18. duben - Mezinárodní den památek

Připomeňte si Mezinárodní den památek 2025 pěkným výletem. Mezinárodní den památek připadá každoročně na 18. dubna a vyhlášen byl v roce 1982 organizacemi UNESCO a odborem OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

17. duben - Světový den hemofilie

17. dubna se celý svět zahaluje do červené, aby si připomněl Světový den hemofilie. Každý rok se v tento den zvyšuje ve všech zemích povědomí o hemofilii i von Willebrandově chorobě a dalších poruchách krevního srážení. Celosvětově je to stále více než 70 % procent lidí trpících poruchou krevního srážení, kteří nemají přístup léčbě.

14. duben Světový den monitoringu diabetu

Na 14. dubna vyhlásila Mezinárodní federace diabetu (IDF) Světový den monitoringu diabetu. Mezinárodní den minitoringu diabetu vznikl s myšlenkou na zlepšení životních podmínek pro lidi s tímto onemocněním. A není jich málo. Jen v České republice žije s diabetem bezmála milion diabetiků. Odborníci navíc předpokládají, že zhruba u čtvrt milionu lidí cukrovka není léčena, protože o ní neví.

11. dubna 1792 byla sestrojena gilotina

Gilotina ukončila například život francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho ženy Marie Antoinetty. Oblíbenost tohoto popravčího nástroje ale sahá daleko do historie.

Gilotinu vynalezl francouzský lékař doktor J. I. Guillotin. Sestrojil ji s dr. Louisem právě 11. dubna 1792. Tento popravčí nástroj se však používal na podobném principu již v daleké minulosti a ve více zemích Evorpy.

Tento popravčí nástroj zprvu nazývali jako louison. Až později se začal nazývat gilotinou. Poprava gilotinou nebo mečem se je "stětí". Pro svou spolehlivost, nízkou chybovost a hlavně rychlost byla poprava gilotinou považována za mnohem humánnější způsob usmrcení odsouzeného než třeba právě stětí mečem.

Někde se uvádí, že právě konstruktér gilotiny byl odpůrcem trestu smrti. Předpokládal, že právě tento způsob popravy povede ke zrušení trestu smrti.

7. duben - Mezinárodní den zdraví

Světový den zdraví je globálním dnem zvyšování povědomí o zdraví, který se od roku 1950 každoročně slaví pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) a dalších spřízněných organizací. WHO každoročně volí jedno téma, které se pro příslušný rok stane celosvětovým. Letos se stává prioritou zamezení zbytečných úmrtí matek a dětí v souvislosti s těhotenstvím a porodem.

V aktuální době přichází ročně o život téměř 300 000 žen v důsledku těhotenství či porodu, během prvního měsíce života zemře více než dva milióny novorozenců, přibližně dva další milióny dětí se narodí mrtvé. Propočítáno, jedná se o jedno úmrtí každých 7 sekund!

Cílem celosvětové kampaně je zvýšit povědomí o potřebách matek i dětí během těhotenství, v souvislosti s porodem a v čase těsně souvisejícím. Cílem je i zvýšení informovanosti rodičů, zdravotnických pracovníků, odborné i laické veřejnosti a rovněž politiků, kteří rozhodují o podmínkách, které mohou mít vliv na ochranu a podporu zdraví matek, dětí i celých rodin.

Vysoká úmrtnost, chudoba, nedostatečná výživa, nedostupnost pitné vody, nedostupnost preventivní péče typu očkování, ale i nerovnoměrná dostupnost lékařské péče nebo finanční nedostupnost léčby, a, bohužel, často i jen prostá neinformovanost, nedostatek znalostí pečujících a zodpovědných osob stojí za většinou zcela zbytečných úmrtí.

4. duben - Mezinárodní den mrkve

Mezinárodní den mrkve se slaví každý rok 4. dubna a je celosvětově vrcholem oslav všech milovníků mrkve. 4. duben je tak dnem, kdy jsou pořádány mrkvové párty, oslavy a happeningy.

Mezinárodní den mrkve je oslavou této oblíbené zeleniny a nabízí různé způsoby, jak ji oslavit. Tradiční oslava zahrnuje přípravu mrkvových jídel a nápojů, jako jsou jednohubky, dorty, saláty a džusy s mrkvovou šťávou. Lidé mohou také nosit speciální kostýmy ve tvaru mrkve nebo se alespoň obléknout do oranžové barvy a sdílet své fotografie na sociálních sítích. Inspiraci na recepty z mrkve určitě najdete na mnohých webových stránkách.

4. duben - Mezinárodní den proti nášlapným minám

Vyhlásila jej OSN. Nášlapné miny jsou vyrobeny tak, aby svou oběť nezabily, nýbrž doživotně zmrzačily. Takovéto miny, jsou-li používány v boji, plní ještě další zlou službu. Spolubojovníci se o raněného druha většinou snaží postarat, čímž se zpomaluje tempo postupu, musí se zorganizovat přesun z bojiště k lékaři, léčba stojí mnohem víc peněz než pohřeb.

Nášlapné miny ve své kruté službě pokračují i po skončení války a mrzačí nevinné oběti. Zřejmě kvůli této mnohonásobné zákeřnosti a nelidskosti nášlapných min vyhlásilo OSN den boje proti nim.

3. duben - Světový den vodních živočichů

Tento den je vyhlášen od roku 2020. Vyhlásili jej lidé z Animal Law Clinic na Lewis & Clark Law School (Portland, Oregon, USA), kteří chtěli upozornit na význam vodních živočichů pro naše společnosti a ekosystémy.

Vodní živočichové, kteří jsou široce využívání různými způsoby po celém světě, jsou často ohroženi v důsledku spojitostí, které mají lidé se zvířaty, nebo nepřímo prostřednictvím narušení jejich stanovišť. Kromě ryb zahrnuje i řadu dalších vodních živočichů, jako jsou měkkýši, korýši, vodní ptáci, hvězdice, korály, vodní hmyz a další.

Myšlenkou vyhlášení tohoto dne je zvýšení celosvětového povědomí, aby se lidé na celém světě spojili a vytvořili zásady, zákony, vzdělávání a dosah, které pomohou chránit tyto živočichy. Těmi jsou zejména znečištění světových vod plastovým odpadem, zatížení populací živočichů nadměrným rybolovem nebo třeba problémy souvísející se změnami klimatu.

2. duben - Mezinárodní den dětské knihy

Dne 2. dubna 1805 se narodil dánský spisovatel, pohádkář Hans Christian Andersen. Roku 1967 byl den výročí jeho narození prohlášen za Mezinárodní den dětské knihy Mezinárodním sdružením pro dětskou knihu (IBBY). V mnoha knihovnách napříč republikou se konají nejrůznější akce a soutěže pro děti...

1. duben - Apríl

Den, kdy si lidé provádějí různé legrácky, a někdy i zlomyslné kousky, jistě zná každý. Mezi významnými dny měsíce dubna je to jeden ze tří dnů s nejdelší historií - jeho počátky sahají až do 16. století! První písemná zmínka o tomto dni na českém území pochází z roku 1690.

Mezinárodní den ptactva

Tento den byla roku 1906 podepsána Konvence o ochraně užitného ptactva. Od té doby se na výročí podpisu smlouvy slaví Mezinárodní den ptactva. V rámci oslav pořádají zainteresované organizace různé akce - vzdělávací přednášky, soutěže pro děti, naučné stezky a například některé zoologické zahrady nabízí v tento den vstup zdarma všem lidem s ptačím příjmením.

31. března 1889 byla postavena Eiffelova věž v Paříži

V roce 1889 byla Paříž středem vesmíru. Toho roku se totiž v metropoli nad Seinou konala Světová výstava. Eiffelova věž se stala ústřední dominantou celé výstavy. Do doby vzniku Eiffelovky byl fenomén věže spíše spojován s vojenskými nebo průmyslovými zájmy, Eiffel však formou ocelové konstrukce změnil dosavadní uvažování o výškových konstrukcích.

Vlajka na věži zavlála díky úsilí 250 dělníků na vrcholu stavby ve 312 metrech 31. března 1889. více na: www.archiweb.cz

28. března - Český den učitelů

Svůj svátek slaví čeští a slovenští učitelé a učitelky na výročí narození Jana Amose Komenského už od roku 1955. Termín, ve kterém se tento den slaví ve světě, se v různých zemích liší, často je to na výročí významných místních pedagogů a pedagožek, nebo mezníků pedagogiky.

České a slovenské školy tak často pořádají v tomto období různé akce věnované Komenského životu a jeho tvorbě včetně vyhlášení výsledků ankety Zlatý Ámos o nejoblíbenějšího učitele nebo učitelky.

A přesto, že toto povolání patřilo v minulosti hlavně mužům, v současnosti je paradoxně v učitelských sborech převaha žen.

27. březen - Mezinárodní den divadla

Tento den byl vyhlášen organizací UNESCO v den výročí otevření pařížského Divadla národů v roce 1957.

Slaví se od roku 1961 z rozhodnutí International Theatre Institute (Mezinárodního divadelního ústav, založen v Praze roku 1948). K tomuto dni patří i každoroční Mezinárodní poselství, jehož autorem je vždy respektovaná divadelní osobnost. Autorem jednoho z poselství byl i náš bývalý prezident Václav Havel.

Lenka
26. březen - Světový den boje proti epilepsii

Podle statistik trpí v České republice epilepsií až 100 tisím lidí.
Možná jste se s tím už také setkali: nelogické nebo žádné odpovědi na vaše otázky, nestandardní chování jako by byl člověk zničehonic "duchem nepřítomný" - a pak možné upadnutí do bezvědomí a křeče celého těla, doprovázené chropěním a vylučováním pěny z úst nebo dokonce i zvracením.

Epileptický záchvat trvá několik minut a ne každý se projevuje stejně. EPILEPSIE je totiž onemocnění mozku, kdy neurony vydávají do těla nesprávné signály - a to pak různým způsobem reaguje.

Víte, jak do příjezdu lékaře postupovat při epileptickém záchvatu?
Pravidlo č.1 - Zachovejte klid, hlavně žádnou paniku!
- ZAVOLEJTE 155 - Rychlou záchrannou službu
- Odstraňte předměty, které by mohly způsobit poranění
- Upadá-li člověk s epileptickým záchvatem do bezvědomí, pomozte mu bezpečně dolehnout na zem. Pokud je to možné, vložte pod něj deku nebo jinou podložku.
- Nebraňte průběhu záchvatu, pouze kontrolujete, zda člověk postižený záchvatem pravidelně dýchá
- Zakloňte dotyčnému hlavu, aby mu nezapadl jazyk
- Pokud postižený zvrací, otočte jej na bok, pak zpět na záda. Neustále kontrolujte dech.
- Na dotyčného nelehejte.

23. březen - Světový den meteorologie

Tento den byl vyhlášen jako připomínka dne 23. března roku 1950, kdy vzniklo WMO - Světová meteorologická organizace.

Československo bylo v té době jedním ze zakládajících členů. Právě tato organizace se stává zvláštním odborem Organizace spojených národů pro oblast meteorologie, hydrologie a další související fyzikální vědy.

Tento den bychom mohli pro laickou veřejnost nazvat Světovým dnem počasí, neboť právě meteorologie se počasím zabývá, neboť ovlivňuje náš každodenní život a jsme na něm závislí. Toto uvědomění bylo velmi významné neboť v současnosti lze více či méně počasí předpovídat a díky tomu zachránit mnoho lidí před významnými katastrofami či prostě lze zjistit jestli je možné jet např. na výlet.

Sledování počasí má velký význam i pro národní hospodářství a to konkrétně sektory zemědělství, vodní hospodářství, dopravu či energetickou oblast.