Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Artur,
zítra Xenie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Šumperk


Za chvíli tady bude jaro a s ním také období výletù. U¾ teï vám nabízím dobrý tip k návštìvì našeho kraje.


Mìsto Šumperk vzniklo v prùbìhu 13. století na zemìpanském území s nejvìtší pravdìpodobností v souvislosti s tì¾bou drahých kovù. O jeho významu a skvìlém hospodáøském postavení svìdèí skuteènost, ¾e se zde usadil øád sv. Dominika, který se ve støedovìku zdr¾oval pouze ve významných a ekonomicky velmi silných mìstech.


Svìdek dvou událostí
Obsazení husitským vojskem kolem roku 1424 pøestálo mìsto bez vìtší pohromy. V prùbìhu 15. století vznikaly dva cechy - soukenický a plátenický, které v dalším vývoji mìsta hrály stì¾ejní úlohu. Vìtší prosperitì Šumperka bránila hlavnì okolnost, ¾e zástavní dr¾itelé, a¾ na výjimky ve mìstì nesídlili. Situace se nezmìnila ani s pøíchodem Tunklù z Brníèka. Za jejich vlády se stal Šumperk svìdkem dvou událostí, které výraznì pøesáhly regionální rámec. V roce 1490 se v zdech šumperského zámku konalo setkání nejèelnìjších pøedstavitelù moravské šlechty se zástupci slezských stavù, aby zde dojednali otázku podpory volby Vladislava Jagelonského za èeského krále. Druhá událost z roku 1494 vešla do uèebnic dìjepisu jako vùbec první vzpoura poddaných proti vrchnosti v èeském království.

 

®erotínové a prosperita mìsta
Nástupci Tunklù, ®erotínové, získali Šumperk do svého trvalého vlastnictví kolem roku 1505. Poddanství mìstu zprvu neuškodilo. Zvláštì za Petra z ®erotína Šumperk vzkvétal. Po nièivém po¾áru v roce 1513 dal ®erotín obnovit klášter s kostelem a dìkanský chrám zahájil jednu z nejvìtších stavebních akcí v dìjinách mìsta – budování kamenných hradeb. Prosperita mìsta se odrá¾ela v rostoucím sebevìdomí mìš»anù. Po nìkolikaletém úsilí se jim podaøilo vyu¾ít neshody mezi ®erotíny a v roce 1562 se vykoupili do panovníkova podruèí a získali postavení svobodného královského komorního mìsta.


Vrchol rozkvìtu a prosperity
Pøes velké zadlu¾ení a nìkolikeré katastrofy, které Šumperk postihly (morové epidemie v letech 1571 - 1572 a katastrofální povodeò v roce 1591) znamenala druhá polovina 16. a poèátek 17. století pro mìsto jeden z vrcholù rozkvìtu a prosperity. Døevìné pøíbytky nahrazovaly stále èastìji zdìné domy. Mìsto mìlo vodovod a kanalizaci a nìkteré ulice byly dlá¾dìny.
Slibný vývoj narušily pobìlohorské události. Za úèast na stavovském povstání ztratil Šumperk pøedchozí postavení a stal se tzv. ochranným mìstem lichtenštejnským. Noví majitelé Ruda, kde zùstalo a¾ do poloviny 19. století.


Doba temna, èarodìjnické procesy
17. století znamenalo pro Šumperk øetìz nekonèících tragédií. V roce 1633 vydal Karel z Lichtenštejna definitivní zákaz evangelického nábo¾enství a protestanté mìli být z mìsta vyhoštìni. Rekatolizace nará¾ela dlouhá desetiletí na silný odpor, zprvu také podporovaný trvající tøicetiletou válkou. Mìš»ané však posléze ztratili iluze o osvobozeneckém poslání proticísaøských armád. Krátký rozkvìt Šumperka po tøicetileté válce pøerušil po¾ár mìsta, který vypukl 7. kvìtna 1669 a bìhem témìø ètyø dnù znièil prakticky celé mìsto. Sotva se obyvatelé vzpamatovali, postihla mìsto další tragedie. Z velkolosinského panství se za jeho hradby v roce 1679 rozšíøily èarodìjnické procesy, jím¾ za více ne¾ 15 let padlo za obì» ne padesát pøedních mìš»anù. Byl mezi nimi i šumperský dìkan Kryštof Alois Lautner. Další tì¾kou ranou se pro mìsto stala epidemie moru, která Šumperk postihla v letech 1714 - 1715. Šumperk byl pro Lichtenštejny významným zdrojem pøíjmù, a tak si mìsto uchovalo øadu privilegií.


Mezulán, barchet, damašek
Rozhodující roli tu hrála výroba textilu. Prim ve mìstì mìli pláteníci, kterým se podaøilo v roce 1708 získat od císaøe Josefa I. privilegium na výrobu speciálních druhù látek - mezulánu a barchetu. Pláteníci umìli zhotovovat také damašek, plyš, samet a posléze i manšestr. Hlavní náplní výroby však byly rùzné druhy tripu, které nemìly v okolních zemích konkurenci a staly se výhodným vývozním artiklem.
Konec monopolu a pøe¾ívající zastaralý øemeslnický zpùsob výroby pøivedl mìsto na konci 18. století do hospodáøské krize. Zákonitì se však dostavil rozvoj manufakturní výroby. Nejvìtší vìhlas v tomto smìru mìla Klapperothova manufaktura na výrobu manšestru, první svého druhu v rakouské monarchii a jedna z prvních v Evropì. V roce 1841 se v Šumperku vyrábìlo 30 % veškeré moravské produkce plátna pro zahranièní trhy. O rok pozdìji zde zahájila provoz první mechanická pøádelna lnu na Moravì.
Prùmyslová revoluce znamenala pøedevším velký nárùst obyvatelstva. Pozoruhodný rozvoj mìsta se projevil i ve výstavbì . Na pøelomu 19. a 20. století vznikala øada honosných veøejných budov a soukromých rezidencí, které projektovali pøední architekti monarchie. Pro svou výstavnost byl Šumperk nazýván "malou Vídní".


Novodobá historie
Po první svìtové válce pøeva¾ující nìmecké obyvatelstvo Šumperka nepøijalo vytvoøení Èeskoslovenské republiky a pøihlásilo se k separatistickému územnímu celku - tzv. Sudetenlandu. Obsazení mìsta èeskoslovenským vojskem 15. prosince 1918 tuto krátkou epizodu ukonèilo. Meziváleèný vývoj mìsta zaznamenal vznik nìkolika nových výrobních odvìtví. Vìtší rozvoj mìsta však utlumila hospodáøská krize, tak¾e konjunktura konce 19. století se nedostavila. Výraznì nìmecký charakter mìsta se zmìnil po druhé svìtové válce, kdy došlo k odsunu drtivé vìtšiny jeho obyvatel, který se proti pøedváleènému stavu zvýšil do roku 1991na témìø dvojnásobek 30 422 tis. Šumperk je sídlem okresního úøadu, který od roku 1960 spravuje také území bývalého okresu Zábøeh a do roku 1995 rovnì¾ okresu Jeseník.
Šumperk, nazývaný jako "brána Jeseníkù", je zároveò významným nástupním centrem do turistickým republiky, Jeseníkù. Jeho urbanistické øešení pøímo láká k posezení v nìkterém z mnoha parkù nebo k procházce po historickém centru, významnì obnoveném po roce 1989, z nìho¾ na návštìvníka dýchne neklid i tichá pohoda nìkolikasetleté historie. Významná turistická centra v jeho blízkosti pak nabídnou program pro Vaši letní i zimní návštìvu.

Karla Adamcová



Komentáøe
Poslední komentáø: 17.03.2012  20:04
 Datum
Jméno
Téma
 17.03.  20:04 venca
 17.03.  16:28 ferbl