Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Judita,
zítra David.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

600. výroèí upálení Mistra Jana Husa


Rok 2015 je rokem národních oslav k 600. výroèí upálení Mistra Jana Husa


600. výroèí Mistra Jana Husa si nepøipomínáme jen 6. èervence jako ka¾dý rok, ale po celý tento rok, a to na mnoha místech a nejrùznìjšími zpùsoby. Nebudou ho pøipomínat jen v Církvi èeskoslovenské husitské, jak bývá té¾ zvykem, ale tento rok se zapojí témìø všechny církve, média, ale i nejrùznìjší instituce – muzea, knihovny, obce, mìsta, kraje, stát i obèanské spolky. Vznikají nové výstavy, vychází nové publikace, uskuteèní se nìkolik konferencí, probìhne øada koncertù, budou zveøejnìna nová díla – hudební i výtvarná…


Mistr Jan Hus, a» ji¾ jakkoliv, rezonuje v mnohých srdcích, a to nejen v naší zemi, ale i v zahranièí.


Mistr Jan Hus svìtovì proslulý èeský teolog, kazatel a støedovìký církevní reformátor, jeho¾ uèení dalo vzniknout husitskému hnutí a stálo na poèátku reformy tehdejší církve.


V roce 1999 jej tehdejší pape¾ Jan Pavel II. uznal významným církevním reformátorem. Výroèí dne, kdy byl za své názory a svou víru upálen, 6. èervenec, je dnes státní svátkem.


Dodnes je pova¾ován za jednoho z nejvìtších a nejvýznamnìjších Èechù historie. V roce 2005 se Mistr Jan Hus umístil na sedmém místì v anketì
Nejvìtší Èech.


Datum narození Jana Husa není pøesnì známo. Historikové se o datum narození pøou, v rùzných publikacích se uvádí rùzná data z období let 1369 – 1371. Místo známé je: narodil se v Husinci u Prachatic v nepøíliš majetné rodinì. Hus se sám o sobì zmiòuje k roku 1414 v „Kní¾kách proti knìzi kuchmistrovi“, ¾e mu ještì není padesát let …


Husùv otec se nejspíše jmenoval Michal, o matce víme od samotného Husa, ¾e
„matka má mì uèila øiekati: Amen, tak bóh daj.“


Z prosby Husovy pøed smrtí, aby mistr Martin dal syny jeho bratra na øemeslo, mù¾eme usuzovat, ¾e Hus mìl nejménì jednoho bratra, který mìl alespoò dva syny.


Ve dvaceti letech pøišel jako chudý mládenec do Prahy. Na studiích sice podle specializovaných historikù nepatøil k nejnadanìjším ¾ákùm, nicménì jeho hou¾evnatost byla hodna ocenìní. Roku 1393 se stal bakaláøem.


Hus se nespokojil s tímto výsledkem, zùstal èlenem univerzity a smìøoval k vyšším stupòùm akademických hodností. O dva roky pozdìji se stal mistrem svobodných umìní (ekvivalent k titulu doktor práv nebo medicíny) a tøi roky poté (1398) profesorem. V hlavním mìstì království se nazýval nejprve „Janem z Husince“ a teprve pozdìji psal své jméno ve tvaru „Jan Hus“.


Vliv Bible a Viklefových názorù na Jana Husa


Hus, který bìhem vysokoškolských studií získal pøístup k tehdy obtí¾nì dostupnému textu Bible, pøepracoval na základì ètení Písma celý svùj dosavadní hodnotový systém. Jeho ¾ivotní dráha razantnì zmìnila smìr.


Zcela pøirozenì pak Hus patøil i k tìm akademickým osobnostem osloveným spisy, jejich¾ autorem byl anglický uèenec John Viklef/Wycliff (asi 1324–1384). Rovnì¾ Viklef prosazoval Bibli jako jediný pramen køes»anské víry. Viklef byl dokonce autorem prvního pøekladu Bible do angliètiny.


Øímskokatolickou církev kritizoval za její morální a protikøes»anské jednání, za co¾ byl prohlášen za kacíøe. Jan Hus, který od roku 1402 pravidelnì kázával v pra¾ské Betlémské kapli, vyu¾íval Viklefových myšlenek pøi kázáních, obhajoval je v diskusích a dále s nimi pracoval. Právì v Betlémské kapli, urèené u¾ pøi jejím otevøení (1391) k výhradnì èeským kázáním (kaple byla schopna pojmout cca 3.000 posluchaèù!), a která se za Husa stala centrem lidového hnutí, si Hus vybudoval pozici uznávaného kazatele. Posluchaèe si získával pøedevším svým poctivým a nebojácným kázáním proti zka¾enosti církevní hierarchie, její¾ reformu prosazoval. Postupem let navíc opouštìl dobové kazatelské nešvary a zdùrazòoval, ¾e úèelem kázání není posluchaèe bavit nebo jim podkuøovat, ale porozumìním Písma je pøiblí¾it k Bohu.


Pronikání Viklefových protikatolických názorù do Èech – na èem¾ se v rámci své univerzitní i kazatelské èinnosti podílel rovnì¾ Hus – však ohro¾ovalo vìrouèný monopol øímskokatolické církve, tak¾e bylo pouze otázkou èasu, kdy se církev proti kolportá¾i Viklefových myšlenek ohradí.

 

na obr. John Viklef

Kdy¾ byly Viklefovy myšlenky v letech 1406, 1408, 1409 a dalších opakovanì prohlášeny za kacíøské i v Èeských zemích, Hus a jeho pøítel Jeroným Pra¾ský (asi 1378–1416) byli jedni z mála, kdo Viklefovy spisy obhajovali a i pøes znaèné riziko doporuèovali jejich studium všem lidem správnì naklonìným pravdì. V dalších letech Hus své výzvy k oèištìní církve dále stupòoval a sporných bodù pøibývalo, tak¾e se jeho konflikt s pøedstaviteli øímskokatolické církve dále prohluboval.

 


Jeroným Pra¾ský, Balzer, mìdiryt, 1782


Betlémská kaple


Proto¾e hlasy obhajující Viklefovo uèení v Èeských zemích neutichaly, vydal pape¾ Alexandr V. koncem roku 1409 zvláštní bulu, v ní¾ varoval pøed liknavostí pøi potírání kacíøství v Èechách i na Moravì a souèasnì zakázal veškerá kázání na soukromých místech. Tímto zákazem pape¾ vyhovìl pøání arcibiskupa Zbyòka Zajíce z Hazmburka vypoøádat se s viklefovským hnutím centralizovaným v pra¾ské Betlémské kapli a s jeho hlavním pøedstavitelem Janem Husem. Samotný text buly se do Prahy dostal teprve v bøeznu roku 1410. Krátce nato však ji¾ Hus pøedstoupil pøed své posluchaèe v Betlémské kapli, kde je informoval o svém zámìru podat církevním autoritám odvolání.


Vìdìli jste, ¾e Betlémská kaple je stará jen 60 let ?


Vìtšina Pra¾anù netuší, ¾e staøe se tváøící kaple, o ní¾ mnozí pøedpokládají, ¾e v ní kázal Mistr Jan Hus, je vlastnì jen replikou pùvodní stavby. Od jejího slavnostního otevøení uplyne v listopadu 2015 teprve 60 let. Znovupostavení kaple bylo pøedevším pøáním Zdeòka Nejedlého, pováleèného komunistického ministra, který vyzdvihoval roli husitského hnutí. Jednalo se tedy o politické rozhodnutí. Ostatnì Nejedlý inicioval i natáèení historických filmù s husitskou tematikou.


Pùvodní Betlémská kaple byla zalo¾ena zakládací listinou z 24. kvìtna 1391 Hanušem z Mühlheimu a Janem Køí¾em. Kaple byla urèena výhradnì pro kázání v èeštinì. To, ¾e nešlo o prostor urèený k bohoslu¾bám, bylo vyjádøeno jak termínem kaple, tak stavebnì, nebo» budova nemìla ¾ádný presbytáø. Pozdìji, u¾ v dobì Husova uvìznìní v Kostnici, však došlo i ke slavení eucharistie, a to pochopitelnì zpùsobem pod obojí.
Nejvíce je Betlémská kaple spojována s pùsobením Jana Husa. Ten zde kázal od roku 1402 do roku 1413.


Odchod z Prahy


Roku 1412 zaèal Hus tvrdì vystupovat proti prodeji odpustkù z høíchù, které v Praze zaèal pape¾ský legát nabízet tìm, kteøí se zúèastní køí¾ové výpravy proti Ladislavu Neapolskému. Prodej odpustkù schvaloval i král Václav IV. (kromì jiného proto, ¾e z nich mìl provizi), tak¾e Hus si svým kázáním pøivodil i nevoli krále, který nad ním pøestal dr¾et ochrannou ruku. Pape¾ Jan XXIII. vyhlásil nad Husem novou klatbu, stejnì jako nad všemi, kdo se s Husem stýkali. Zároveò po¾adoval zboøení Betlémské kaple, Husovo zajetí a soud podle církevních zákonù. Na podzim 1412 byly tam, kde Hus kázal, bohoslu¾by zakázány. U Husa, který se tehdy ve své pøi „odvolal“ nikoli k soudu, ale ke Kristu, ji¾ Bo¾í zákon naplno nahradil církevní zákon kanonický. Hus opustil Prahu a uchýlil se do vyhnanství na venkov, kde vyu¾il èas k domýšlení øady svých tezí a ve velké míøe rovnì¾ k psaní. Velmi intenzivnì se zabýval otázkou povahy církve, èemu¾ také vìnoval své nejdùle¾itìjší písemné dílo De ecclesia (O církvi), které se na veøejnost dostalo roku 1413. Hus v nìm ji¾ naplno odmítl instituci pape¾ství, její¾ vznik podobnì jako Viklef správnì umístil do 4. století.


Kázání "pod lipou“


Zároveò s vytváøením pevnìjší teoretické základny Hus intenzivnì kázal na rùzných místech ji¾ních Èech, a to zpùsobem, který odpovídal tomu, jak široké veøejnosti kázal Kristus a jeho apoštolové. Kázal hlouèkùm lidí shromá¾dìných pod širým nebem nebo ve stodolách, tak¾e lidová tradice zná dodnes nìkolik Husových pøírodních kazatelen. Nedaleko Sezimova Ústí u vesnièky Èervený Dvùr se nacházejí zakonzervované zøíceniny Kozího Hrádku. Na tomto místì pobýval Mistr Jan Hus v letech 1412–1414 poté co na nìj byla v Praze uvalena klatba. Známá jsou jeho kázání "pod lipou". Dokonèil zde svou významnou Postilu a sepsal i nìkterá další základní díla, napø. traktát "O svatokupectví", nebo spis "O šesti bludiech". Jak Hus pravil, lid ho ¾ádá a potøebuje, a tak se vrací k úkolu kazatele. Pozdìji pøišel kázat do Sezimova Ústí, které 15. èervence 1414 opouští. Hus odsud odešel na hrad Krakovec u Rakovníka.


Hrad Krakovec, místo, odkud vyrazil Jan Hus na svou poslední cestu


Hrad Krakovec byl pravdìpodobnì zalo¾en roku 1381, za rok jeho dokonèení se nejèastìji uvádí rok 1383, kdy byla vysvìcena kaple. Jíra z Roztok, køivoklátský purkrabí a oblíbenec krále Václava IV., si na nízkém skalním ostrohu vystavìl sídlo, které v mnoha smìrech pøedstihlo dobu. Došlo ke sní¾ení poètu obranných prvkù na minimum. Chybí zde mohutná obranná vì¾, ta, která se zde nalézá, jen stì¾í mohla hrad ochránit. Krakovec byl samotným Jírou nazván „Chalúpka“. Roku 1410 jej kupuje Jindøich Lefl z La¾an.


Roku 1414 zde pobýval a také kázal Mistr Jan Hus pøed svým odjezdem do Kostnice


Kostnice


Hus byl v Èechách v bezpeèí, ale poté, co byl císaøem Zikmundem vyzván, aby se omluvil za kacíøství pøed církevním koncilem, odjel do nìmecké Kostnice a jeho osud mìli v rukou jeho odpùrci. Koncil svolal Jan XXIII. po naléhání øímského krále Zikmunda do Kostnice u Bodamského jezera na 1. listopadu 1414. Mìl ukonèit církevní rozkol, reformovat církev a odstranit kacíøství. Proces s Husem byl tedy jen jednou z více polo¾ek koncilu.Hus v Kostnici podléhal církevnímu právu. Podle tohoto práva byl však za své názory pøedem odsouzen, byl proto hned zatèen. Hus si byl vìdom, ¾e mù¾e skonèit na hranici, pokud odmítne omluvu. Církev jej navíc vinila i z názorù, které nikdy nekázal. Hus byl dlouho vìznìn a byl na nìj vyvíjen fyzický i psychický nátlak. Pøi veøejném slyšení pøed kostnickým tribunálem mu ale nebylo umo¾nìno své myšlenky obhájit, pouze je mohl odvolat a omluvit se. Mistr Jan se bránil v atmosféøe nenávisti, která ovládla pøítomné ve františkánském klášteøe. Nechtìli naslouchat, ale soudit. Do Kostnice pøicházely protesty moravských i èeských šlechticù a Zikmund, pova¾ující Èeské království za své pøípadné dìdictví, se sna¾il odkládat Husovo odsouzení. V koneèném znìní koncipovali ortel nad Husem kardinálové d'Ailly a Zabarella. Obøadnì jej vyhlásili 6. èervence 1415 v kostnické katedrále. Kostnický svatý sbor zbavil Husa knì¾ského svìcení a pøedal svìtské moci.

 

Mistr Jan Hus se zodpovídá na koncilu v Kostnici. Autor Václav Bro¾ík


Je 6. èervence 1415


Kostnický koncil právì skonèil. Povìøení biskupové nasazují mu¾i na hlavu okrouhlou papírovou korunu, na které svítí nápis: "Tento jest arcikacíø!" Z dómu vedla Husova poslední cesta na pøipravenou hranici. Mistr Jan Hus kráèí hrdì po pøedmìstské louce, za chvíli jej pohltí plameny. Ještì mù¾e odvolat. Ne, neodvolá, chce zemøít podle pravdy evangelia. Husùv popel byl vysypán do Rýna, aby z nìj nic nezùstalo jeho vìrným. Paradoxnì Husova smrt kazatelovo uèení ještì více popularizovala a vyvolala v èeských zemích lidové bouøe. Krátce po této justièní vra¾dì zaèaly øinèet zbranì v Èeském království, proto¾e zaèala husitská revoluce. Teprve o šest století pozdìji øímsko-katolická církev mistra Jana Husa rehabilitovala a v roce 1999 pape¾ Jan Pavel II. prohlásil, ¾e lituje jeho kruté smrti a uznal ho jako reformátora církve.


Husovo upálení mìlo zcela opaèný úèinek, ne¾ koncil zamýšlel – místo toho, aby kacíøské uèení zaniklo, zaèalo se v èeských zemích rychle šíøit a Hus zaèal být uctíván jako muèedník. Symbolem hnutí se stal kalich, který mìl symbolizovat jeden z po¾adavkù hnutí – pøijímání pod obojí coby výrazu rovnosti duchovních a prostého lidu. Husitství sehrálo zásadní roli v historii a pøedstavovalo významné téma v dobách národního reformního hnutí. Stejnì tak Husùv odkaz vyu¾il napøíklad T. G. Masaryk v dobì První èeskoslovenské republiky hledající v husitství spoleèenský zápas o humanitu a inspiraci pro moderní èeský národní program, který mìl být právì na husitském odkazu postaven. Husitský odkaz byl zdeformován pøedevším pøi prosazování beztøídní spoleènosti komunistickou stranou po roce 1948. Husitství bylo promìnìno do formy spoleèenského hnutí a revoluce dìlnické tøídy proti vrchnosti a církvi.


Kostnice v obrazech


V historické èásti Kostnice je vedle vstupní brány Schnetztor - krásnì zrestaurovaný støedovìký dùm èp.13 s pamìtní deskou umístìnou v prùèelí. Je to Hussenhaus - Husùv dùm, kde prý bydlel u vdovy Friedy od 3. listopadu do zatèení 28. listopadu 1414. Podle Husa je pojmenována i ulice Hussenstrasse, je¾ vede støedem historické èásti mìsta. Husùv kámen - parèík v jeho¾ støedu, pod korunami stromù je Hussenstein – památeèní Husùv kámen s nápisem, který oznamuje, ¾e v tìchto místech byl „6. èervence 1415 upálen Mistr Jan Hus“.

 

 


Díla Mistra Jana Husa


O církvi / De ecclesia, 1413/ - latinský spis, ve kterém Hus zveøejòuje názory na poslání církve. Pokud podle nìj ne¾ije biskup ani pape¾ v souladu se zásadami køes»anství, nemohou se pokládat za èleny církve a nezaslou¾í si úctu.Toto dílo bylo jedním z dùvodù Husovi ob¾aloby.


Výklad viery, Desatera a Páteøe
/ motlitby Vìøím v Boha, Desatero a Otèenáš, 1412/ -Husùv výklad motliteb. Líèí v nìm zkázu mravù u duchovenstva. Zastává názor, ¾e pravý køes»an má pro pravdu bojovat. Hus se zde nevyhýbá ani kritice vlastní osoby. Také vyzval pány, rytíøe, mìš»any a kní¾ata, aby dbali na èistotu mateøského jazyka.


Kní¾ky o svatokupectví / 1413/ - nejkritiètìjší Husùv spis, ve kterém odsuzuje obsazování církve za úplatu. Kritizuje prakticky celou soudobou spoleènost a tvrdí, ¾e u¾ vlastnì neexistuje pravá církev, proto¾e vládne Antikrist.


Postilla, tj. výklad svatých ètení nedìlních / post illa verba – po tìchto slovech, 1413/ - velký soubor kázání. Toto Husovo dílo má velký kulturnì-historický význam, zobrazuje soudobý ¾ivot lidí.


Dcera - o správném ¾ivotì ¾en a dívek


Listy z Kostnice -
promluvy k ètenáøi


O pravopise èeském Orthographia Bohemica Zjednodušení èeského pravopisu


Mimo rámec svého teologického uèení mìl Hus výraznou zásluhu ve zjednodušení èeského pravopisu. Jeho reforma odstranila spøe¾ky a zavedla do èeské abecedy diakritiku.


Spisy mistra Jana Husa byly v roce 2007 zaøazeny do registru Pamìti svìta UNESCO, èím¾ i tato instituce dala najevo, ¾e se Husovo dílo stalo nedílnou souèástí svìtového kulturního dìdictví.


Nástup husitského hnutí


Katolická církev se domnívala, ¾e smrtí Jana Husa se uklidní situace v èeských zemích, ale opak byl pravdou. U¾ na podzim 1415 vystoupilo 452 šlechticù s protestem proti Husovì smrti (z toho 90 pøíslušníkù vysoké šlechty). Byl utvoøen svaz husitské šlechty proti katolické lize. Veliké pnutí se pøeneslo na venkov. Lidé se zaèali scházet a navštìvovat dobové poutì a tam se rodilo husitství. Scházeli se na hoøe Tábor poblí¾ Sezimova Ústí. Husitství zaèalo citelnì zasahovat do dìjin støední Evropy. Husité sami sebe nazývali kališníky, teprve pozdìji zaèali pou¾ívat i oznaèení husité.


Jan Hus v literatuøe a ve filmu


Jak vypadal Jan Hus? Jednoznaèné vypodobení Jana Husa prakticky není. Jeho podoba na obrazech je zidealizovaná podle doby vzniku a pøedstavy umìlce. Ve filmu ÈSR z roku 1954 od Otakara Vávry podle pøedlohy Aloise Jiráska Jana Husa pøedstavuje Zdenìk Štìpánek, který byl statné, vysoké a robustní postavy. Ve filmu je Jan Hus vousatý. Všechny ty vznosné podoby vytvoøené bìhem vìkù se zøejmì velice liší od skuteènosti.

 


Ludvík Souèek ve své knize Opravník obecnì oblíbených omylù píše: …Hus nebyl vousatý a nepodobal se štíhlou postavou indickému fakírovi, aèkoli ho tak ukazují jak pra¾ský pomník Ladislava Šalouna, tak známý Bro¾íkùv obraz „Hus pøed koncilem kostnickým“, nebo Alšovy kresby.


Hus byl malé postavy a otylý – v dopisech pøátelùm se omlouvá, ¾e musí jezdit na oslu nebo dokonce do strmých kopcù pou¾ívat nosítek….
neb jsem tak tlust…“.


A¾ do konce ¾ivota se pova¾oval za pravovìrného køes»ana a dobrého knìze, holil si tedy tváø a torzuru, která mu byla pøed muèednickou smrtí na pøíkaz pape¾e Jana XXIII. podle krutého obyèeje do krve odøena cihlou spolu s prsty, jimi¾ udìloval svìcení. Tomuto obrazu také odpovídají nemnohá jak¾tak¾ spolehlivá dobová zpodobnìní, napø. v Litomìøickém graduálu ze 16. stol.


Kniha Evy Kantùrkové Jan Hus vydaná v roce 1988 v samizdatu a pøepracovaná v roce 1991. Na obálce knihy je pou¾ita reprodukce obrazu Alfonse Muchy Hus v Betlémské kapli


Jan Hus (rok 2015) je právì natáèený dvoudílný televizní film re¾iséra Jiøího Svobody podle románu Evy Kantùrkové. Autorka odvedla úctyhodnou práci nad historickým materiálem i nemalé myšlenkové úsilí. Její kniha dává ¾ivý, ucelený i detailní obraz Husova ¾ivota a doby. Premiéra je plánována k šestistému výroèí jeho upálení. Natáèení probíhá v Praze v Ane¾ském klášteøe na Františku, na hradì Lipnici, v Lipnici nad Sázavou, na Zvíkovì, Køivoklátì èi v Chebu. Zva¾ováno bylo i natáèení pøímo v Kostnici, ale souèasná podoba mìsta je pro film nevyhovující. Scéna Husova upálení se bude natáèet u Kutné Hory.


Historie pomníku Mistra Jana Husa na Staromìstském námìstí v Praze


Na poèátku stavby pomníku vznikla politická roztr¾ka, která probíhala od roku 1889.


Dne 25. listopadu toho roku, po zasedání zemského snìmu, probíhala diskuse o umístìní pamìtní desky Jana Husa na budovu Národního muzea. Princ Karel Schwarzenberg se pøi této pøíle¾itosti vyjádøil neuctivì o husitech, které oznaèil za „bandu lupièù a ¾háøù“. Jeho výrok vyvolal bouølivý odpor mezi mladoèechy; jako reakce vzniklo rozhodnutí postavit Husovi v Praze pomník. 31. kvìtna 1890 byl na Staromìstské radnici ustanoven Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa; do jeho èela byl zvolen Vojtìch Náprstek. Kromì Malého námìstí bylo pro pomník navrhováno i Václavské námìstí, Betlémské námìstí a koneènì Staromìstské námìstí, na nì¾ nakonec padla definitivní volba. Pomník mìl být umístìn mezi Palác Kinských a Mariánský sloup. Druhá soutì¾ byla vyhlášena v roce 1900. Svoje návrhy do ní zaslali mj. Bohuslav Schnirch, Stanislav Sucharda, Jan Kotìra a Ladislav Šaloun, jeho¾ projekt byl vyhodnocen jako nejlepší.

 

 

na snímku je model pomníku M. J. Husa
na Staromìstském námìstí v roce 1907


Pomník mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna v Praze na Staromìstském námìstí byl odhalen 6. èervence 1915 k pìtistému výroèí Husova upálení. Velkolepá oslava pøed staromìstským pomníkem se ovšem za války konat nemohla. Dne 6. èervence 1915 se oslavovalo jen „pøi zavøených dveøích“, tj. v zasedací síni Staromìstské radnice. Valná hromada Spolku pøijala usnesení, ¾e „veškeré slavnosti s odhalením pomníku Mistra Jana Husi spojené, odkládají se na dobu pøíhodnìjší“. Tím se mínilo, ¾e velké slavnostní odhalení pomníku se bude konat, a¾ skonèí válka.


Janina Svobodová, knihovnice Jiráskovy knihovny Kluèov

 


zdroje: internet napø: http://www.janhus600.cz/hus/
http://www.rozhlas.cz/devitky/profily/_zprava/mistr-jan-hus-muz-ktery-polozil-zivot-za-pravdu--580054
http://www.kolportaz.cz/hus-a-evangelizace.html
http://kozihradek.zde.cz/
http://druidova.mysteria.cz/HISTORIE/Hus.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Hus_(film,_2015) a další

 

* * *

Zobrazit všechny èlánky autorky

 





Komentáøe
Poslední komentáø: 23.05.2015  09:16
 Datum
Jméno
Téma
 23.05.  09:16 Karla I.
 23.05.  09:05 Von