Miroslav Sígl
Události – pravdy – zrady – nadějí
1967 - 1971
Základem knihy je původní dobově nazývaná „magnetka“ (110 stránek), která vyšla pod názvem Na vlně 490 metrů bezprostředně po listopadových událostech 1989 ve vydavatelství Naše vojsko v červnu 1990 v neuvěřitelném nákladu 140 000 výtisků a ve slovenštině 80 000 výtisků. Byla jednou z prvních, které líčily události osudového roku 1968 a zejména přepadení naší republiky v srpnu 1968. V té době sehrál svou významnou úlohu Svobodný vysílač, narychlo instalovaný v hloubětínském podniku Tesla, kde se vyráběly rozhlasové vysílače, a v němž televizní redaktor Miroslav Sígl zorganizoval rozhlasové vysílání, když televizní obrazovky potemněly.
Knížka se stala součástí mnoha knihoven, nechybí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, jehož autoři se na ni často odvolávají a citují ve svých původních dílech. Mnohokrát za tu dobu bylo autorovi naznačeno, aby přistoupil k jejímu novému vydání. Čtyřicáté výročí událostí let 1967-1971 oživilo vše dějinné a osudové, vynořila se znovu pobídka, nedat zapomenout na Svobodný vysílač, který se pravidelně ozýval s heslem Jsme s vámi, buďte s námi! v srpnových dnech 1968. Autora to přimělo vrátit se k bohatým archivním záznamům, dopisům a dokumentům z minulých let, aktuálně je doplnit, přičemž základní data zůstávají ve své autentické a chronologické podobě tak, jak k dějinným událostem docházelo, odpovídají tehdejším reáliím, na nichž nebylo nutné cokoliv měnit.
Hrdinná epopej, vylíčená na stránkách této knížky, má v sobě mimořádně silnou vypovídací hodnotu. Dokonce titul původní knížky nezmizel ani z internetových stránek, kde ji hledají současní zájemci, protože v antikvariátech není k sehnání. Ve vzpomenutém Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR mají od autora bohatou dokumentaci z těch dnů, obsahující na tisíc historických podkladů, které tam odevzdal již v roce 1993 a jejich děkovný dopis patří v jeho archívu k nejvzácnějším.
Při své práci měl novinář a spisovatel Miroslav Sígl možnost setkat se s množstvím obětavých, odhodlaných a poctivých lidí, ale také s těmi, kteří neunesli tíhu totalitních let. Je rád, že ještě ve svých 82 letech mohl přispět ke vzpomínkám a svědectvím, o jaké byl v posledních letech žádán bezpočtem mladých posluchačů vysokých škol a jejich společenskovědních fakult. Prožil Masarykovu první republiku, okupaci fašistů i totalitní vládu komunistů. Je vděčný všem, kteří se zasloužili o znovunabytí svobody v naší zemi.
MIROSLAV SÍGL
(*25. září 1926 v Obříství, bývalý okres Mělník), novinář a spisovatel.
V době nacistické okupace organizoval ilegální seskupení Masarykova kulturní generace a hned po válce se stal redaktorem Mladé fronty. V roce 1957 spoluzakládal týdeník Hospodářské noviny a vedl několik tvůrčích týmů v Televizních novinách. Hned zkraje padesátých let byl zbaven novinářského působení, dva roky z toho byl ve vojenské základní službě, stejně tak po roce 1968 byl existenčně postižen, zejména proto, že po aktivním zapojení do událostí „Pražského jara“ řídil v srpnu 1968 rozhlasové vysílání v tzv. Svobodném vysílači Jsme s vámi, buďte s námi! Ten sloužil především státním a stranickým orgánům v období XIV. Mimořádného sjezdu KSČ a následujícím událostem do doby, než se vrátili internovaní a poražení čs. představitelé z Moskvy.
V letech 1971–88 pracoval jako řadový referent v Ústavu technického rozvoje a informací v Praze, za rozšiřování samizdatových Lidových novin byl vyslýchán StB a propuštěn ze zaměstnání.
V listopadových událostech stál u zrodu Syndikátu českých novinářů a Klubu novinářů Pražského jara ´68, kde řídil Mediažurnál a tiskový zpravodaj. Byl rovněž spoluzakladatelem Společnosti vědeckotechnických parků, později Asociace inovačního podnikání, kde rovněž vedl deset let odborný časopis. Ve své rodné obci byl několik let kronikářem do doby, kdy v srpnu 2002 přišel zde o svůj rodný dům.
Je členem Masarykova demokratického hnutí (členem redakční rady periodika ČAS), Masarykovy společnosti, Společnosti Viktora Dyka, Syndikátu novinářů ČR, Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu, dále členem FITES (Svaz filmových a televizních tvůrců).
Z jeho literární a odborné tvorby (od 12ti let přispěvatel dětských časopisů, účastník básnických soutěží), autor vysokoškolské učebnice Žurnalistika – Organizace redakční práce (Svaz čs. novinářů, 1966), Slovník nové soustavy řízení (ČTK, 1966), Na vlně 490 metrů (Magnet-Press, 1990), Ze šuplíku (básně, 1990), Baťova průmyslová demokracie (editor, 1990), Byli jsme při tom (účast na sborníku,1993), Generace 45 (spolu s Jaromírem Hořcem, Riopress 1997), Co jsem měl na srdci (básně, 1997), Mělnický Pegas (sborníky vítězných prací, 1997), Pegasí poetník (sborníky, účast 1998-2008), Etudy z domova (básně, 1999), Svému městu a kraji (redakce a účast na sborníku, 1999), Osobnosti a osudy obce (odměněno v celostátní soutěži autorů literatury faktu Miroslava Ivanova, 2000), Opustíš-li mne, nezahynu (k 70. výročí úmrtí Viktora Dyka, 2001), Ach, kdyby… – básně, 2001), sborník Podbezdězský buditel (2002), dramatické pásmo Máchovské preludium (2002), U nás doma (ročenky 1996 – 2002), Souznění (účast na sborníku, 2002), Kam jste se poděli (editor sborníku předčasně zemřelých autorů, 2003), Co víme o smrti – populárně naučná encyklopedie (2006), Kdo byl a je kdo: Mělnicko-Kralupsko-Neratovicko (Libri, 2006), Almanach českých novinářů 1989–2008 (Libri Praha 2008).