V březnu na Březňáka
Klub vojenských veteránů BaBiny
V březnu jsme uskutečnili již šesté pokračování akce "V březnu na Březňáka". Nejprve jsme na hřbitově ve Valtírově uctili památku Viktora Cibicha – muže, jenž dal pivu tvář. A po té se krátkou procházkou přesunuli do Velko-Březenského pivovaru, kde během prohlídky a posezení v originální pivovarské restauraci jsme prozkoumali historicky daný význam slova Březňák-tedy světlého ležáku s vyšší stupňovitostí. Potěšilo setkání s emeritní sládkovou paní Janou Rostovou a sladmistrem panem Milanem Zajptem.
Klub vojenských veteránů Babiny občanské sdružení, je zájmovou, otevřenou a nepolitickou organizací, která sdružuje bývalé vojáky Vojenského útvaru 6174 Litoměřice (7. spojovací pluk, 55. spojovací prapor) a další s obdobným vojenským zaměřením v minulosti. Zejména pak vojáky základní vojenské služby, kteří působili v oblasti speciálního radiového průzkumu a vyhodnocování radiové komunikace armád členských států Severoatlantické Aliance (NATO), umístěných v Západním Německu, Francii, Belgii, Holandsku a dalších, v letech končící tzv. studené války
Po vymrzlém návratu do Pivovaru Velké Březno začala docela poutavá přednáška pana ředitele pivovaru, který mluvil z patra, zajímavě a nevyhýbal se ani ožehavým tématům.
"Pivo světlý ležák s extraktem původní mladiny 12 až 14%, vařený dříve v březnu, kdy bylo možno využívat nízkých venkovních teplot a dostatku přírodního ledu" (Ing. Antonín Kratochvíle, Pivovarský kalendář)
Někdo říká - jen nějaké to Velké Březno kousek od Ústí nad Labem. Tudy ale chodily dějiny Evropy. Velké Březno má mnoho společného se zámkem Konopiště a dokonce i s Prahou (kdo nezná Chotkovy sady) a zejména pak (když už jsme u těch vojáků) s První světovou válkou!
Hraběnka Chotková, česká šlechtična (Žofie Marie Josefina Albina z Chotkova a Vojnína), manželka následníka trůnu Františka Ferdinanda d 'Este, byla zavražděna Gavrilo Principem spolu se svým manželem dne 28.června 1914 v Sarajevu, což bylo záminkou k rozpoutání první světové války. Celé své mládí prožila na rodinném zámku ve Velkém Březně, vdávala se v Zákupech.
Trochu povídání s panem Milanem Zajptem o vynikajícném pivu
Výrobky Pivovaru Velké Březno dělí na tři skupiny:
desítka – pivo zvané dešťovka (já bych ještě přidal, že je to pivo silně diuretické, slušně mezi námi řečeno)
dvanáctka – pivo zvané plnotučné, dvouvaječné, atd. (cizincům se to obtížně vysvětluje, Čech to pochopí)
čtrnáctka – pivo zvané chytré, vynikající a vysokojakostní pivo (po pěti pivech může každý bez problémů dělat jakéhokoliv ministra v naší vládě nebo alespoň trenéra české fotbalové representace nebo něco úplně jiného)
Pár lidí se ptá stále na to samé
Je v sudech s pivem o pár litru piva více? Bejvalo ve starých hliníkových, které se narážely a trocha piva vždy utekla. U KEG sudů je uvnitř trubka, která vede až ke dnu a k uniku piva nedochází. Na vedlejším obrázku máte rozpůlený sud, kde je to všechno názorně vidět.
Proč se zpívá pijme pivo s bobkem, jezme bedrník?
Byla to pověra, ochrana proti ranám morovým. Proč se říká, že když dozrávají švestky, je zhoršená kvalita piva? V dobách kdy dozrává švestka na konci léta, tak se také rozmáhají na medovici (tu sbírají včely) různé spory a ty se drží ve vzduchu a s tím se dostávaly do prostor, kde se vyrábělo (chladilo) pivo. Dnes jsou to řízené a uzavřené prostory.
nezaměnitelná postava ředitele tohoto bohulibého zařízení
Pivo se dříve chladilo pouze ledem, proto také vždycky poblíže pivovaru byl rybník. Led se v zimě nasekal a uložil do sklepů, kde vydržel do další zimy. Velkobřezenský pivovar rybník nemá, ale podél levobřežní komunikace břehu Labe byly tzv. okénka, malé nádrže, do kterých se napustila voda z Labe a nechala se zmrznout.
Taky byla zmínka o pivovici – je to pálenka z piva. Nalévají ji v Pivní galerii v Holešovicích. Pálenka výborná, se slabou chutí po sladu a chmelu, ovšem prý velice nebezpečná, říkal Milan a má s tím dost neblahé osobní zkušenosti.
jedinečná láhev toto vzácného nápoje
Dostali jsme rovněž školení o točení piva, někteří si ho šli natočit sami, .Milan je bedlivě pozoroval. Pivo se zásadně točí do čistého vypláchnutého skla, je-li sklo suché, pivo se zavírá a bublinkuje po stěnách a pěna velice rychle mizí. To bych dokonce i pochopil. Nejdříve sklo kolmo, udělat malý základ a pak teprve pivo točit šikmo po stěně. Pivo se zásadně točí najednou a nejdéle během čtyř vteřin musí být hotové
S Milanem se vůbec člověk těžko dohaduje, je jeden z mála oficiálních degustérů piva u nás. Přijde do hospody, dá si pivo, napije se, nechá nedopité na stole a odchází Když začne obsluha povykovat cosi o placení, tak prohlásí:„Tuto žlutou tekutinu nevalné chuti nepovažuji za pivo“.
sponzor Richard a ředitel u obrazu Zipicha
Obraz pana Cibicha (nebo Zippicha) maloval jeden ústecký malíř za jeden soudek piva. Obraz je dělán jenom podle tácku, což se mi zdá jako dobré umělecké dílo. Někdy před lety obraz předal, ale úpěl, že soudek je málo, že jenom rám ho stál víc. Ovšem obchod je obchod a když si dva plácnou... Že holt jeden byl v rozverné náladě po vypití pár kousků špičkového piva a druhý toho využil...
O pivu
Sladování je proces přeměny ječmene na slad, který je obohacen o enzymy (jednoduché či složené bílkoviny, které urychlují chemické přeměny v živých buňkách, či soustavách buněk) a extrakt.
1. Máčení ječmene, které spočívá v řízeném zvýšením obsahu vody z cca. 15% na 48%, které trvá asi 3 dny, a jeho hlavním cílem je inicializace klíčení.
2. Klíčení ječmene, při němž dochází k aktivaci (syntéze) širokého spektra enzymů. Provádí se asi 10 - 15 cm tlustých a během klíčení se několikrát převrací. Klíčení trvá tak dlouho, až střelka dosahuje 3/4 délky zrna.).
3. Sušení sladu, kde dochází ke snížení obsahu vody pod 2%, za inaktivace enzymů a následně i zastavení všech vegetačních procesů, zejména pak klíčení
Výroba piva začíná na varně, kde se rozemletý slad mísí s vodou ve varních nádobách a vlivem teplotních pochodů jsou ze sladu do roztoku uvolňovány zkvasitelné cukry. Tomuto procesu se říká rmutování.
Poté je celé dílo přečerpáno na scezovací káď, kde jsou ze vzniklého roztoku odděleny pevné částice sladového šrotu (mláto). Čirý roztok zvaný sladina je povařen 90-120 min. s chmelem na mladinové pánvi.
Po ukončení chmelovaru získáme základní roztok pro výrobu piva, který se jmenuje mladina. Horká mladina je zchlazena deskovým chladičem na zákvasnou teplotu a poté zakvašena pivovarskými kvasnicemi
Hlavní kvašení probíhá při tradiční klasické technologii v otevřených kvasných kádích, které jsou vybaveny chlazením pro regulaci teploty během kvašení. Celková doba hlavního kvašení je 7 - 10 dní.
Po prokvašení mladiny na požadovaný stupeň, je mladé pivo zchlazeno a sesudováno do ležáckého sklepa, kde zraje v uzavřených ležáckých tancích 35 - 55 dní podle druhu piva. Během zrání se z piva vysráží kalící částice, pivo se nasytí oxidem uhličitým a proběhnou důležité pochody ovlivňující výsledný senzorický (chuťový) charakter piva. Po ukončení zrání je pivo před stáčením filtrováno, případně stabilizováno (u piva s delší trvanlivostí), pasterováno a poté stáčeno do obalů.
A protože nejen pivem živ je člověk, tak se podávalo při ochutnávce toho nefiltrovaného piva malé občerstvení, velice chutné. Když si to namažete na bílou veku, tak to nemá chybu.
Chlebíčková pivovarská pomazánka „alá Březňák“
Sýr EIDAM 45% - strouhaný 40dkg
Sýr NIVA – dobře uzrálá 30dkg
Šunka - jemně krájená 40dkg
Okurky – menší kostičky 15dkg
Cibule – menší kousky
Feferony (beraní rohy) 5ks
Majonéza 35dkg
POZOR: žádné koření - chuť se tvoří pomocí feferonek, cibule a okurek.
František Bouška