vypije dennì kolem 200 l mléka a jeho denní váhový pøírùstek je 50 kg.


Ale vrátíme se na ostrov. Od dob Pizarra a¾ do dob osamocení Kolumbie od Španìlska, ostrov slou¾il k zásobování lodí které pluly z Panamy do Peru. Po roce 1820, jí dostal jako odmìnu za zásluhy o osvobození, ser¾ant Federico d` Croz, který si tam zøídil haciendu. Jeho potomci tam ¾ili a¾ do roku 1899, kdy vypukla t.zv. tisícidenní válka a všechno obyvatelstvo ostrova bylo vyvra¾dìno. Od té doby a¾ do roku 1959 byl ostrov prakticky neobydlený. V tom roce bylo na ostrovì vybudováno vìzení pro nejt쾚í zloèince. Øíkávalo se mu „kolumbijský Alcatraz”, proto¾e za celou dobu, to je a¾ do roku 1985, kdy byla vìznice zrušena, jen jednomu èlovìku se podaøilo z ostrova uprchnout. I kdy¾ si svobody moc neu¾il, proto¾e ho za tøi roky znova chytili a poslali zpátky na ostrov. Ještì dnes, kdy u¾ se ostrov pou¾ívá jen pro ekologickou turistiku, je mo¾no vidìt nìkolik cel, které tam z vìzení zùstaly.


Na jihozápadì se nachází nìkolik malých ostrùvkù, mimo jiné i jeden který se jmenuje Gorgonilla (španìlská zdrobnìlina Gorgony) který býval spojen s velkým ostrovem malou soutìskou zvanou Paso de Tasca, kudy se dalo pøejít pìšky. Po zemìtøesení v roce 1980 se však soutìska propadla do moøe a nyní se tam musí jen lodí.


Více fotografií zde 


Jana de Galindo, Kolumbie

 

 

 

Povídání o Kolumbii
®iji v Ji¾ní Americe
Cartagena de Indias
El dorado
Porá¾ka admirála Verona
Vánoce v Kolumbii
Sopka El Totumo

Kolumbijské sopky

Tragedie sopky Nevado del Ruiz

Departamento de Santander

Øeka Magdalena


Další èlánky autorky:

Teotihuacan - mìsto bohù
Sedm nových divù svìta
Za svítání 12. øíjna...
Mexický svátek Dušièek

Jak jsem našla auto



Komentáøe
Poslední komentáø: 17.02.2010  17:35
 Datum
Jméno
Téma
 17.02.  17:35 Leo
 05.02.  20:50 Alena
 05.02.  17:49 Gabi-florka
 05.02.  13:55 wiki
 05.02.  11:12 Bobo :-)))
 05.02.  09:59 vomod
 05.02.  08:01 VlastaV