Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Xenie,
zítra René.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Šedesát rokù existence mezi ¾ivotem a smrtí...
 
®idovský stát Izrael pro¾ívá u¾ nìkolik dnù velkolepé oslavy svého výroèí. Šedesát rokù existence mezi ¾ivotem a smrtí, šest váleèných konfliktù a dvì intifády - vzpoury kamení. Byly to zvláštní oslavy; provìrka síly a odhodlání ®idù.
 
Americký ¾idovský kosmonaut Garrett Reisman poslal z vesmíru prezidentu Šimonu Peresovi blahopøání k 60. výroèí vzniku státu.
„Z paluby Mezinárodní vesmírné stanice Vám všem chci poslat svá nejlepší pøání k 60. Dni nezávislosti. Pro mì, jako prvního ¾idovského èlena posádky Vesmírné stanice, je tento Den nezávislosti obzvláš» dùle¾itý a jsem velmi hrdý na to, ¾e sebou mám na palubì kopii Deklarace nezávislosti. Kdykoliv se vesmírná stanice nachází nad Státem Izrael, sna¾ím se nalézt okno, a v¾dy mì dojme, kdy vidím dùvìrnì známé obrysy Izraele vynoøující se za horizontem.“
 
Na ¾ádost Rony Ramon, vdovy po izraelském kosmonautu Ilanu Ramonovi, zahynulém v rekatoplánu Columbia, jí prezident Šimon Peres daroval podepsanou kopii Deklarace nezávislosti a prezidentskou vlajku, které pøedala Reismanovi a on vzal tyto vzácné relikvie na palubu vesmírné stanice. Po skonèení sedmitýdenní mise se Reisman vrátí znovu na Zemi v prùbìhu èervna 2008 na palubì STS-124, jen¾ je v poøadí ji¾ tøetí letošní misí amerického raketoplánu STS-124 Discovery.
 
Oslavy mìly i svá dojemná intermezza. O jedno se postarala i Dalia Icik, pøedsedkynì Knessetu, která v závìru svého projevu na ústøedním ceremoniálu izraelského Dne nezávislosti na Herzlovì hoøe v Jeruzalémì mimo jiné øekla:
„Ošer Tuito, osmiletý chlapec, pøišel pøi raketovém útoku na Sderot o nohu, ale stále se smìje... Našim nepøátelùm, lidem teroru, øíkám: dokud budeme mít mezi sebou jednoho Ošera Tuita, nemáte šanci. A také lidem teroru øíkám, ¾e chceme mír pro naše dìti a také chceme mír pro vaše dìti, ale naše dìti umìjí dobøe válèit, pokud je to tøeba... Stát Izrael má neobyèejnì úspìšný pøíbìh. Nestal se nám zázrak. Vybudovali jsme tento ú¾asný podnik našima vlastníma rukama. Jsou bohatší zemì ne¾ Izrael a jistì zemì klidnìjší, jsou vìtší zemì, ale ¾ádná zemì není jako Stát Izrael.“
V Izraeli jsem se setkal se zvláštní slovní høíèkou. Kdy¾ mùj pøítel Tomi Shved slyšel mé pøíjmení, hned zareagoval: "Ošer znamená v hebrejštinì š»astný. Kdybys byl ,ašer´, byl bys bohatý..."
Øekl to s mírným soucitem, ale nechtìl jsem mu vyvracet, ¾e mnohem radìji jsem ,ošer´, ani jsem mu neøekl, ¾e ,ašer´ jsou šekely, tedy peníze, co jsou pro mì jako pono¾ky; stejnì rychle se zašpiní, dají se sice vm¾iku vyprat, ale mají zásadní chybu - škrtí krevní obìh, jako pono¾ky...
 
Na poèátku Izraele byla Balfourova deklarace, vlastnì to byl pouhý dopis z 2. listopadu 1917, který Lord Rothschild pohotovì zveøejnil v jednom z deníkù a mo¾ná neuvá¾ený slib se zmìnil v zásadní dokument, jen¾ v pøekladu znìl:
Drahý Lorde Rothschilde,
Jsem velmi potìšen, ¾e vám mohu sdìlit, v zájmu vlády Jeho Velièenstva, následující prohlášení sympatie s ¾idovskými sionistickými tu¾bami, které byly pøedlo¾eny Kabinetu a schváleny.
"Vláda Jeho Velièenstva pøíznivì pohlí¾í na zøízení národního domova pro ¾idovský lid v Palestinì a vyvine své nejvyšší úsilí k zajištìní této vìci, tím se samozøejmì rozumí, ¾e nebude uèinìno nic, co by mohlo poškodit obèanská a nábo¾enská práva existujících ne¾idovských komunit v Palestinì nebo práva a politický status, kterému se tìší ®idé v kterékoli jiné zemi."
Byl bych vdìèný, kdybyste s tímto prohlášením seznámil Sionistickou federaci.
S úctou Váš, Arthur James Balfour
 
Dopis, resp. deklarace sice zveøejnìna byla, ale nìjaká vìtší odezva ¾ádná. Po vydání tzv. nové Bílé knihy naopak zabránili Britové více ne¾ 300 tisícùm ¾idovských uteèencù vstoupit na území Palestiny a na Kypru pro 50 tisíc z nich vybudovali internaèní tábory. ®idovská teroristická skupina Irgun, kterou zalo¾il ruský ®id Vladimír ®abotinský, se proto rozhodla, ¾e v létì 1946 zaútoèí na jeruzalémský hotel Král David, v nìm¾ sídlil Britský sekretariát a vojenské oddìlení.
 
Èlenové Irgunu se pøevlékli za Araby a pod záminkou dodávky potravin vnesli do podzemí hotelu sedm máselnic, naplnìných výbušninou. Byli sice odhaleni, ale prostøíleli se z hotelu, ani¾ by Britové poznali, ¾e je Král David podminován. Pøi explozi ve 12,45 bylo pak znièeno levé køídlo hotelu, pøi èem¾ zemøelo 90 lidí; ®idù, Arabù i Britù.
Kdy¾ pak byl zmaøen pokus skupiny Mstitelù pod vedením Litevce Avi Kovnera zabít miliony Nìmcù otrávenou vodou z vodovodù, mohlo Valné shromá¾dìní OSN zasednout k úspìšnému hlasování o rozdìlení Palestiny na ¾idovský a arabský stát.
"Tanèili jsme, ale vìdìli, ¾e pøed námi le¾í bitevní pole," øekl Moše Dajan, první dítì ruských ®idù narozené v kibucu Degania - Chrpa, budoucí generál a ministr obrany Izraele.
Jeho dcera Jaël pozdìji napsala: "Otcovy silné ruce mì zvedly z postale a probudily mì. Napùl jsem chápala, co se stalo, vzrušení bylo naka¾livé. Spìchali jsme do spoleèenského sálu uprostøed naší osady. Všichni tam byli, mladí i staøí, tanèili pøi hudbì, objímali se, líbali a plakali radostí, veselí trvalo a¾ do rána, dokud nenastal èas podojit krávy..."
Bøetislav Olšer
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 15.05.2008  23:33
 Datum
Jméno
Téma
 15.05.  23:33 obr Rù¾ence
 15.05.  22:28 Rù¾ena oprava
 15.05.  18:15 Rù¾ena Kde je pravda?