Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Klement,
zítra Emílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak se slaví Vánoce v èlenských státech EU

Pøi vánoèních oslavách si ka¾dá èlenská zemì Evropské unie ponechává své tradice. Ne všude toti¾ nadìluje dárky Je¾íšek a nikde nemají na štìdroveèerním stole naše tradièní jídla jako je rybí polévka, sma¾ený kapr, bramborový salát a vánoèní cukroví. Pojïte s námi nahlédnout do vánoèních kuchyní zemí Evropské unie: ka¾dý stát má toti¾ pro vánoèní svátky své osobité dobroty a tradièní recepty, které si mù¾ete sami vyzkoušet.
 
Belgie

Belgické dìti byly vychovány k víøe ve Svatého Mikuláše, tedy Vánoce mìly pøedevším religiózní charakter, ale v souèasnosti se o Vánocích v Belgii objevuje i Santa Klaus svým pùvodem ze Spojených Státù. V døívìjších dobách byly belgické Vánoce pøedevším rodinným religiózním svátkem. Dárky se rozdávaly na Nový rok a dìti vìdìly, ¾e dárky jsou od jejich rodièù a ne od Santa Clause.
Typickým belgickým vánoèním zvykem je, ¾e všichni mladí i staøí po rodinné oslavì 25. prosince jdou odpoledne bruslit na zamrzlé kanály. Další tradicí, která se uchovala pøedevším v malých vesnièkách, je tradice Tøí králù, kdy jsou ve vesnici vybráni tøi dospìlí mu¾i, ti se pøevléknou za Tøi krále a za zpìvu koled obchází všechny domy. Za to jsou odmìòováni drobnými dárky.

Dánsko
Poèátkem adventu se na dveøích domù a v domácnostech objevují první poslové blí¾ících se vánoèních svátkù – adventní vìnce. V zemi Hanse Christiana Andersena se o Vánocích nikdy dárky nešetøilo. Pøipravují se s nìkolikamìsíèním pøedstihem a Dánové dìlají s jejich nákupy velké tajnosti. Podle starého obyèeje toti¾ musí být ka¾dý dárek pro obdarovaného velkým pøekvapením. Lidé v Dánsku vìøí, ¾e èím vìtší pøekvapení, tím š»astnìjší budoucnost je èeká.
V nìkterých oblastech Dánska se dodr¾uje zvyk vítání „vánoèního posla“. Posel zaklepe na dveøe a ka¾dému dá speciální dárek: velikou kytici slamìnek, otep sena, obrovskou krabici nebo poštovní balíèek zabalený alespoò ve dvaceti vrstvách vánoèního papíru. Pøekvapení je skryto uvnitø a obdarovaní se èasto zapotí, ne¾ dárek najdou. Výbìr se øídí vlastnostmi a zvyky pøíjemce. Dárek musí být vtipný a poukazovat na nìkterou ctnost nebo charakterovou vadu obdarovaného.
Ke štìdroveèerní veèeøi se podává husa, kachna, vepøová peèenì s èerveným zelím, teplá šunka, pepøená treska s øedkvièkou a horká rý¾e politá studeným mlékem, pivní a pšenièný chléb a jako dezert sladký rý¾ový nákyp se zapeèenou mandlí. Komu se poštìstí ji najít, dostane speciální dárek Julemand.

Finsko
Ve Finsku rozdává radost bìlovousý dìdeèek Velký Ukko. Poznáte ho pøedevším podle vysoké èervené èepice a laskavého pohledu v jeho moudrých oèích.

Francie
Pro vánoèní svátky ve Francii je typický bíle obleèený Papa Noël. Pøedevším v Paøí¾i, ale také v dalších mìstech, se stále ještì mnohde zachovává zvyk, ¾e po rozdání dárkù dospìlí èlenové rodiny spìchají na veèeøi do dobrých restaurací. Doma zùstávají pouze døíve narození a dìti. Vánoèní veèeøe nezapøe vyhlášenou francouzskou kuchyni a mívá a¾ dvanáct chodù.

Irsko
Irové na Štìdrý veèer dávají do oken svíèky, aby posvítili na cestu Svaté rodinì  a dalším chudým poutníkùm. Po štìdroveèerní veèeøi lidé  na stùl umís»ují chléb a mléko pro Josefa, Marii a malého Je¾íška a dveøe domu zùstávají nedovøené. To vše jako symbol pohostinnosti.

Itálie
V italských mìstech nepanuje štìdroveèerní nálada, jakou známe od nás, proto¾e ulice kypí zdánlivì bì¾ným ¾ivotem. Hlubokým zá¾itkem je však pùlnoèní mše ve Vatikánu v proslulém chrámu sv. Petra. Svátky zaèínají a¾ obìdem na Bo¾í hod po slavném pape¾ovì po¾ehnání Urbi et Orbi. Na slavnostním stole je zpravidla peèené jehnì nebo krocan. Ze sladkostí nechybí datle èi fíky s rùznými náplnìmi a také místní podoba vánoèky nazvaná panettone.
Tradici klasických velebných vánoèních mu¾ù, dìdù a dìdeèkù, známých z vìtšiny státù Evropy v Itálii narušuje jediná ¾ena. Není nikterak pohledná a u¾ vùbec ne mladá. Øíkají jí Befana a dárky roznáší a¾ 7. ledna.

Lucembursko
Schéi Chrëschtdeeg je pozdrav, kterým se lidé zdraví v Lucembursku a dal by se pøelo¾it jako „hezké vánoèní svátky“. Koncem listopadu mù¾ete v ulicích potkat Mikuláše, kterému se v Lucembursku øíká Kleeschen a 6. prosince obdarovává dìti rùznými drobnými dárky. V pøedvánoèním èase se ulice osvìtlují a zdobí svítícími vánoèními stromy, vzduch je cítit horkým koøenìným vínem, speciální polévkou s uzeninou a typickými crepes.
V Lucembursku jsou Vánoce také rodinným a religiózním svátkem (dárky roznáší Je¾íšek a ne Santa Klaus); rodina se schází k typickému zimnímu jídlu, kterým je èerný puding s maèkanými bramborami a jableènou omáèkou.

Nìmecko
Nìmeckem na Štìdrý den prochází Christkind neboli Je¾íšek, ale zejména v severních oblastech obchází tradièní Weihnachtsman, který má zrzavé vousy i vlasy, dlouhý pláš» a kapuci.
Nìmecká vánoèní kuchynì nabízí mnoho pokrmù z ryb (peèená štika, candát na roštu, plnìný kapr,…). Oblíbená je konšelská mísa, a» ji¾ teplá nebo studená, na ní¾ jsou plátky vepøové peèenì, uzeného masa, peèené kachny nebo husy, peèené krùty a kusy smetanových klobás. Nechybí ani tradièní jableèný závin, do kterého se pøidávají i kompotované tøešnì. Lahùdkou na závìr veèeøe je ovocný salát s pøíchutí šampaòského nebo likéru.
Na nìmeckých vánoèních stolech nechybí ani cukroví – zhruba od 18. století se peèe vajeèné cukroví, které má rùzné názvy. Nejèastìji se mu øíká „marcipán chudých“ nebo „Springle“.

Rýnský Spekulantius
700 g hladké a 100 g hrubé mouky, 100 g mouèkového cukru, 200 g másla, 100 g medu, 0,5 dl smetany, 2 ¾loutky, 1 l¾ièky soli, 1 balíèek prášku do peèiva, 1 l¾ièka jemnì umletého perníkového koøení: 24 g skoøice, 4 g høebíèku, 3 g kardamonu, 10 g vanilky, 5 g badyánu.


Dùkladnì umícháme cukr s máslem, postupnì pøidáme ostatní suroviny a koøení a dobøe vypracujeme. Tuhé tìsto vyválíme na tenký plát. Vykrajujeme rùzné vánoèní tvary a upeèeme v mírnì vyhøáté troubì dorù¾ova.

Nizozemsko
Nizozemský Mikuláš se jmenuje Sinterklaas. Dìti vìøí, ¾e k nim pøijí¾dí na parníku ze Španìlska nìkolik dní pøed 5. prosincem. Tato událost odehrávající se v dokách je velkou slavností, kterou díky televiznímu pøenosu mohou sledovat miliony dìtí a jejich rodièù. Sinterklaas pøijí¾dí na koni a je doprovázen dru¾inou. 4. prosince v noci objí¾dí se svým pomocníkem Èerným Petrem støechy domù a do pøipravených bot dìtem komínem posílá drobné dárky.
Ve východní èásti Nizozemska se bìhem Adventu udr¾uje tradice troubení na ruènì vyrobené rohy – midwinter-hoornblazen, co¾ oznamuje pøíchod Je¾íška.

Portugalsko
Portugalci mají svùj svátek zvaný consoda, který se slaví na Štìdrý den ráno. Na stùl prostírají talíøe pro duše mrtvých a servírují jim jídlo. Vìøí, ¾e tento skutek jim v pøíštím roce pøinese štìstí. Oslavy Vánoc jsou spojeny se silným nábo¾enským zalo¾ením Portugalcù.

Rakousko
Rakouské Vánoce zaèínají vlastnì u¾  1. prosince, kdy dìti otevøou první dvíøka  v adventním kalendáøi. V samotné Vídni však pøicházejí Vánoce u¾ 18. listopadu, kdy se otevírají brány prvních adventních trhù. Voní to tam punèem, klobásami, peèenými kaštany a svaøeným vínem. V prvním prosincovém týdnu, kdy se také na adventním vìnci zapaluje první ze ètyø svící, si Rakušané – ostatnì jako další kulturnì spøíznìné národy – opatøují podle prastarého zvyku na svatou Barboru snítky tøešní s nalitými poupaty. V Dolních Rakousech dostává takovou snítku ka¾dý èlen rodiny a dívky vìøí, ¾e èím více jejich barborka kvete, tím døíve se vdají. Adventní vìnce nechybìjí u ¾ádného vchodu do domu nebo bytu. O adventu je také nejvyšší èas na peèení tradièních rakouských vánoèek, štol, proto¾e tyto sladké, vùbec velmi nedietní výtvory, se musejí nechat øádnì ule¾et.
V pøedveèer svatého Mikuláše se v ulicích rakouských mìst i na vesnicích stále ještì ozývá výhru¾né øinèení èertovských øetìzù a dìti po odøíkání básnièky dostanou nadílku. Nejrozšíøenìjším štìdroveèerním pokrmem jsou ryby a drùbe¾ v rozmanitých úpravách. I v rakouských domovech se po veèeøi zapálí svíèky na stromku a rozdávají se dárky.

Øecko
Øekové jsou velice nábo¾ensky zalo¾ený národ a od toho se také odvíjí oslava vánoèních svátkù. Dùle¾itým patronem Øekù je Svatý Mikuláš, který má ochraòovat námoøníky od rozbouøeného moøe.
Na Štìdrý veèer obchází dìti na vesnici všechny domy a zpívají vánoèní koledy – tzv. kalanda. Za to dostávají malé sladké odmìny.
Dárky se rozdávají a¾ 1. ledna, na den sv. Basileje, který je obdobou Santa Clause. Na tento den se koná také slavnost  „obnova vod“, bìhem které se všechny d¾bány na vodu v domì vyprázdní a naplní se svatobasilejskou vodou. Tento rituál je doprovázen obìtí naiadám, bohyním pramenù a fontán. Vánoèní oslavy konèí 6. ledna, kdy knìz smoèí krucifix v moøi  a udìluje po¾ehnání.

Španìlsko
Ve Španìlsku pøicházejí tøi králové, kteøí sice slaví svùj svátek a¾ v lednu, ale nadìlují o Štìdrém dnu. Dìti jim jdou ulicemi v ústrety s rozsvícenými lampiony.

Turróns
250 g mandlí, 250 g jemného cukru krupice, 3 ¾loutky, 1/2 bílku a olej.


Mandle spaøíme, oloupeme, vysušíme, necháme zchladnout a jemnì umeleme. Pøidáme cukr, také rozšlehané ¾loutky a dobøe promícháme. Z poloviny bílku ušleháme tuhý sníh, který pøidáme k mandlové smìsi a opatrnì promícháme. Plech vylo¾íme alobalovou fólií, potøeme olejem, v síle asi 5 mm na ni rozetøeme mandlovou smìs a pøikryjeme dalším alobalem potøeným olejem. Zatí¾íme døevìnou destièkou se záva¾ím a necháme 3 dny v chladu stát. Turróns nakrájíme na 6 cm dlouhé a 5 mm široké prou¾ky.

Švédsko
Ve Švédsku obchází domy staøeèek Jultomten v doprovodu skøítkù a trpaslíkù. K vánoèním tradicím však ve Švédsku patøí více ne¾ kdekoli na svìtì oslava svátku svaté Lucie, která pøipadá na 13. prosinec. Mladé dívky se u¾ od nepamìti oblékaly do bílých splývavých šatù a na hlavu si dávaly vìnec s hoøícími svíèkami. Pøi veèeøi obsluhovaly u stolu své rodièe, aby jim tak vyjádøily dík za jejich pozornost a péèi.

Švédská vánoèní kaše
250 g rý¾e, 1 l¾íce másla, 1 l¾íce cukru, 1 l mléka nebo smetany, 2 dl vody, 1 l¾ièka soli, nastrouhaný muškátový oøíšek, trochu mleté skoøice, 1 spaøená a oloupaná mandle.


Rý¾i dobøe propereme, zalijeme vaøící vodou, pøidáme polovinu uvedeného mno¾ství másla a vaøíme, a¾ se všechna voda vyvaøí. Zalijeme vaøícím mlékem nebo smetanou, osolíme, ochutíme muškátovým oøíškem a uvaøíme hustou kaši, kterou dochutíme zbytkem másla a posypeme skoøicí s cukrem. Podle staré tradice se do vánoèní kaše dává jedna spaøená a oloupaná mandle a kdo ji najde ve svém talíøi, ten se urèitì v pøíštím roce vdá nebo o¾ení.

Zdenka Franková

* * *



Komentáøe
Poslední komentáø: 25.12.2023  17:53
 Datum
Jméno
Téma
 25.12.  17:53 Pøemek
 25.12.  13:58 Vesuviana
 25.12.  10:53 olga janíèková
 25.12.  10:00 Von
 25.12.  03:39 Ivan