Kamenný vodopád Šomoška

Tento krásný a zajímavý geologický útvar, tvořený pěti až šestibokými čedičovými sloupci, najdeme na Slovensku v Cerové vrchovině v okresu Lučenec, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho název Šomoška je odvozen od blízké maďarské obce Somosko. Kamenný vodopád byl vyhlášený jako chráněný přírodní výtvor v roce 1954. Celá přírodní rezervace Šomoška zaujímá rozlohu 7,9 ha.

Po stránce geologické se jedná o přívodní kanál magmatu k sopce, který byl postupně během miliónů let odkryt erozí a odnosem horniny, čímž se obnažil vnitřek vulkánu. Vlastní kamenný vodopád byl odkryt až později, a to při těžbě kamene, který byl použit na stavbu hradu Šomoška na vrcholu kopce.
Pro čedič je typická sloupcová odlučnost, která je způsobena velmi pomalým tuhnutím lávy (magmatu pod povrchem). Sloupce se vytvářejí kolmo k ploše, kde se láva ochlazovala.

Kamenný vodopád je dokladem sopečné činnosti v období třetihor, kdy došlo k alpinskému vrásnění, při němž vznikly Karpaty, a jehož důsledkem byla i sopečná činnost. Při vrásnění se na některých místech zemská kůra ztenčila, popraskala a vytvořily se trhliny a zlomy, kudy pronikalo magma na povrch.

Cerová vrchovina je celá sopečného původu a její kopečky nám svými tvary připomenou České středohoří, které má stejnou geologickou minulost z období třetihor. Vulkanických pohoří je na Slovensku mnohem víc - například Vtáčnik, Polana, Kremnické a Štiavnické vrchy, Slánské, vrchy a Vihorlat.

Název Cerové vrchoviny je odvozen od teplomilnějšího druhu dubu - dub cer (Quercus cerris), který zde vytvoří souvislé lesy. Dub cer je opadavý a pochází z oblasti jihovýchodní Evropy, přirozeně roste v severní Itálii, Maďarsku, zasahuje na jižní Slovensko a jižní Moravu, v Čechách přirozené porosty nevytváří. Kromě teplejšího podnebí tento dub vyžaduje i sušší půdu. Od dubu letního se dub cer liší trochu štíhlejším vzrůstem, hodně rozbrázděnou borkou již v mládí a také poměrně pravidelně rozloženými větvemi. Nápadné jsou i žaludy, které jsou z větší části skryty v plstnatých číškách.
Porost těchto dubů v Cerové vrchoviny zpětně napovídá o jejich klimatických podmínkách a čedičové podloží napovídá o výskytu mnoha druhů rostlin, některých i vzácných. Je to nádherná krajina.

Přestože jsem neměla možnost Cerovou vrchovinu navštívit, vzala mě za srdíčko a mám pocit, jako bych ji prochodila podobně jako České středohoří, které mi tolik připomíná. Stačilo mi Cerovou vrchovinu trochu prostudovat po stránce geologické, zjistit něco o podnebí, prohlédnout fotografie a najednou přede mnou ožila krajina i po stránce botanické...

Věřím, že bych se tu setkala i s mnoha druhy motýlů včetně otakárků...

Text a kresba:Jana Haasová - Vesuvanka

Náhled do malířské tvorby Jany Haasové
České středohoří – obrazy Jana Haasová
Z vernisáže výstavy obrazů

Básně - Jana Haasová

Být Čechem… Jana Haasová, současná česká malířka a spisovatelka

Další články autorky