|   | 
                      
						  
						   | 
                      
						  
  | 
                      
						  | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						   
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Kdy¾ jsme pøi¹li do Holandska
						my, napodzim roku 1968, tak u¾ byla tato zem èlenem
						EWG, Evropského hospodáøského spoleèenství, které
						vzniklo v roce 1957 z iniciativy Francie, Nìmecka a zemí Beneluxu. Toto spoleèenství si dalo mimo jiné za úkol do roku 1980 roz¹íøit  se o dal¹í
						evropské zemì. Co¾ se také stalo a sdru¾ení se pøejmenovalo
						na Evropskou Unii. Proto¾e bylo Nizozemi spoluiniciátorem
						tohoto spoleèenství a v Nizozemí je u¾ po staletí
						demokratická vláda, skuteènì lidmi zvolená, bylo i
						to samozøejmnì se souhlasem obyvatel. Vláda dìlá
						to, co si vìt¹ina obèanù pøeje. Státní správa má
						jedinou funkci - to jest slou¾it svým obèanùm a
						reprezentovat jejich pøání. ®ádné referendum se
						zde nekonalo, nebylo potøeba. Také jsem v té dobì
						nikdy od kolegù nebo pøátel nesly¹ela jakékoliv námitky
						proti Evropské Unii, nikdy to nebylo pøedmìtem diskusí.
						
						
  | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
                          Na argumenty, které daly podnìt
						k sjednocení Západní Evropy se pro denní starosti nìkdy
						zapomíná. Ohromeni hrùzami druhé svìtové války
						rozhodli se pováleèní evrop¹tí politici k intensivní
						spolupráci, aby udr¾eli mír a demokracii v Evropì.
						"Bojovníci za mír”, v èele se Sovìtským Svazem
						a v¹echny jejích "mírové” èiny rozhodnutí ke
						sjednocení Evropy jen podporovaly.Bez této politické
						integrace zùstávalo také  stále nebezpeèí,
						¾e nìjaký stát zaène pochybovat o právu druhého
						státu na existenci. Mimoto se dají mnohé dne¹ní
						problémy,jako zneèi¹tìní pøírody øe¹it jen
						spoleènì, mezinárodnì. Ekonomické cíle jsou dùle¾ité,
						ale ne dùle¾itìj¹í, ne¾ zaruèení demokratického
						a právního systému v ka¾dé evropské èlenské
						zemi. Vedle individuální svobody a respektování práv
						men¹in, uplatnìní universálních lidských práv,
						zaji¹tìní právní jistoty a rovnoprávnosti pøed
						soudem pro ka¾dého obèana je také uplatnìní volného
						trhu jedním ze základních východisek pro èlenství
						v EU. Jedná se o volný
						trh. Slovo kapitalismus, dnes s takovou oblibou v ÈR
						pou¾ívané, je výmyslem Marxovým. Zde u nás je
						prakticky nesly¹íte.
  | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Nikdy jsem zde také nesly¹ela nìkoho
						vyslovovat obavy, ¾e Nizozemí jako malá zem je nebo
						bude nìjak utlaèováno tìmi velkými, ¾e se jim
						jaksi neubrání. Holanïanùm nechybí sebevìdomí,
						jejich zem prosperuje. Nikdo jim do nièeho nemluví
						pokud se týká jejich dávných zvykù a obyèejù.
						Nikdo jim nezakazuje nosit døeváky, pìstovat kvìtiny
						a zeleninu, vyrábìt sýry, nechat toèit køídla vìtrných
						mlýnù a jíst nové herynky syrové. Viz mùj star¹í
						èlánek. Nikdo nemluví do toho, jak mají vypadat mìsta
						a vesnièky. Pøesto¾e se spisovatel Ludvík Vaculík
						ve svém fejetonu z èervence 2001 v Lidových novinách
						domnívá, ¾e ve vesnièce Øevnice, její¾ námìstí
						s ka¹nou, kostelem a radnicí lyricky popisuje,
						nastanou po vstupu do Unie stra¹livé zmìny a námìstí
						se prý stane pouhou kulisou.  Proto¾e je Unie
						"vedena lidmi, kterým nezále¾í na duchovních,
						estetických a mravních prvcích”. Pøál by si
						organisaci Evropy "decentralisovanou a s cílem, aby
						ka¾dý èlovìk mohl pracovat - a kdo pro lenost
						nechce, aby nemusel”. Tolik tedy Vaculík. Osobnì
						jsem toho názoru, ¾e "lidské právo” je pøedev¹ím
						to ¾e se lidé o takového lenocha odmítnou starat.
						Jestli¾e nìkdo pro lenost pracovat nechce, nemusí.
						Ale nesmí od svých spoluobèanù ¾ádat, aby ho ¾ivili.
						V EU a nebo mimo ni.
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Tisíce turistù pøijí¾dìji ka¾doroènì
						do Holandska obdivovat prastaré pitoreskní vesnièky a
						mìsta, peèlivì udr¾ovaná právì v tom starém dávném
						stylu a sýrový trh v Alkmaaru probíhá, dnes samozøejmnì
						u¾ jen jako turistická atrakce, stejnì jako pøed
						staletími. Identita, o které se tak èasto hovoøí v
						ÈR ve spojení s èlenstvím v Evropské Unii, není v
						nebezpeèí. Identitu, pokud ji tedy opravdu máte, nemù¾ete ztratit. Ani jako
						jedinec, ani jako národ. Stejnì jako èlovìk  nemù¾e ztratit
						páteø, pokud ji má.
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Proto¾e je Evropská Unie dílem èlovìka,
						není tím pádem dílem dokonalým a mocenské zájmy
						hrají navzdory spoleèným východiskùm solidarity a
						spolupráce stále je¹tì urèitou roli. Proti v¹emu
						se dá ale vznést protest, v¹e je transparentní a
						kontrolovatelné. V¹elijaké kritiky na konkretní jednání
						jsou obèas plné noviny, v¹echno se øe¹í otevøenì.
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Ura¾enecké stanovisko nìkterých zemí,
						¾e jednání o pøijetí trvají pøíli¹ dlouho a ¾e
						Unie do v¹eho zasahuje je z pohledu odtud dost smì¹né.
						©panìlsko napøíklad jednalo o vstupu do Unie 8 let.
						Rùzná omezení, která tak rozèilují odpùrce EU v
						èeské kotlinì, byla stejnì tak v platnosti pro jiné
						zemì po jejich vstupu do Unie. Nikdo je nevymý¹lí
						speciálnì pro ÈR.
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Ale teï pozor,  milí pøátelé:
						Proto¾e je zdej¹í spoleènost slo¾ená ze zcela normálních
						lidí, existuje zde samozøejmnì i øada kritikù a i
						odpùrcù Evropské Unie. Pøedev¹ím v poslední dobì.
						Napøíklad Hans van Mierlo, nìkdej¹í nizozemský
						ministr zahranièí a zakladatel liberálnì progresivní
						strany D66, který se rozhodl v roce 1998 z vlastního
						uvá¾ení ukonèit svou politickou kariéru, zveøejnil
						v té dobì i kritiku EU. Vyjádøil obavy, ¾e bude
						politika Evropy øízena jen finanèními toky a bude
						ochuzena o my¹lenky a ideály. Nebyl také spokojen se
						zpùsobem, jakým se v Unii pøijímají rozhodnutí. Pøesto
						vìøil, ¾e zavedením eura se budou obèané víc zajímat
						o evropské zále¾itosti a budou vy¾adovat vìt¹í
						vliv na rozhodování v EU. Podobná kritika, jakou pøednesl
						Van Mierlo, se objevila ji¾ nìkolikrát pøedtím, ov¹em
						vyjádøena  jiným
						zpùsobem.
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Kritika, kterou obèas sly¹ím ve svém
						okolí se týká pøedev¹ím technokracie a byrokracie
						v EU. Prùmìrný obèan jí moc nerozumí a proto je
						jeho odstup od evropských politikù veliký. To
						vyplynulo i z úèasti na posledních volbách do
						Evropského parlamentu. V Nizozemí se jich zùèastnilo
						jen 25.6% volièù, v Nìmecku 58%. Je to tím, ¾e obèané
						sice zvolí poslance Evropského parlamentu, ale o jeho
						èinnosti se dále mnoho nedoví. Nespokojenost s
						nedostateènì demokratickým vedením EU dala v Nizozemí
						v roce 1998 podnìt k zalo¾ení Spolku demokratické
						Evropy (Vereniging Democratisch Europa), který má za cíl
						poukazovat na nedostatek demokracie a rozvinout na toto
						téma veøejnou debatu.
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Pøednosti volného cestování bez hranièních
						kontrol se jeví evropským obèanùm jako velká výhoda.
						Ale v posledních letech se ukázalo, ¾e ¹patnì hlídané
						hranice dovolují pøíliv tisícùm ilegálních
						emigrantù. Po roce 1989 se zde v Nizozemí pohybují
						jednotlivci i celé zloèinecké bandy z Rumunska,
						Ukrajiny , bývalého Sovìtského Svazu  a odjinud. To je
						samozøejmnì pøedmìtem kritiky v¹ech obèanù a v
						podstatì to jde - právem èi neprávem - na úèet
						EU. Mimoto vznikla odstranìním hranic povinnost mít
						legitimaci (pøedlo¾ení dokladù na po¾ádání
						policie), která v Nizozemí a nìkterých jiných státech
						døíve neexistovala. 
						Mìli  cestovní
						pas jen tehdy, pokud chtìli cestovat do zahranièí.
						Rodná èísla, obèanské legitimace  a jiné v èeské
						kotlinì tak obvyklé pi¹kuntálie jsou zde vìcí
						zcela neznámou. 
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Nizozemí pøispívá na EU více, ne¾ napøíklad
						Francie, která je bohat¹í. Nizozemí pøispívá roènì
						na EU 0.7% hrubého národního produktu, tedy stejnou mìrou
						jako na pomoc rozvojovým zemím. Nejvíc kritiky, a
						podle mého názoru oprávnìné, se tedy týká plýtvání
						penìzi obèanù. Rùzné aféry na toto téma se najdou
						èas od èasu v tisku a staèí èlovìka rozhnìvat na
						del¹í dobu. Profitéøi jsou v¹ude. Poslanci jsou víc
						ne¾ dobøe placeni, mají mnoho výhod a neplatí z tìchto
						skoro ¾ádné danì. V roce 1997 ukázala jedna britská
						televisní stanice, jak si létají mnozí poslanci
						Evropského parlamentu do ©trasburku vlastnì jen pro
						denní pøíspìvek (tehdy 500 guldenù!!!). Podepsali
						se na arch s presencí a ihned se zase vraceli domù.
						Bylo zji¹tìno, ¾e se takto chovali i nizozem¹tí èlenové
						socialistických stran a nebo tradièních protestantských
						stran, které mají obhajobu morálních zásad a sociální
						spravedlnosti ve ¹títu. Také jen obyèejní lidé.
						Kritika vedla v poslední dobì k vìt¹í kontrole a k
						opatrnosti pøi vyplácení rùzných pøíspìvkù,
						které se dnes vyplácejí jen po pøedlo¾ení ji¾
						zaplacených úètù a jízdenek.
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Po zavedení spoleèné mìny, Eura, letos v
						lednu se ukázalo, ¾e pøes dlouhé pøípravy a uji¹»ování,
						¾e obyèejný obèan nebude nijak touto novou mìnou
						znevýhodnìn, je opak pravdou.
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Rùzní obchodníci, vlastnì skoro v¹ichni,
						zaokrouhlili své ceny smìrem nahoru, nìkdy máme
						skuteènì dojem, ¾e zùstala stará cena a jen se pøedìlal
						název mìny. Z guldenu na euro. 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  V Nìmecku
						se zaèalo v¹eobecnì øíkat teuro. Drahé euro. Osobnì
						mne pøekvapilo, jak dlouho to na peníze velice citlivým
						Nizozemcùm trvalo, ne¾ zjistili, ¾e je vlastnì v¹echno
						dra¾¹í. ®e jsou elegantnì bráni na hùl. My jsme
						to s man¾elem vìdìli hned první mìsíc. Pøipadalo
						nám, ¾e nám z penì¾enky záhadnì zmizely peníze,
						pøesto¾e jsme vlastnì nic mimoøádného nekupovali.
						Proto¾e teï v¹echno stojí "jen polovinu”, vzniká
						nebezpeèí, ¾e èlovìku pøipadají ceny nízké. Jen¾e i platy a
						pense jsou polovièní. Holandské úøady zøídily
						speciální kanceláø, kam mohou obèané hlásit v¹echny
						do nebe volající pøestupky obchodníkù. Samozøejmnì,
						¾e tito mají rùzné fantastické výmluvy. Sami ov¹em vidíte, ¾e
						pes je zakopán ne v nové mìnì, ale v chování lidí.
						®e Nizozemci ztráty guldenu litovali a litují, je pøedev¹ím
						z toho dùvodu, ¾e to byla jedna z nejstar¹ích mìn v
						Evropì, po celých 600 let. Jen¾e Èechùm zatím
						nehrozí ¾ádné akutní nebezpeèí od této nové mìny.
						Pokud vùbec, pak by na ni pøe¹li - podle informace
						z èeského tisku - a¾ v roce 2010. Pokud vùbec nìkdy.
						
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  Evropská unie dala dodnes Èeské
						republice, která je, jak víte, jen èekatelkou na èlenství,
						na rùzné projekty pøes 32 miliard Kè. Pomoc pro
						lidi, posti¾ené nedávnými zátopami také není
						zanedbatelná. V Haló novinách se ale vyjádøil jeden
						z komunistických poslancù , ¾e prý to jsou peníze
						" na které máme stejnì nárok".  Jakýpak nárok,
						kdy¾ ÈR není vùbec je¹tì èlenem této organisace?
						Neustále lze sly¹et rùzné obavy, strach z toho, co
						by se po vstupu do Evropské Unie stalo s Èeskou
						repubikou. Nemyslím, ¾e by Evropská Unie byla pro ÈR
						nìjakou hrozbou. Naopak. Ale pokud si obèané vstup do
						ní opravdu nebudou pøát, mohou tomu zabránit v
						referendu, které se jistì bude konat.
						
						 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						 Vìra Pokorná 
						 | 
                        | 
                    
                      |   | 
                      
						  
                      
  |   |