Smutný osud artefaktů
V Rybné nad Zdobnicí, obci mezi Vamberkem a Žamberkem, byla odcizena bronzová deska o velikosti 51 cm x 52 cm z památníku třiceti obětem první světové války, osazená v roce 1925 u příležitosti sjezdu rodáků. Za 2. světové války byla německými okupanty odstraněna, po ní byla, jak potvrdila starostka obce Marie Valášková, nalezena na šrotišti v nedaleké Javornici a znovu osazena. Je to smutný osud dalšího artefaktu na Rychnovsku, ať to jsou busty, pamětní desky či reliéf.
O těchto zhůvěřilostech na Rychnovsku v širším měřítku víc:
Rychnov nad Kněžnou:
30. října 1918 byl T. G. Masaryk zvolen jeho čestným občanem a Rychnov se tak stal prvním městem u nás, které mu je udělilo. 15. října 1918 se usnesla jednomyslně městská rada doporučit zastupitelstvu, aby byl zvolen za čestného občana,
a 30. října zastupitelstvo tento návrh s nadšením schválilo. Na připomínku jeho návštěvy města 1926 byla umístěna na průčelí obecního úřadu (nyní ZŠ Kolowratská) pamětní deska, ale ta odtud musela zmizet za 2. světové války, pak opět za komunismu a po desce zůstala jen světlá skvrna v omítce.
Teď je na Starém náměstí – na snímku z roku 2005 o Vánocích je před ní odpadkový koš, vlevo směrovka k veřejným WC, kolem desky blikací řetěz a pod ní obrovský nafukovací Santa Klaus.
9. prosince 2002 byl u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou vynesen poslední z rozsudků proti čtyřem pachatelům březnové krádeže busty vynikajícího překladatele Otmara Vaňorného ze symbolického rychnovského Slavína. Samosoudce JUDr. Jiří Fuks hodnotil krádežovou trestnou činnost mladistvého Dušana Gábora (1985), z níž nejzávažnější byla krádež busty, díla zasloužilého umělce Leoše Kubíčka. Byť odsouzený, který měl za sebou už dva soudem uložené tresty a poslední trestné činy spáchal v podmínce, původně avizoval, že vypovídat bude, před samosoudcem odmítl. Soud ho odsoudil k odpracování 400 hodin obecně prospěšných prací, a nebýt toho, že se busta nakonec našla, trest mohl být přísnější. Pro srovnání - plnoletí spolupachatelé tohoto trestného činu Štefan Telvach, Emil Tancoš a Juraj Lacko byli už předtím pravomocně odsouzeni k podmíněným trestům nebo 400 hodinám veřejně prospěšných prací. Pachatelé bustu chtěli nejdříve prodat, aby měli peníze na diskotéku do Králík; to se jim však nepovedlo, ani její prodej ve Sběrných surovinách, a tak putovala z místa na místo, až byla nakonec prodána mimo rychnovský okres za 2 tisíce korun; přitom její hodnotu ocenil soudní znalec na víc než 150 tisíc. Policie uloupenou bustu vypátrala a v červenci 2006 ji pak z rukou ředitele rychnovské policie převzal starosta města Jiří Rokl a nyní je znovu na původním místě.
Deštné v Orlických horách
Na pylonu před Masarykovou chatou na Šerlichu byla busta TGM, dílo Leoše Kubíčka. Poprvé byla odhalena
8. září 1935, za války ji odstranili nacisté (chata se tehdy jmenovala Hitlerbaude) a po ní nebyla nalezena. Leoš Kubíček ji tedy odlil 1949 znovu, ale umístit na sloup ji musel sám se skupinou dělníků a bez jakékoli slávy. Tam vydržela pět let. O její zachování se tehdy zasloužil Josef Synek, nájemce chaty v první polovině 50. let. Ten přemluvil dělníky, kteří bustu odstraňovali, aby nepoškodili ani ji, ani šrouby, jimiž byla upevněna, a potom ji schoval uloženou v pilinách a přikrytou dřevem a uhlím v kůlně blízko polských hranic. Třetí instalace proběhla 9. května 1968, ale busta byla po dvou letech – v době nastupující normalizace, kdy ideologickým tajemníkem rychnovského OV KSČ byl Petr Szymanský - uložena v Okresním muzeu Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.
Její čtvrté odhalení proběhlo slavnostně 7. března 1990 za sněhové vánice.
(Foto: Delegace na jaře 1968 u Leoše Kubíčka)
Kostelec nad Orlicí
O prázdninách 1953 byla stržena socha TGM, dílo Josefa Bílka. Jedno svědectví z roku 2007: Slyšel jsem vyprávět v Osinku, na tom si udělali destrukční cvičení okresní milicionáři a oddaní bolševici, oprátka kolem krku, zapřažená za V3S, sochu strhla a odtáhla. Traduje se, že celá akce byla tajně natočena na 8mm film. Bylo to údajně i vyfoceno, včetně toho, kdo dával oprátku na krk.
Kostelecký akademický malíř Rudolf Černý se ji v roce 1968 snažil s přáteli a Josefem Bílkem obnovit. "Na poradu s Josefem Bílkem, Josefem Kotyzou a myslím s nožířem panem Kaškou, jsme se scházeli na zahradě právě kupovaného 
zdevastovaného domu Rabyšáku. Sochař Josef Bílek již zajistil odlití sochy za 170 tisíc korun – bohužel v 70. letech, době normalizace. Později jsme jednali se sochařem-medailérem Zdeňkem Kolářským – tehdy už sochař Josef Bílek zemřel – s jeho dcerou v Hořicích, ale naše město již ztrácelo zájem a nemělo asi peníze,“ vzpomenul v roce 2007 Rudolf Černý.
České Meziříčí
Na tajně pořízeném snímku z roku 1975 je vidět vzadu na třetím nádvoří rychnovského zámku Masarykova socha, také dílo Josefa Bílka. Tento artefakt – na snímku s kusy hadrů a s hlavou doslova zakuklenou jedním z nich – byla původně v Českém Meziříčí a nyní je tam zpět.
Potštejn
Masarykova busta, dílo Vincence Makovského, mj. tvůrce Komenského pomníku v 
holandském Naardenu a v Betlehemu v USA, byla v odhalena 1938. Pak došlo k jejímu sejmutí a v roce 1968 byla znovu instalována. V sedmdesátých letech bylo nařízeno její odstranění a znovuodhalení se uskutečnilo 1990. 17. prosince 1991 se stala předmětem bombového útoku; nikdy nezjištěný pachatel ji odpálil. 25. srpna 2007 byla ukradena a pachatel nebyl vypátrán. Nahrazena byla dílem Vladimíra Peška z pryskyřice, ale i tato busta byla 23. ledna 2010 ukradena a je tu další replika.
Javornice
Bustu TGM, jednu ze čtyř prezidentových bust, které Leoš Kubíček, rodák ze sousední Slatiny nad Zdobnicí, žijící pak v nedalekém Pěčíně,vytvořil za Masarykova pobytu v Židlochovicích v polovině 20. let. Javornická busta byla
osazena v roce 1938, přes 2. světovou válku byla místními občany zakopána do země, v roce 1945 vykopána a znovu osazena, 1959 odstraněna komunisty, 1968 znovu instalována, 1970 opět komunisty odstraněna a 1989 znovu nainstalována. V noci ze 13. na 14. listopad 2007 byla v ukradena - pachatel či pachatelé si najeli s autem k blízké hřbitovní bráně (zůstaly stopy na sněhu). Nyní je tam její replika z umělé hmoty.
Pěčín
Poprvé byla odhalena Masarykova busta 1936, za 2. světové války byla ukryta na zahradě jejího tvůrce Leoše Kubíčka a
instalována 1945. V listopadové noci roku 1953 ji občané zakopali do Štefkovy březiny, v noci 13. dubna 1968 ji vykopali a na dvoukoláku dopravili k pomníku, kde ji pomocí hrázek, lana a kladky dostali na podstavec. V době normalizace byla tajně sejmuta a odvezena do muzea v Rychnově.
Po pádu komunistického režimu byla obci vrácena a 9. prosince 1989 vyzvednuta na původní místo.
9. prosince 2009, na den a měsíc přesně po 20 letech, byla ukradena.
26. července 2010 byla na Policii ČR oznámena ztráta bronzové pamětní desky Leoši Kubíčkovi z domu č.p.3, v němž tvořil.(Tato deska byla odhalena 18. října 1987 u příležitosti výročí jeho narození.)
11. srpna 2010 byly odcizeny dvě bronzové desky z pomníku padlých v 1. světové válce rozměrech 120 x 60 x 3 cm.Tyto desky byly umístěny na pomník v 1936 spolu s bustou T. G. Masaryka.
Rovněž v tu noc byla značně poškozena pamětní deska malíře Jana Trampoty, ale pachatelům se nepodařilo desku oddělat, protože byli vyrušeni. „Takže nám v Pěčíně možná dnes ještě zbývá pamětní deska 1000 km drah,“ dodal starosta Miroslav Petr.
Slatina nad Zdobicí
Letos na jaře tam byla ukradena pamětní deska ze sousoší, odhaleného 1927. Na něm byla původně pískovcová deska se jmény 32 padlých a pěti nezvěstných místních občanů v 1. světové válce.
Gestapo se o něj zajímalo, domnívalo se totiž, že u příležitosti jeho odhalení byly vydány nějaké letáky nebo brožury s protiněmeckým obsahem. To se nepotvrdilo, ale nařídilo upravit nápis na desce tak, aby byla vynecháno "osvobození vlasti nedočkali" a zůstalo tak jen slovo "padli".
V roce 1950 byla deska se jmény padlých nahrazena bronzovou a zároveň bylo připojeno i jméno četnického strážmistra Františka Janovce, který se stal obětí fašistických okupantů. Replika této desky z umělé hmoty tu je od srpna 2010.
Častolovice
Na jaře 2010 byla ukradena na místním hřbitově z hrobu malíře Antonína Hudečka jeho bronzová busta, dílo Ladislava Beneše. Nyní ji nahradila umělohmotná replika umělcovy busty, kterou podle původního modelu odlil kovolijec Jindřich Janeček.