Létání je úžasný zážitek! Strašlivě závidím pilotům a letuškám, že nemají strach. Musí to být bezva, sledovat shora ty nádherné scenérie, které si já obvykle prohlížím až po přistání na fotografiích spolucestujících, protože já celou cestu čumím do blinkacího pytlíku. I kdybych se zvládla někdy podívat dolů, můj obraz by byl stejně zkreslený všemi těmi spolehlivými barbituráty, opiáty a alkoholem, které do sebe musím před letem nacpat. Do letadla mě totiž střízlivou nedostanou! Už ne. Když jsem tak učinila poprvé, rozdrtila jsem si kůstky na všech prstech a do bočních opěrátek jsem navěky vytlačila své otisky. Takže od té doby mají všechny posádky na světě mou fotografii a jakmile mě vidí, běží ke mně s kelímkem plným silného vína.